VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroužkovaní poslanci z jižní Moravy více hlasovali. Méně řečnili

Jižní Morava /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Důvěra voličů zavazuje k větší práci. Tímto krédem se v minulých třech letech řídili ti z jihomoravských poslanců, kteří uspěli v takzvaném kroužkování a uspěli v získávání preferenčních hlasů. Častěji hlasovali a dali i více návrhů zákonů než lídři kandidátek. Výjimkou mezi nimi byl jen hejtman Michal Hašek. Zúčastnil se jen zhruba třetiny hlasování.

5.9.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Právě Hašek byl přitom ve volbách v roce 2010 nejúspěšnější. Díky preferenčním hlasům se mu podařilo z jedenáctého místa nejen proniknout mezi sedmičku zvolených sociálních demokratů, ale dokonce je všechny přeskočit. Malou účast vysvětlil především starostí o jižní Moravu. „Lidé mě volili jako hejtmana Jihomoravského kraje. Snažil jsem se maximálně hájit jeho zájmy například odporem k návrhu ministra financí Miroslava Kalouska zavést spotřební daň na víno," zdůraznil Hašek.

Dodal přitom, že u žádného z důležitých hlasování nechyběl. „Mám za sebou více než tři desítky vystoupení a dvě desítky navržených zákonů," zdůraznil Hašek.

Upozornil také, že ze svého poslaneckého platu dal už milion korun na charitu a v příštím volebním období nehodlá funkce hejtmana a poslance spojovat.

Opačně si vedl poslanec TOP 09 Rom Kostřica. I jeho přitom do sněmovny katapultovaly preferenční hlasy. Z pátého místa se díky nim dostal na druhé. V parlamentu se pak zúčastnil takřka pěti tisíc hlasování. Tedy třiaosmdesáti procent. „Že jsem se dostal do parlamentu, mě překvapilo. Myslím, že díky tomu, že jsem dostal tolik preferenčních hlasů, beru práci poslance vážněji," podotkl Kostřica. Na místě poslance ale dal jen tři návrhy zákonů. „Zákony by měli psát poslanci zběhlí v legislativě," poznamenal.

Rekordmankou v počtu preferenčních hlasů na kandidátce svojí strany i v účasti v hlasování pak je Dana Filipi z ODS. Zúčastnila se 5225 hlasování, tedy více než osmaosmdesáti procent. „Preferenční hlasy mě samozřejmě těší, je to pro mě velká motivace a povzbuzení. Vážím si jich a děkuji za ně. Neznamená to však, že bez nich bych pracovala méně či hůře," konstatovala poslankyně.

Činil se i nejúspěšnější kandidát Věcí veřejných Michal Babák. Zúčastnil se skoro tří čtvrtin zasedání, navrhl pětadvacet zákonů a třicetkrát si vzal řeč ve sněmovně.

Podle politologa Michala Pinka je větší snažení politiků s preferenčními hlasy logické. „Ve společnosti to celkově funguje tak, že kdo se dostane z průměrného či podprůměrného prostředí nahoru, snaží se více. Podobné to je i u outsiderů ve volbách. Michal Hašek je výjimka. Ale on nikdy opravdový outsider nebyl. I jeho kandidatura na jedenáctém místě byla součástí jeho vnitrostranické strategie," poznamenal Pink.

Na rozdíl od vykroužkovaných poslanců zaostávali lídři kandidátek. Zúčastnili se o jedenáct set hlasování méně a lepší byli jen v řečnění ve sněmovně. Nejméně aktivní z jihomoravských lídrů byl Josef Dobeš z Věcí veřejných.

Lídři volebních kandidátek hlasovali jen málo

Jižní Morava – Vedli kandidátní listiny svých stran. V poslanecké sněmovně se ale k dílu měli méně než při předvolebních kampaních. Zastínili je kandidáti, kterým více věřili voliči. A dali jim preferenční hlasy. Lídři kandidátek se za tři roky zúčastnili 20 508 hlasování. Naopak zástupci stran s největší podporou 21 613 hlasování.

Nejhorší bilanci měl v tomto ohledu lídr Věcí veřejných a pozdější ministr školství Josef Dobeš. Zúčastnil se jen jednačtyřiceti procent hlasování a nedal žádný návrh zákona. „Jako jediný z lídrů jsem byl i ministrem. A měl jsem půl roku těžký úraz nohy motorovou pilou. Nemohl jsem chodit," vysvětlil malou účast Dobeš.

Neoslnili ani Bohuslav Sobotka z ČSSD a Václav Mencl z ODS. Účastnili se pětašedesáti, respektive devětašedesáti procent hlasování.

Světlou výjimkou byla jen jednička komunistické kandidátky Zuzka Bebarová-Rujbrová. Svoje ano či ne řekla v sedmaosmdesáti procentech hlasování. „Každou práci je třeba dělat na plný úvazek. Lidé očekávají, že když nám ji dali, tak ji budeme vykonávat. Nedivím se jejich kritice prázdných poslaneckých lavic," prohlásila poslankyně.

Politolog Michal Pink s ní úplně nesouhlasí. „Průměrný volič neví, že se dají najít na stránkách sněmovny nějaké záznamy o hlasování. A také televizní přenosy ze sněmovny sledují jen určití lidé," myslí si Pink.

Autor: Petr Jeřábek

Hraje pro vás při hlasování roli, jak jsou poslanci aktivní?

ANO

53 %

NE

47 %

Hlasovalo: 17

Anketa byla ukončena

5.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Udusily se, nebo je zabily výkaly? V rybníce u Předklášteří zemřely stovky ryb

Nejsem dobrý hlavičkář, smál se autor vítězné trefy proti Liberci Řezníček

Brno – Když se trefí, Zbrojovka zákonitě boduje. V letošním ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže sice útočník Jakub Řezníček vstřelil teprve čtvrtou branku z osmnácti utkání, ale Zbrojovka z těchto duelů brala osm bodů. V sobotu poprvé v aktuálním ročníku skóroval na domácím stadionu v Srbské ulici a jeho hlavička přinesla nesmírně důležitou výhru 1:0 s Libercem.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Kobynice – Přezdívku Old Shatterhand si zřejmě nevyslouží dvaadvacetiletý vandal, který v noci řádil v Kobylnicích.

AKTUALIZOVÁNO

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

Brno – Kraj potřebuje chytré mozky a šikovné ruce, nemá je ale jak sem dostat. Tak se dá shrnout závěr pondělní diskuse, kterou pořádal Deník Rovnost. Debatovali v ní jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák a další hosté. Hlavními tématy byla doprava, zásady územního rozvoje a jižní Morava jako kraj vyspělých technologií. Celou panelovou debatu jste mohli také sledovat online.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies