VYBERTE SI REGION

Kříž, který vítal papeže, už shlíží na Brno

Brno /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE, ANKETA/ - Na silnici poblíž tuřanského letiště před sedmou hodinou sobotního rána hopkají jen ničím nerušení zajíci. Když postřehnou, že se k nim blíží dva oranžové majáčky, jako když do nich střelí.

16.4.2011 15
SDÍLEJ:

Dvanáctimetrový kříž s pláštěm z bronzového plechu, který předloni přivítal papeže Benedikta XVI. na tuřanském letišti, shlíží na Brno z Denisových sadů.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Směrem k městu se právě opatrně rozjel kamion doprovázený policii a suitou aut s výstražnými cedulemi a světly. Nadměrný náklad jako každý jiný? Ne tak docela. Dvanáct metrů dlouhá ocelová konstrukce na návěsu je ocelový kříž, který před půldruhým rokem v Brně vítal papeže Benedikta XVI.

V příštích letech má shlížet na Brno z Denisových sadů, teď ale odpočívá na dřevěných paletách. A pro nezasvěcené řidiče, kteří soupravu míjejí v sluncem zalitých ulicích města, je skoro k nepoznání. „Tady fotit nemůžete, to je soukromý pozemek a majitel si to nepřeje,“ vykazuje správce autobusového nádraží novináře, kteří kříž v autech následují na Zvonařku.

Je neoblomný, dění na plošině klenoucí se nad perony mohou pozorovat jen z nadzemního parkoviště na střeše obchodního centra Vaňkovka. Z ptačí perspektivy to vypadá, že se nad Zvonařkou usadil nějaký nepatřičně velký kolibřík. Ocelovou konstrukci kříže i s jeho žulovým podstavcem totiž do výklenku hradeb u katedrály svatého Petra a Pavla přemístí modrý vrtulník.

Dlouhé minuty se neděje vůbec nic, pak se ale listy vrtulníku roztočí. A všechno jde ráz naráz. „Hele, sokl letí,“ vykřikne do sílícího hukotu Petr Šindelář a natáhne ruku k obloze. Třiadvacetiletý student a transport papežského kříže sleduje stejně jako řada dalších zvědavců z chodníku poblíž tramvajového ostrůvku na Nových Sadech.

Proti modré obloze se černá lehce prohnuté závěsné lano. Sedmisetkilogramový kus měřínské žuly na jeho konci vzduchem pluje stejně lehce jako návnada na rybářském vlasci. „Tohle kdybych měl pilotovat, tak je Petrov raz dva bez věžiček,“ směje se Šindelář.

První část podstavce ale na zem přistává bez úhony a vrtulník se vrací pro další díl skládačky. Od Zvonařky zamíří ke katedrále celkem pětkrát, dohromady to nezabere ani půlhodinu. Teprve při posledním letu k nebi vyzvedává nejdůležitější část nákladu: tunový, šest metrů široký a jednou tak dlouhý kříž.

Opláštění z bronzového plechu se blýská v dopoledním slunci, když jej vrtulník opatrně manévruje nad hradby. „Je tam,“ vydechne Andrea Šindelářová, která se na ukotvení kříže přijela podívat z Juliánova. Umístit památku na návštěvu svatého otce za bezmála tři miliony korun do centra města se jí prý nejdřív zdálo jako hodně drahý špás brněnské radnice. „Teď se mi to ale líbí,“ přiznává Šindelářová a zkoumá hodinky.

Je skoro na minutu přesně devět hodin. Na hradbách v tu chvíli panuje úlevná atmosféra. „Jsem spokojení a upřímně řečeno konečně i klidní. Tak hladký průběh jsme ani nečekali,“ přiznává Rostislav Sitarčík z firmy, která stěhování kříže zařizovala.

Podobně náročnou zakázku podle něj společnost za dvacet let své historie nepřipravovala. Na detailech scénáře transportu její tým pracoval tři týdny. Zahrnoval uzavírky ulic v okolí Denisových sadů, spolupráci s leteckou společností, městskou a republikovou policií i pomoc meteorologů. Podle jejich předpovědi firma stanovila i datum akce, v záloze měla ale i několik krizových variant pro případ zhoršení počasí.

Letecká přeprava kříže vyšla na čtyři sta tisíc korun, montovat je do Denisových sadů jeřábem by ale podle Sitarčíka vyšlo ještě dráž. „I s doprovodnými opatřeními, třeba organizací uzavírek dopravy, by vyšla na skoro půl milionu korun,“ potvrzuje Sitarčík.

Definitivně hotové bude usazení kříže až ve druhé polovině května. Je třeba dokončit práce na žulovém soklu a úpravy okolí. Tedy opatřit místo opěrnou zídkou, betonovými lavičkami, slavnostním osvětlením a uzamykatelnou kovanou brankou.

Autor: Lucie Hrabcová

ANKETA

Hodí se kříž na své nové místo?

Ano

43 %

Ne

57 %

Hlasovalo: 65     Anketa byla ukončena

16.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies