Mnozí z nich si však ke své smůle nevšimli, že se na prohlídku vily musí předem objednat. „Naplánovala jsem si tímto směrem procházku a říkala jsem si, že se do vily podívám. A teď koukám, že to nepůjde. Tak jsem se objednala na čtvrtek,“ říká posmutněle drobná důchodkyně, která si alespoň důkladně prohlédla zahradu vily.

V ní se právě na sluníčku vyhřívají návštěvníci, kteří jsou objednaní a čekají na další prohlídku. „Určitě to stojí za to, jsem moc ráda, že jsem tu byla,“ hodnotí Eliška Harrisová, která z vily právě vychází.

Nezklamal ji ani interiér domu, kde kromě schodišťové haly chybí původní vybavení. „Ono je asi opravdu čestnější přiznat, že nevíme, jak vypadalo. A třeba se ještě najde v nějakém depozitáři,“ směje se jedna z prvních oficiálních návštěvnic domu, který si pro svoji rodinu navrhnul architekt Dušan Jurkovič.

Ještě rušněji než u Jurkovičovy vily je o několik kilometrů dál na hradě Veveří. První víkend, kdy je hrad opět otevřený, si nenechaly ujít davy lidí. „Sice to včera bylo o něco horší, protože nebylo tak pěkné počasí, ale nestěžujeme si. A co teprve až budou jezdit lodě, to bude teprve nával,“ předvídá dívka, která u spodní brány hradního areálu prodává vstupenky.

Uvnitř hradu se prochází mladé páry, početné rodiny i větší skupiny. Mnozí z těch, kdo na Veveří nejsou poprvé, si obdivně prohlíží nové zábradlí mostu. To se podařilo opravit loni za milion korun, které hradu darovalo město. „Je skvělé sledovat, jak je tu pokaždé něco nového a jak hrad postupně ožívá. A teď na jaře navíc člověk přes holé stromy vidí i věci, kterých si později kvůli zeleni nevšimne,“ hodnotí spokojeně manželé Foltýnovi, kteří se na Veveří vydávají několikrát ročně.

Živo je i u stánků, které na nádvoří hradu nabízí občerstvení, dřevěné hračky či kovové svícny přímo od kováře. „Verča je kutil,“ povzbuzuje hlouček dívek svoji kamarádku, která se rozhodla vyzkoušet kovářské řemeslo a odhodlaně buší do kovadliny. Kousek kovu, který se jí podařilo ohnout, poté dostává od kováře i s pochvalou jako pozornost. „Člověče, měl bys ale taky něco prodat, aby se nám to vůbec vyplatilo,“ zlobí se na dobromyslného řemeslníka kolega.

Starší manželský pár mezitím poklidně svačí pod hradem a rozmýšlí, kudy se vydá na cestu zpět. Pokud zvolí procházku kolem přehrady, rozhodně se nebudou cítit osaměle. S příchodem jarního počasí totiž okolí přehrady ožilo díky výletníkům, cyklistům i rybářům. A všichni společně doufají, že hladina nádrže letos nezezelená.