VYBERTE SI REGION

Kraj plánuje nová místa v domovech důchodců

Jižní Morava – Krajský úřad dá 800 milionů korun na stavbu nových domovů a rozšíření těch stávajících. Zároveň chce lidem péči o důchodce usnadnit.

14.6.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Tomáš Kubelka

Berou na sebe úkol starat se o ty, kteří kvůli nemoci, stáří nebo těžkému postižení potřebují stálou pomoc druhých. Jenže k tomu, aby jej splnili, musí zvládat nejen péči o klienty. Ale také papírování. A lepení děr v rozpočtu. Každoroční boj o peníze teď jihomoravským ústavům sociální péče navíc ztěžuje ekonomická krize.

S příspěvkem od kraje letos nevystačí například domov pro postižené děti Lila v Otnicích na Vyškovsku. „Poprvé hospodaříme s nevyrovnaným rozpočtem. Uvidíme, jak to dopadne, je teprve polovina roku. Přivydělat si nesmíme, spoléháme na sponzory,“ posteskla si ředitelka domova Ludmila Pšenáková. Pro řadu sociálních ústavů na jižní Moravě letošní rok ve srovnání s loňskem znamená naopak obrat k lepšímu. Dostaly více peněz.

Mírné zlepšení

Oddechl si například krajem spravovaný Domov u lesa v Tavíkovicích na Znojemsku, který se zaměřuje na lidi s kombinovaným postižením. „Loni jsme museli propouštět zaměstnance, abychom přežili. Ke konci roku nám naštěstí nedostatek v rozpočtu dorovnali,“ podotkl už dříve ředitel tavíkovického ústavu Tomáš Havlásek.

Spokojený je s letošními dotacemi i ředitel domova důchodců ve dvacet kilometrů vzdálených Jevišovicích Jiří Durák. „Nemůžeme si vyskakovat, ale provoz není ohrožený. Zvládneme i menší opravy. Na to, jaká je hospodářská situace, jsme dopadli dobře. Loni byl rozpočet napjatý víc,“ zhodnotil Durák.

Platby od klientů obvykle pokryjí jen malou část nákladů. Většina zařízení proto shání sponzory. A o peníze žádá i ministerstvo, kraj nebo obec. Podle krajského radního pro sociální věci Jiřího Altmana je jižní Morava hned po Praze krajem s druhým největším podílem veřejných rozpočtů na zabezpečení sociálních služeb. Podpora, která do kraje míří prostřednictvím dotačního řízení ministerstva práce a sociálních věcí, je ale už druhý rok stejná. „Dokonce o něco nižší, než bývala dřív. Přebytek peněz v systému rozhodně není, naopak,“ podotkl Altman.

Zájem o ústavy sociální péče přitom neklesá. Tlusté seznamy čekatelů na umístění trápí především domovy pro staré lidi. Kraj chce proto investovat osm set milionů korun do zvýšení počtu domovů důchodců. Ale vytížená jsou i zařízení zaměřená na péči o handicapované lidi. „Když se jako vozíčkář například z Blanska dostanete do problémů, tak vám na území jižní Moravy nezbude než sbalit kufry a přestěhovat se k nám, na Vyškovsko,“ upozornil ředitel ústavu Habrovanský zámek Marcel Funderák.

Soumrak velkých?

Řešení podle něj není velké ústavy rozšiřovat. Ale naopak zmenšit. „A rozmístit, aby vznikla síť míst otevřených lidem zvenčí. To je smyslem zákona z roku 2007, podle nějž má sociální služba pomoci návratu člověka do přirozeného prostředí. A tím ústav rozhodně není,“ řekl Funderák.

Habrovanský zámek je jedním ze zařízení, která se zapojila do projektu přeměny sociálních služeb. V příštích letech má některým klientům pomoci přemístit se do chráněného bydlení. Byty, v nichž lidé s postižením žijí ve vlastní domácnosti s podporou asistentů, mohou pomoci k samostatnému životu i lidem s vážným handicapem.

Klienti s těžkým mentálním postižením žijí například v Chráněném bydlení svatého Michaela v Brně. Zatím je ale jediným zařízení svého druhu v celé České republice. A i když letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, loni bojovalo o přežití. „V konečném důsledku je přitom chráněné bydlení pro stát mnohem levnější než ústavní péče,“ upozornil vedoucí zařízení Jan Vraspír.

Příspěvky kraje na sociální péči
2008 2009 2010
Dotace na provoz příspěvkovým organizacím 40 402 77 651 90 007
Dotace nestátním neziskovým organizacím 67 887 42 758 52 000
Dotace na investice 25 988 25 232 64 789
Celkem 134 277 145 641 206 796
Částky jsou v tisících Kč, rok 2010 je pouze rozpočet, může se ještě změnit

Spory a aféry: ředitelé se brání

Zaměstnanci ústavů sociální péče se rozhodli svou práci zasvětit pomoci jiným lidem. Ani jim a jejich klientům se ale nevyhýbají emoce, nedorozumění a spory. V uplynulých měsících otřásly brněnským ústavem pro tělesně postiženou mládež Kociánka. A také hodonínským S­centrem.

V domově, který pečuje o staré lidi, vyvolal rozhořčení náhlý konec bývalé ředitelky Jany Matušinové. Z čela S­centra ji na konci loňského října odvolali jihomoravští radní. „Podnětem k odvolání je odlišná představa zřizovatele o způsobu řízení příspěvkové organizace,“ uvedl kraj v oficiálním prohlášení k případu.

Matušinová a někteří zaměstnanci ale byli přesvědčení, že ředitelka zřizovatele popudila svým rozhodnutím nepodepsat smlouvu se společností Cejiza. Ta má prostřednictvím společných nákupů pro krajem spravovaná zařízení zajistit nejnižší ceny.

Konkurz na post nové šéfky ústavu byl podle Matušinové šitý na míru bývalé ředitelce Janě Trnečkové, která v něm zvítězila. Kraj to striktně odmítá. „Přiznám se, že jsem po nástupu čekala velmi špatnou atmosféru. Snad proto, že jsem nebyla úplný nováček a vlastně stála u zrodu domova, mnozí mě ale přijali vstřícně. A situace je nyní klidnější,“ říká Trnečková po čtyřech měsících v čele S­centra.

V březnu vyvolala rozruch kritika brněnské Kociánky. Po zveřejnění informací o petici klientů proti vedení ústavu vyplula na povrch pře vedení ústavu a bývalé vychovatelky, podle níž v Kociánce došlo k bití klientky v epileptickém záchvatu a dalším nesrovnalostem. Ústav kvůli tomu ihned zkontrolovalo ministerstvo. A později i kraj.

Krajský radní Jiří Altman se zaměřuje na sociální problémy jižní Moravy. Říká: Zámečky? K ideálu mají daleko

ROZHOVOR
– Díky šesti novým domovům důchodců a rozšíření tří stávajících center na jihu Moravy přibude pět stovek nových míst pro staré lidi. „Nadbytek kapacit nám ale rozhodně nehrozí,“ říká krajský radní Jiří Altman.

Jak se na penězích, které kraj posílá do sociální oblasti, projevila ekonomická krize?

Pokud sečteme příspěvky na provoz a investice organizací ve správě kraje a dotace pro nestátní neziskové organizace, byla loni celková suma téměř 146 milionů korun. Pro letošek není čerpání zdaleka uzavřené, ale v rozpočtu je na tuto oblast víc než dvě stě milionů korun. Za ten velký nárůst ale vděčíme půjčce z Evropské investiční banky. Tyto peníze jsou určené na investice. A poputují především do nových domovů pro staré lidi.

Proč zrovna tento typ služby?

Protože taková zařízení kraji chybí a převis poptávky je velký. I kdyby se v budoucnu podařilo udržet více lidí v domácí péči, rozhodně nebudeme mít problém s nadbytečnými kapacitami. V kraji máme asi jedenáct zámků, které slouží starým lidem nebo klientům s postižením. A to z hlediska provozních nákladů, ale třeba také požadavků na bezbariérovost prostor není zrovna ideální umístění. Kdyby se podařilo trend obrátit směrem k domácí péči, můžeme jeden či dva zámky zrušit. Zatím se ale nic takového nerýsuje.

Jak chcete zájem o domácí péči povzbudit?

Podporujeme aktivity na pomoc lidem, kteří se o své blízké starat doma chtějí. Patří k nim například sdružení Moravskoslezský kruh, které se zaměřuje na pomoc laickým pečovatelům.

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

14.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies