Kraj: Silnici R43 postavíme do roku 2018

To je jen jedna z mnoha ukázek toho, proč je silnice I/43 nazývaná silnicí smrti. Jen na území Jihomoravského kraje na ní v letech 2004 až 2010 zemřelo čtyřicet lidí. Viníkem nehody je obvykle řidič. To ale nic nemění na tom, že silnice není stavěná na to, aby po ní denně projelo kolem pětadvaceti tisíc aut. Jen v málokterých úsecích se tam dá bezpečně předjíždět.

„Silnice neumožňuje zajistit plynulou dopravu. V mnoha místech má jen základní šířku sedm metrů. Nárokům dnešní dopravy už nevyhovuje,“ podotkl předseda Svazku obcí pro výstavbu R43 Jaroslav Dohnálek.

Svazek na začátku tohoto měsíce sepsal petici za urychlené prosazení stavby silnice R43. Podpisy na petiční archy je v těchto dnech možné přidat na řadě míst Jihomoravského kraje. Podpisová akce skončí v červnu. Pak organizace pošle archy na ministerstvo dopravy.

Lidé v obcích trpí

Právě postavení rychlostní silnice R43, která spojí dálnici D1 u Brna a silnici R35 na Svitavsku, se jeví jako jediné řešení nevyhovující dopravní situace na silnici I/43. Lidé, kteří blízko ní bydlí, mluví o neúnosných podmínkách k životu. „Vadí nám hlavně hluk. Plastová okna, která jsme si pořídili, pomáhají jen částečně. Navíc přejít silnici je téměř nemožné, čekáme i patnáct minut. Ještěže tady před pár lety postavili aspoň podchod. Řada sousedů má kvůli projíždějícím autům i popraskané domy,“ popsal situaci Bronislav Čech z Lažan na Blanensku, který bydlí asi deset metrů od silnice.

Obce v severní části kraje si zase stěžují, že se kvůli chybějící kvalitní silnici nemohou dostatečně ekonomicky rozvíjet. „Investoři o tuto oblast nemají zájem. Pořádná silnice to ale může zlepšit. I dojíždění za prací do Brna by bylo rychlejší. R43 navíc odvede těžká auta z okresních silnic,“ míní předseda mikroregionu Malá Haná Zdeněk Toul. Tato oblast byla zařazená mezi tři hospodářsky nejslabší regiony v kraji.

Několik tras

Slibů politiků a variant, kudy by měla silnice vést, padlo už mnoho. Dlouho to vypadalo, že hlavními brzdami příprav stavby jsou protesty různých skupin. Zejména lidí v brněnské Bystrci a nyní hlavně v Bosonohách a Troubsku, kde má vzniknout nová dálniční křižovatka napojující R43 na D1. Letos v lednu však přišel úder ještě odjinud. Takzvaná superstrategie vypracovaná ministerstvem dopravy totiž nepočítá s tím, že by se R43 začala stavět před rokem 2025.

„Strategie je ve fázi druhého kola připomínkového řízení, nejde ještě o hotový dokument,“ upozornil Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy. Problémů je však ještě víc. Jihomoravský kraj totiž stále nemá územní plán. Minulý týden veřejně projednával návrh zásad územního rozvoje kraje. Lidé k němu vznesli 175 připomínek. „R43 se týká značná část z nich. Je to jedna z nejkontroverznějších staveb na území jižní Moravy a zároveň stavba, kterou kraj velmi potřebuje,“ uvedl krajský radní pro územní plánování David Macek. Vedení kraje podle něj trvá na tom, aby R43 z větší části vedla po tělese staré německé dálnice, tedy trasou přes Bystrc.

Minulý týden Nejvyšší správní soud zrušil územní plán Drásova na Brněnsku týkající se rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. Předseda občanského sdružení v brněnských Kníničkách a dlouholetý bojovník za vedení rychlostní silnice mimo Brno Petr Firbas upozorňuje, že R43 protiprávně zakotvily v územních plánech i další obce. „Kromě Brna, kde R43 zrušil soud loni v květnu, trasu silnice protiprávně obsahují i plány asi patnácti až dvaceti obcí,“ tvrdí.

Problém je v tom, že silnice nejsou zakreslené také v nadřazeném územním plánu kraje. Podle radního Macka je to o důvod víc, aby zásady územního rozvoje kraj schválil co nejdřív. „Už je potřeba skončit s diskuzemi. V červnu musíme dokument schválit, abychom na R43 získali peníze. Chceme, aby silnice vznikla mezi lety 2016 až 2018,“ uzavřel Macek.