VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krajský recept na krizi? Společné nakupování

Brno /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Vedení Jihomoravského kraje v létě vytáhlo do války proti ekonomické krizi v regionu. Bojovat s ní chce společnými nákupy pro organizace, které spravuje.

23.11.2009 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Obrovské zakázky měly přinést stamilionové úspory nejprve nemocnicím. Společně mají nakupovat například i střední školy. Podobný systém chtějí zavést také dvě brněnské nemocnice, jejichž zřizovatelem je město.

Nakupovat ve velkém bývá většinou výhodnější. Uvědomili si to i představitelé Jihomoravského kraje a letos v červnu vytvořili společnost Cejiza neboli Centrální jihomoravský zadavatel. Jejím úkolem je zajišťovat pro krajské nemocnice hromadné objednávky léků, zdravotnického materiálu a služeb. A především dojednávat co nejnižší ceny.

Kraj očekává, že díky Cejize snáze překoná ekonomickou krizi. Kvůli ní už přišel téměř o miliardu korun z daňových příjmů. „Navíc pravděpodobně klesnou i příjmy zdravotních pojišťoven. Inspirovali jsme se proto západními modely, podle kterých k různým variantám centrálních nákupů přistupují i soukromníci,“ uvedl šéf Cejizy Bořek Semrád.

Systém funguje na jednoduchém principu. „Pokud svou objednávku spojí víc nemocnic dohromady, mají výrazně větší šanci vyjednat s dodavateli výhodné ceny,“ vysvětlil Semrád.

Za pravdu mu dal i ředitel krajské Nemocnice T. G. Masaryka v Hodoníně Antonín Tesařík. „Když dáte dohromady zakázky všech krajských nemocnic, přiblížíte se podmínkám, jaké má jedna velká fakultní nemocnice. A ta je při sjednávání výběrových řízení na různé zakázky v podstatně lepším postavení než malé zařízení,“ podotkl Tesařík. Podle něj musí nemocnice ještě vyřešit některé menší komplikace. Například sjednotit účetnictví.

Nejen léky

Krajské nemocnice budou už příští rok společně nakupovat vedle některých léků také prádlo, roušky a další vybavení nutné pro denní práci zdravotníků. Jako jediný gigantický zákazník mají v budoucnu objednávat také služby mobilních operátorů, praní prádla nebo likvidaci nemocničního odpadu.

Za své služby dostane Cejiza měsíčně od každé nemocnice dvacet až čtyřicet tisíc korun podle její velikosti. Ušetřit jim ale má až desetinu nákladů za nakoupené zboží a služby.

Což znamená dohromady až 150 milionů korun. „Věřím, že na novém systému vyděláme. Naše nemocnice je malá a na množstevní slevy sami v žádném případě nedosáhneme. Cejiza za nás navíc povede výběrová řízení, na která jsme dosud museli najímat odborníky,“ pochvalovala si vedoucí Nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích na Blanensku Drahoslava Královcová.

Zaznívá i kritika

Většina zástupců vedení krajských nemocnic se k centrálním nákupům vyjadřuje zdrženlivě. „Očekávám, že se nám podaří ušetřit. Ještě je ale předčasné projekt hodnotit, protože teprve vybíráme, v čem budeme při objednávkách spolupracovat,“ uvedla ředitelka břeclavské nemocnice Janka Bambasová.

CEJIZA - CENTRÁLNÍ JIHOMORAVSKÝ ZADAVATEL.

Mnohde zní na adresu společných nákupů i ostrá kritika. Podle ní na společných nákupech tratí například organizace, které si dokáží vybojovat dobrou cenu samy, a ještě navíc dříve.

Cejiza nemá zajišťovat objednávky jen pro zdravotnická zařízení. Kraj chce do projektu zapojit i školy, dopravce a kulturní instituce. Ne však v takové míře. „Zatím je vše ve fázi jednání. Například centrální nákup elektřiny a plynu by středním školám v kraji ušetřil hodně peněz. Nakolik je proveditelný, ale zatím teprve zjišťujeme,“ uvedl krajský radní pro oblast školství Jiří Janda.

Dohodu chtějí i nemocnice v Brně

Brno – Nejen krajské nemocnice chtějí ušetřit společným nákupem léků, vybavení a služeb. Podobný systém, jako je krajská Cejiza, plánují i dvě městské nemocnice v Brně. Musíme si pomáhat, říkají jejich představitelé.
O společných objednávkách uvažuje brněnská úrazová nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří. „Zatím o takové spolupráci teprve jednáme. Ředitelé a náměstci obou nemocnic se kvůli tomu poprvé formálně sejdou na počátku prosince,“ potvrdil mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří Pavel Gejdoš.

Princip vzájemné výpomoci se podle něj podobá centrálním nákupům krajských nemocnic. „Obě nemocnice si musí kupovat léky a zboží, jako jsou roušky nebo třeba tampony. Pokud věci objednáme společně, máme větší šanci získat množstevní slevu,“ vysvětlil Gejdoš.
Navíc chtějí nemocnice spolupracovat i při plánování směn nebo zajištění stravování. „Obě zařízení mají například chirurgickou ambulanci. Lékařům můžeme směny rozplánovat tak, aby byla v pohotovosti vždy alespoň jedna z nich,“ podotkl Gejdoš.

Úrazovka podle něj může také využívat služby nově zrekonstruované nemocniční kuchyně u Milosrdných bratří. Navzájem si nemocnice chtějí pronajmout i své laboratoře. „Každá ušetřená koruna se nám hodí. A proč si platit komerční laboratoře, když si jako městské nemocnice můžeme vzájemně vypomoci,“ uvedl ředitel Úrazové nemocnice Brno Karel Doležal.

Právě to, že společným zřizovatelem obou nemocnic je magistrát, jim spolupráci umožňuje. Ještě loni byla úrazovka státní nemocnicí se statusem traumacentra. O ten přišla kvůli rozhodnutí exministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Město ji pod svá křídla vzalo v únoru.
Odmítala Cejizu. Kraj ji sesadil

Hodonín – Šest let vedla Jana Matušinová hodonínský domov důchodců v ulici Na Pískách. Na konci října ji ale úředníci kraje, který zařízení spravuje, z funkce ředitelky odvolali. Podle oficiálního obecného zdůvodnění řídila Matušinová domov jinak, než si kraj představoval.

Odvolaná ředitelka si myslí, že kraj popudila, když odmítla podepsat smlouvu s krajským dodavatelem služeb a zboží Cejiza. „Centrální způsob nákupů jsem kritizovala a psala jsem na ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze dne na den mě pak bez varování odvolali,“ tvrdí Matušinová.

Představitelé kraje nejsou ve zdůvodnění odvolání ředitelky příliš konkrétní. Poukazují pouze na určité neshody, které s ní měli mít. „Nechci Matušinové uškodit, ale kraj má prostě jiný názor na řízení své příspěvkové organizace, jako je hodonínský domov důchodců, než měla jeho ředitelka. Problémy jsme tam měli už dříve,“ uvedl krajský radní Jiří Altman.

Matušinová trvá na tom, že ve vedení domova neudělala žádnou chybu, kterou by zařízení poškodila. „Kraj mě ani nikdy na žádné pochybení neupozornil. Žádná kontrola u nás nenašla nedostatky. Moje odvolání je prostě čistě politické rozhodnutí. Je to tu horší než za komunistů,“ zlobila se Matušinová.

Odvolání ředitelky hodonínského domova důchodců zaskočilo její kolegy ve vedení podobných krajských zařízení. Matušinová se domnívá, že kvůli jejímu případu se teď budou ostatní ředitelé bát nepodepsat s Cejizou smlouvu o centrálním nákupu vybavení.
„Jsem odvoláním ředitelky Matušinové přinejmenším hodně překvapený,“ prohlásil ředitel Jan Letocha z obdobného krajského zařízení v Kyjově. Ke spolupráci s Cejizou měl připomínky, ale rozhodl se ji podepsat.

Za ušetřené peníze zlepšíme vybavení nemocnic v kraji

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Projekt centrálních nákupů v Jihomoravském kraji se nejvíc dotýká krajských nemocnic. Ředitel té tišnovské ho dokonce řídí. „Chápu, že se kolegové bojí, aby nový systém nenarušil chod jejich zařízení. Centrální jihomoravský zadavatel, Cejiza, jim ale nebere pravomoci. Je to servisní organizace,“ tvrdí ředitel projektu Cejiza Bořek Semrád.

V čem je projekt společných nákupů výhodný?
Nemocnicím ušetří peníze. Zejména díky množstevním slevám. Když nakupujete pro celý kraj, můžete vyjednat úplně jiné ceny, než když objednáváte pro jedno zařízení.

Jak to poznají pacienti?
Krajské nemocnice ročně nakoupí léky asi za dvě sta milionů korun. Když z toho ušetříme deset procent, zůstane dvacet milionů korun. Za ty už se dá do jedné z nemocnic pořídit třeba nový počítačový tomograf, díky kterému se dá zjistit mnoho nemocí. Všechny ušetřené peníze zůstanou v nemocnicích.

Kraj očekává úsporu až stovek milionů korun ročně. Kolik společné nákupy ušetří v příštím roce?
Už jsme se dohodli například na centrálním nákupu léků proti srážení krve. Nemocnice tak za ně zaplatí v součtu o osm až deset procent méně, což je asi patnáct milionů korun. O stovkách milionů můžeme mluvit, až budeme centrálně nakupovat většinu z plánovaných věcí. Zejména elektřinu a plyn.

Jak bude nemocnice postupovat, pokud bude chtít něco koupit?
Vzniká internetový portál, kam nemocnice budou posílat své požadavky. Pokud budou mít o něco zájem více než dvě zařízení, zajistíme pro ně společný nákup. Pokud ale zájem bude mít jen jedno či dvě zařízení, mohou se na objednávce dohodnout s dodavatelem sama.

Nemocnicím vadí, že je společný nákup zdrží. Sjednat dodavatele zakázky do jednoho milionu korun dokáží do dvou týdnů, na větší objednávku čekají déle.
To je pravda. Nákup léků si ale nemocnice plánují rok dopředu. Myslím si proto, že s tím nebude problém. Dodání sice bude trvat o trochu déle, ale v zákonných termínech.

Při plánování musí nemocnice rok předem odhadnout, o co budou mít zájem. Je to reálné?
Plánování pro další rok vychází z roku předchozího. Centrálně navíc nebudeme pořizovat zas tolik zboží. Nakoupíme třeba léky, které se používají ve velkém množství. A když do některé nemocnice přijde pacient s diagnózou jako z televizního seriálu Dr. House a bude třeba pro něj koupit něco zvláštního, tak to nemocnice udělá.

Ředitelka hodonínského domova důchodců Jana Matušinová tvrdí, že kvůli společnému nákupu přišla o místo. Přijde vedení organizace o funkce, pokud nepodepíše smlouvu?
Informaci o tom případu mám jen z webových stránek kraje. Domnívám se navíc, že odvolání přišlo až poté, co smlouvu podepsala. Na druhou stranu zřizovatelem těch organizací je Jihomoravský kraj. Dává jim příspěvky na provoz a do určité míry i investice. Uspořené peníze skončí opět v nich. Je proto jeho právo rozhodovat o tom, jak hospodařit se svými penězi.

Autor: Lucie Hrabcová

23.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Místostarosta Suchého řídil opilý. Ve vedení obce zůstává dál

Vojtěch Němec.

Zbytek zápasu jsem strávil u onlajnu, říká Němec. Humbuk na stadionu ho strašil

Krajské zásady územního rozvoje chtějí aktualizovat do konce volebního období

Jižní Morava – S odřenýma ušima stihne současné vedení Jihomoravského kraje termín do roku 2020 a aktualizuje zásady územního rozvoje. Informoval o tom ve středu náměstek hejtmana pro oblast územního plánování Martin Maleček. „Bude ale záležet na tom, kolik budou mít lidé připomínek," prohlásil Maleček.

Pod Kozí horou postaví rodinné domy. Proti cestě k nim lidé z Komína protestují

Brno – Zahrádky pod lesem v lokalitě Pod Kozí horou podle plánu nahradí rodinné domy. Jak se k nim majitelé dostanou, zatím není jasné. Lidé z Komína protestují proti přístupové cestě, která zatíží provoz v okolních ulicích.

AKTUALIZUJEME

Z hořícího bytu v Kuřimi vynesli starší ženu s vážnými popáleninami

Kuřim – Důchodkyni v bezvědomí a s vážnými popáleninami vynesli z hořícího bytu hasiči ve středu krátce před šestou večer. Do bytu v kuřimské Jungmannově ulici museli vniknout násilím. „Ženě jsme poskytli první pomoc. Podařilo se ji přivést k vědomí, poté byla předána do péče záchranářů," oznámil mluvčí hasičů David Jirouš.

AKTUALIZOVÁNO

Stávka bude. DPMB se k ní nepřipojí. Kdo stávkovat bude, ukáží další dny

Jižní Morava – Rozhodování, zda jet do práce autobusem nebo vlakem, mnohým Jihomoravanům příští čtvrtek odpadne. Odborový svaz autobusové dopravy totiž na ten den vyhlásil stávku. Někteří řidiči tak na pravidelné linky nevyjedou.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies