VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kruhové objezdy zklidňují brněnskou dopravu

Brno - Podle odborníků jsou okružní křižovatky ideální řešení hlavně na nepřehledných místech. Starostové městských částí si je pochvalují

16.8.2009 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Řidiče, cyklisty i chodce v brněnské městské části Chrlice děsí křižovatka ulic Rebešovická, Davídkova a Roviny. Lemují ji kříže připomínající oběti nehod, které si nepřehledné křížení silnic vyžádalo. Místní radní vidí poslední šanci, jak zamezit nebezpečí, ve stále oblíbenějším kruhovém objezdu.

„Ulici Roviny využívají řidiči jako obchvat Chrlic. Na křižovatce ji považují za hlavní a způsobili tak už několik nehod,“ popsal starosta Chrlic Vladimír Kučera. „Zkoušeli jsme tomu zabránit dopravními značkami, nechali jsme dokonce instalovat stopku, nic však nepomohlo. Okružní křižovatka tak je pro nás poslední řešení,“ dodal Kučera.
Lidé s ním souhlasí. „Jezdívám tudy na nákupy a občas jde o život. Řidiči tu jezdí rychle, a hlavně nedodržují přednosti v jízdě,“ postěžovala si třeba Zdeňka Slámová.

Vyšší průjezdnost

Silničáři nyní čekají na projekt, a budou­li na něj peníze, se stavbou objezdu v Chrlicích začnou příští rok v červnu. Kruhové objezdy jsou celorepublikový trend, který v poslední době zasáhl i Brno.

„Je to dobré řešení, v zahraničí uspělo dávno. Teď se konečně ve větší míře dostává i k nám. Okružní křižovatky zklidňují provoz, doprava je díky němu plynulejší,“ uvedl Josef Luňáček, technický ředitel Brněnských komunikací.

V tom mu přizvukuje i Josef Andres z brněnského Centra dopravního výzkumu. „Auta se musí na objezdu pohybovat rychlostí mezi dvaceti a pětatřiceti kilometry v hodině, navíc je jasně určená přednost,“ řekl Andres. Dodal, že “kruháče“ tvoří ideální řešení všude, kde se náhle mění rychlost, například u vjezdu do obce či na sídliště, nebo tam, kde je atypické křížení několika ulic.

Podle výzkumů mají okružní křižovatky často větší průjezdnost než klasické, takzvané průsečné. „Kruhový objezd s jedním jízdním pruhem zvládne až pětadvacet tisíc aut za den. Velký čtyřicet tisíc a velký se světelným značením pak až šedesát tisíc aut,“ vysvětlil Andres. Klasické křižovatky se semafory přitom pojmou jen mezi pětatřiceti a čtyřiceti tisíci auty za den.

Významnou roli hrají kruhové objezdy při zpomalování aut v úsecích, kde řidiči pravidelně nedodržují předepsanou rychlost. „Zachránily životy. Například v bystrcké Odbojářské ulici se za čtyři roky před vystavěním objezdu v devadesátých letech staly tři smrtelné nehody. Po jeho otevření tam nebyla ani jediná,“ uvedl vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko.

Zachraňují životy

Přesto policisté zaznamenávají na kruhových objezdech více nehod než na normálních křižovatkách. „Jsou to ale jen lehká ťuknutí bez zranění. I těm mohou řidiči předejít, budou­li dodržovat pravidla jízdy. Tedy správně se zařadit a správné vyjet,“ řekl mluvčí brněnské policie Pavel Šváb.

Jeho slova potvrdil starosta Slatiny Jiří Navrátil. „Nový kruhový objezd na výpadovce na Vyškov nám hodně pomohl. Bohužel už kapacitou nestačí, tvoří se před ním až dvousetmetrové kolony, náklaďáky a autobusy drhnou o okraje. Chystáme do budoucna jeho rozšíření,“ slíbil Navrátil.

První kruhový objezd v Brně vznikl na Slovanském náměstí v Králově Poli, kde silnice obkružuje park. „Je to jakási přirozená okružní křižovatka. Stačilo jen přidat značku,“ řekl odborník na dopravu Andres. Celkový počet křižovatek tohoto typu v Brně odhadl na patnáct.

Z nich jen jednu považuje za vyloženě nevyhovující. „Je to ta před obchodním domem Globus. „Jednotlivé výjezdy mají špatné šířky, rozdělují je ostrůvky,“ zmínil některé z problémů Andres.

Autor: Petr Jeřábek

16.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies