VYBERTE SI REGION

Kraj: Silnici R43 postavíme do roku 2018

Jižní Morava – Sobota dopoledne desátého ledna roku 2009. Stejně jako každý jiný den po dopravní tepně I/43 vedoucí od Svitav do Brna jede jedno auto za druhým. V kopci Perná v katastru Krhova se od Svitav řítí osobní auto značky Saab. Na horizontu vjede do protisměru. Po srážce se Škodou Octavia obě auta pohltí plameny. Čtyři lidé tragédii nepřežijí.

1.5.2011 9
SDÍLEJ:

Vizualizace rychlostní silnice R43Foto: Archiv

To je jen jedna z mnoha ukázek toho, proč je silnice I/43 nazývaná silnicí smrti. Jen na území Jihomoravského kraje na ní v letech 2004 až 2010 zemřelo čtyřicet lidí. Viníkem nehody je obvykle řidič. To ale nic nemění na tom, že silnice není stavěná na to, aby po ní denně projelo kolem pětadvaceti tisíc aut. Jen v málokterých úsecích se tam dá bezpečně předjíždět.

„Silnice neumožňuje zajistit plynulou dopravu. V mnoha místech má jen základní šířku sedm metrů. Nárokům dnešní dopravy už nevyhovuje,“ podotkl předseda Svazku obcí pro výstavbu R43 Jaroslav Dohnálek.

Svazek na začátku tohoto měsíce sepsal petici za urychlené prosazení stavby silnice R43. Podpisy na petiční archy je v těchto dnech možné přidat na řadě míst Jihomoravského kraje. Podpisová akce skončí v červnu. Pak organizace pošle archy na ministerstvo dopravy.

Lidé v obcích trpí

Právě postavení rychlostní silnice R43, která spojí dálnici D1 u Brna a silnici R35 na Svitavsku, se jeví jako jediné řešení nevyhovující dopravní situace na silnici I/43. Lidé, kteří blízko ní bydlí, mluví o neúnosných podmínkách k životu. „Vadí nám hlavně hluk. Plastová okna, která jsme si pořídili, pomáhají jen částečně. Navíc přejít silnici je téměř nemožné, čekáme i patnáct minut. Ještěže tady před pár lety postavili aspoň podchod. Řada sousedů má kvůli projíždějícím autům i popraskané domy,“ popsal situaci Bronislav Čech z Lažan na Blanensku, který bydlí asi deset metrů od silnice.

Obce v severní části kraje si zase stěžují, že se kvůli chybějící kvalitní silnici nemohou dostatečně ekonomicky rozvíjet. „Investoři o tuto oblast nemají zájem. Pořádná silnice to ale může zlepšit. I dojíždění za prací do Brna by bylo rychlejší. R43 navíc odvede těžká auta z okresních silnic,“ míní předseda mikroregionu Malá Haná Zdeněk Toul. Tato oblast byla zařazená mezi tři hospodářsky nejslabší regiony v kraji.

Několik tras

Slibů politiků a variant, kudy by měla silnice vést, padlo už mnoho. Dlouho to vypadalo, že hlavními brzdami příprav stavby jsou protesty různých skupin. Zejména lidí v brněnské Bystrci a nyní hlavně v Bosonohách a Troubsku, kde má vzniknout nová dálniční křižovatka napojující R43 na D1. Letos v lednu však přišel úder ještě odjinud. Takzvaná superstrategie vypracovaná ministerstvem dopravy totiž nepočítá s tím, že by se R43 začala stavět před rokem 2025.

„Strategie je ve fázi druhého kola připomínkového řízení, nejde ještě o hotový dokument,“ upozornil Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy. Problémů je však ještě víc. Jihomoravský kraj totiž stále nemá územní plán. Minulý týden veřejně projednával návrh zásad územního rozvoje kraje. Lidé k němu vznesli 175 připomínek. „R43 se týká značná část z nich. Je to jedna z nejkontroverznějších staveb na území jižní Moravy a zároveň stavba, kterou kraj velmi potřebuje,“ uvedl krajský radní pro územní plánování David Macek. Vedení kraje podle něj trvá na tom, aby R43 z větší části vedla po tělese staré německé dálnice, tedy trasou přes Bystrc.

Minulý týden Nejvyšší správní soud zrušil územní plán Drásova na Brněnsku týkající se rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. Předseda občanského sdružení v brněnských Kníničkách a dlouholetý bojovník za vedení rychlostní silnice mimo Brno Petr Firbas upozorňuje, že R43 protiprávně zakotvily v územních plánech i další obce. „Kromě Brna, kde R43 zrušil soud loni v květnu, trasu silnice protiprávně obsahují i plány asi patnácti až dvaceti obcí,“ tvrdí.

Problém je v tom, že silnice nejsou zakreslené také v nadřazeném územním plánu kraje. Podle radního Macka je to o důvod víc, aby zásady územního rozvoje kraj schválil co nejdřív. „Už je potřeba skončit s diskuzemi. V červnu musíme dokument schválit, abychom na R43 získali peníze. Chceme, aby silnice vznikla mezi lety 2016 až 2018,“ uzavřel Macek.

Starosta Lažan Vlastislav Hemzal požaduje urychlenou stavbu R43 a zdůrazňuje: Jedině po trase německé dálnice

Lažany
– Vesnici Lažany na Blanensku silnice I/43 nekompromisně rozděluje. Přejít hlavní ulici je skoro nemožné. Starosta obce Vlastislav Hemzal proto po R43 volá už roky.

Proč je pro vás R43 tak důležitá?

Není důležitá jen pro nás, ale celostátně. Hlavně proto, aby přestali na stávající silnici I/43 umírat lidé a aby se zlepšilo životní prostředí. Provoz je tady strašný.

Kolik vaší obcí denně projede aut?

Za den je to pětadvacet až třicet tisíc osobních aut a kamionů. Každý rok jich přibývá. Neúnosné je to hlavně v posledních pěti letech. Situace se výrazně zhoršila po úpravách na dálnici D1 a po zavedení mýtného. Od té doby tady jezdí víc kamionů.

Co vás konkrétně v Lažanech nejvíc obtěžuje?

Hustý provoz je hlučný. Zvyšuje prašnost a přináší obrovské množství zplodin. Ohrožená je i kvalitní podzemní pitná voda. Přes lokality, kde jsou její zdroje, což je třeba u nás, by silnice s takovým provozem, jako je na I/43, vůbec neměla vést.

Kudy by tedy měla vést R43?

Různé varianty, o kterých se už tolik let mluví, jsou nesmysly. Jediná rozumná je po trase bývalé německé dálnice. Jsou tam vykoupené pozemky, vede mimo vesnice. Tato trasa navíc neohrožuje vodní zdroje. Je to jediná ekonomická a ekologická varianta.

Podepsal jste už petici za urychlené prosazení stavby R43?

Chci ji podepsat. Ale v petici se nepíše, kterou trasou má silnice R43 vést. Musí tam být jasně napsané, že prosazujeme stavbu po staré německé trase. Chci, aby to tam ještě někdo doplnil.
Starosta brněnských Bosonoh Anastazios Jiaxis o stavbě silnice R43 říká: R43 k nám přivede desetitisíce aut

Brno
– Proti projektu rychlostní silnice R43 protestuje řada obcí a městských částí. Trasa silnice se nelíbí ani lidem v brněnských Bosonohách. Křižovatka, kde se R43 napojí na dálnici D1, může vzniknout právě tam. „Zhorší to spojení s Troubskem a Ostopovicemi a oslabí naše vztahy,“ myslí si starosta Bosonoh Anastazios Jiaxis.

Co vám nejvíc vadí na variantě, podle které křižovatka silnice R43 s dálnicí D1 vznikne v Bosonohách?

Silnice R43 má sloužit jako obchvat města a ulevit obyvatelům Brna. To chápu. Nelze to však dělat na úkor jiné skupiny lidí. R43 vedoucí přes Bosonohy tam neúnosně navýší hluk, prašnost i dopravu. Městskou částí projíždí přibližně pětaosmdesát tisíc aut denně. Se silnicí R43 toto číslo může vyšplhat i na 130 tisíc.

Podle takzvané superstrategie ministerstva dopravy se R43 nemá začít stavět dříve než v roce 2025. Vítáte tento odklad?

Oddálení není řešení. Otázka silnice R43 je celostátní problém. Co nejdříve se proto musí sejít nepolitičtí odborníci, dát dohromady všechny varianty vedení R43 a na základě odborných znalostí vybrat tu nejvýhodnější.

Která to podle vás je?

Je jasné, že žádná městská část či obec na svém území rychlostní silnici R43 nechce. Občas se kvůli tomu hádáme. Silnice bude mít ale největší dopad právě na Bosonohy. Osobně podporuji vedení trasy takzvanou Boskovickou brázdou.

Jak se o téma rychlostní silnice R43 zajímají přímo obyvatelé Bosonoh?

Je to horké téma, které lidé v Bosonohách probírají dlouhodobě. Před šesti lety kvůli tomu dokonce padlo vedení městské části. Lze říci, že asi tři čtvrtiny obyvatel Bosonoh tu silnici R43 nechtějí.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

Autor: Leona Paroulková

1.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Řidiči budou muset přibrzdit. Do dvou let v Brně přibudou radary

Brno – Nohu z plynového pedálu budou muset už možná v příštím roce sundat řidiči v Brně. Ani ne měsíc po odstranění radarů z opravovaného úseku dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou se už diskutuje o novém úsekovém měření přímo v Brně. „Nechali jsme si zpracovat průzkum z testovacího měření v několika lokalitách ve městě. Obecně z deseti řidičů tři neví, co jsou pravidla silničního provozu, nebo je nehodlají respektovat," popsal důvody, proč o úsekovém měření město uvažuje, vedoucí brněnského odboru dopravy Vladimír Bielko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies