Nejhorší, sedmičku, znamenající havarijní stav, mají brněnští silničáři poznamenánu u tří mostů. „Nejhorší situace je u těch, které patří kraji. Ty leží na silnicích druhé a třetí třídy. V havarijním stavu je most v Tumaňanově ulici v Mokré Hoře, v ulici Blanenská a na křížení ulic Studená a Merhautova,“ vypočetl problematické oblasti správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula. Podle něj dává kraj na úpravu svých mostů málo peněz.

Ve špatném stavu jsou také státní mosty na silnicích první třídy. „Ty jsou samozřejmě větší a výrazněji zatíženy dopravou. Téměř tři čtvrtiny z nich spadají do kategorie uspokojivého až havarijního stavu,“ vysvětlil Nekula.

Tam zařadil i nejdelší most v Brně, který stojí v ulici Vídeňská u Ústředního hřbitova. Relativně nejlépe jsou na tom mosty, které patří městu Brnu. „Poslední dobou se nám podařilo stav mostů výrazně zlepšit. V letošním roce plánujeme opravu mostu v Holzově ulici. Tam bude třeba asi dvacet milionů korun,“ uvedl Nekula.

Pro příští rok mají stavební specialisté naplánovanou opravu mostu na spojce Stará dálnice a Kubíčkova.
Mosty se potýkají s problémy jako je zatékání do konstrukce, často postupně chátrají. „Například kvůli rezivění výztuže nebo rozpadu betonu,“ popsal potíže ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar.

Špatně „oznámkované“ mosty pravidelně kontrolují specialisté.

„Jednou nebo dvakrát ročně děláme běžnou prohlídku. Při ní kontrolujeme most hlavně vizuálně. Hlavní prohlídku plánujeme jednou za několik let. Taková kontrola je pak důkladná a technici často lezou i dovnitř pilířů,“ řekl Nekula.
Právě při takové prohlídce neobstál provizorní most přes řeku Svratku u Tišnova. „Na silnici mezi Tišnovem a Předklášteřím jsme jej raději zavřeli,“ řekl Zouhar. Jeho obnovení plánují silničáři na příští rok.

Torzo slavného mostu v Ivančicích je na odpis

Slavný železniční most mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi na Brněnsku má před sebou možná poslední měsíce.

Na zachování jeho torza, které z dominanty okolí zbylo, totiž nikdo nemá peníze. Od roku 1994 viadukt vlastní město Ivančice, které si opravu nemůže dovolit. „Zbylo zde jen torzo, keré začíná být nebezpečné. Je staticky špatně ukotvené na bránické straně. Náklady na rekonstrukci by byly obrovské,“ vysvětlil starosta Ivančic Vojtěch Adam.

Technická památka však ohrožuje kolemjdoucí a po několika vážných úrazech, které si zde způsobili vyznavači skoku na laně, zřejmě zbývá jediná možnost. „Na opravu skutečně nemáme dostatek peněz. Je tedy možné, že budeme muset most úplně zbourat,“ posteskl si Adam.

Mostu se kdysi říkalo Eiffelův. Díky podobnosti se známou pařížskou věží si obyvatelé Ivančic na Brněnsku mysleli, že jejich most stavěl slavný Gustav Eiffel. Železniční viadukt v Ivančicích však zřejmě nemá se zmiňovaným architektem nic společného. „Veřejnou soutěží byla stavba svěřena renomovaným francouzským železárnám Cail a spol. Vzhledem ke zkušenostem této firmy se stavbou železných mostů a její výborné pověsti jí bylo povoleno užít její vlastní materiály a detailní úpravy projektu,“ popsal kurátor Ondřej Merta z Technického muzea v Brně.

Most přes údolí řeky Jihlavy postavila firma v letech 1868–1870. Na trati do Vídně podle projektu Karla von Rupperta. „Pět jehlanovitých pilířů ukotvili dělníci ve zděných soklech obložených masivními kvádry,“ popisuje most Dušan Josef v knize Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Ocelový železniční most byl dlouhý 373,5 metru a čněl do výšky téměř pětačtyřiceti metrů nad údolím. „V roce 1978 pak zhruba 108letá historie železničního provozu na viaduktu skončila. Vlaky začaly jezdit na novém mostu,“ dodal Merta.

V roce 1999 dělníci rozebrali zbytek starého viaduktu, když už o osm let dřív část mostu odstranili. Stát zůstalo pouze torzo tvořené mimo jiné kamennými patkami, jedním pilířem a břehovou opěrou.