VYBERTE SI REGION

Krajské volby: poprvé přesně před 10 lety

Jižní Morava /ANKETA/ – Že není dnešní datum na rozdíl toho včerejšího nijak výjimečné? Je, i když to mnoho Jihomoravanů neví. Přesně před deseti lety se totiž konaly první krajské volby. Tehdy lidé volili představitele Brněnského kraje, svůj dnešní název dostal kraj až v květnu 2001.

12.11.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační: Vlajka jihomoravského kraje Foto: http://cs.wikipedia.org

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Velmi problematický. Tak politolog Stanislav Balík hodnotí vznik krajů. „Nikdo pořádně nevěděl, proč vlastně vznikají a jaké mají mít povinnosti. Hejtmani proto poměrně dlouho čekali na vymezení svých pravomocí,“ uvedl Balík.

S tím, že začátky nebyly právě lehké, souhlasí i tehdejší jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. „Zřízení krajů nedoprovázela žádná peněžní podpora od státu. Kraj začínal jako velmi chudý,“ zavzpomínal Juránek. První rozpočet byl asi 200 milionů korun. „To je jako pro větší město,“ řekl Juránek.

V současné době kraj operuje s nesrovnatelně vyšší částkou, přibližně 14 miliardami ročně. „Kraj postupně nabíral úkoly, tím rostl jeho význam a krůček po krůčku i rozpočet,“ vysvětlil Juránek.

Čtrnáct je moc

Rozdělení republiky do čtrnácti krajů, z nichž jedním je Praha, se mnohým politikům ani politologům nelíbí dodnes. „Na tam malé území je to zbytečně moc,“ řekl Balík.Členění podle něj navíc rozbilo některá území se společnou historií a kulturou. Nejvíce prý na severu Čech. A naopak sloučilo místa, která nemají žádnou společnou vazbu. „To je případ kraje Vysočina. Například Velká Bíteš by rozhodně neměla mít za centrální město Jihlavu, ale Brno,“ upozornil Balík.

Velký pokus o nápravu uskutečnili poslanci ve spolupráci s kraji k prvnímu lednu 2005. Toho dne zákonem převedli pětadvacet obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje. „Pro mě to byla srdeční záležitost. Sám pocházím z končin, které stát přidělil Vysočině, přitom patří spíše na jižní Moravu,“ řekl současný jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Jihomoravský kraj se rozrostl a změnil svůj název.

Čím Jihomoravský kraj vyniká? Minulý i současný hejtman na tuto otázku odpovídají stejně: integrovaným dopravním systémem. Podle Haška je to nejkomplexnější dopravní sytém v republice. „Naše znalosti předáváme i dalším městům,“ pochlubil se Hašek.

Dopravní systém není jediným úspěchem, kterého si hejtmani cení. „Jsme první kraj s víceletým financováním neziskových organizací. Tím jsme zachránili mnoho důležitých institucí,“ připomněl Juránek.

Oba přední muži kraje se shodnou i na problémech jižní Moravy. Jsou jimi školství a doprava. „Máme mnoho středních škol, které jsou čím dál tím míň obsazené. Platit poloprázdné učebny přitom zbytečně zatěžuje náš rozpočet,“ zdůraznil Hašek.

Špatné silnice

Přestože region vyniká svým dopravním systémem, úplně bez chyby doprava není. Mnoho obcí a měst trápí špatný stav silnic. Kraj jich spravuje přes čtyři tisíce kilometrů. „Ministr dopravy Bárta zvedá mýtné, dá se tedy očekávat přesun přetížených kamionů na krajské silnice,“ řekl Hašek. Změny chce dosáhnout buď podílem kraje na silniční dani, nebo zavedením mýtného na některých krajských komunikacích.

A jak Jihomoravský kraj vnímají jeho obyvatelé? Ředitel Gymnázia Vyškov Václav Klement si spolupráci pochvaluje. „Na kraji jsou vždy ochotni a schopni nám pomoci,“ uvedl Klement. Při srovnání se státními úřady má jasno. „V případě ministerstva školství součinnost pokulhává,“ dodal Klement.

Kraj také dokázal přilákat do Brna špičkové vědce a velké investory. „Miliardové projekty jako technologický institut CEITEC nebo centrum klinického výzkumu ICRC by bez přispění kraje určitě nevznikly. Dodal jim váhu a oporu,“ uvedl Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra.

Autor: Ondřej Galamboš

ANKETA

Má dostat kraj více pravomocí?

Ano

81 %

Ne

19 %

Hlasovalo: 31     Anketa byla ukončena

12.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Výstava Betlémů láká na tři sta let staré modely. A možná i na historický objev

Předklášteří – Století staré modely Betlému nebo možný historický objev lze spatřit na týdenní výstavě v Předkláštěrí. Kromě nich si návštěvníci mohou spatřit kresby andělů žáků místní základní školy.

Zbrojovce začala zimní pauza. Dobrý start jara nám dodá kyslík, myslí si Hyčka

Brno – Poslední trénink, po němž začalo hráčům třítýdenní volno. Fotbalisté brněnské Zbrojovky v pátek měli poslední sraz, na kterém společně ukončili volnější týdenní přípravu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies