VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kryt pod Špilberkem otevírá své ocelové dvěře

Brno /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ – Za minulého režimu si jistě přála řada Brňanů, aby celý magistrát skončil aspoň na čas v podzemí pod hradem Špilberk. Nejspíš měli na mysli kasematy. Vedení města a civilní obrany si přitom v podzemí pod Špilberkem samo nachystalo úkryt pro případ války či jiné katastrofy.

17.9.2011 5
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Kryt pod brněnským hradem Špilberk.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Hlavní vstup do krytu, který se současné vedení Brna chystá zpřístupnit lidem alespoň na jeden den v neděli u příležitosti Dnů evropského dědictví, se nachází v Husově ulici naproti zadnímu vchodu do Nové radnice. Ještě předtím, než ho bude moci zdarma navštívit kdokoliv, ho vedení města chce ukázat novinářům. Prohlídku vede ředitelka brněnského Turistického informačního centra Petra Kačírková. „Historie krytu se začíná psát počátkem dvacátého století. To ale podzemní prostory nesloužily k ochraně před bombami, ale firma Šmíd a Löwy zde vyráběla ovocné víno a skladovala minerální vodu,“ začíná výklad Kačírková ještě před tím, než celou asi dvacetičlennou skupinu brněnských novinářů zavede do podzemí.

Doplní, že jako kryt pro lidi začaly podzemní chodby sloužit ve druhé světové válce. „Sklepy na kryt přestavělo tehdejší vedení města, bohužel i za pomocí nuceného nasazení studentů z brněnských gymnázií. Celkově je to asi šest set metrů chodeb. Přitom nejdelší štola měří sto dvacet metrů,“ vypráví Kačírková. To už ale bere za kliku vnějších železných dveří a vede celou skupinu pod zem.

Za prvními dveřmi vede asi deset metrů dlouhá vápnem vybílená klenbená chodba. Vzduch se začíná každým krokem citelně ochlazovat. „Po válce kryt převzala Československá armáda. Zkolaudovala ho koncem padesátých let,“ pokračuje ve výkladu Kačírková a postupuje dál do nitra krytu. Po pár krocích se dostane k masivním ocelovým šedě natřeným dveřím.

Tlusté jsou alespoň dvacet centimetrů a aby je i dospělý člověk otevřel musí zatlačit oběma rukama. „To jsou tlakové dveře, které měly v případě potřeby ochránit vnitřek krytu před venkovními explozemi,“ vysvětluje Kačírková. Dodává, že úkryt pro čtyři sta padesát osob naštěstí nikdy nebyl v dobách studené války využit.

Vevnitř krytu je poměrně dost místa a díky bílému nátěrů stěn a elektrickým světlům i dost jasno, přesto se člověk při jeho procházení neubrání jistému pocitu stísněnosti. „Všechno vybavení je původní. Je tady i rozhlas po dráte. Funkční je veškeré osvětlení, větrání a funguje i původní dieselový agregát pro případ výpadku elektrického proudu, říká Kačírková zatímco se skupina zastavuje u bočních místností, jež slouží jako sklady.

V téměř prázdných plechových regálech sem tam leží dřevěná bedna natřená vojenským zeleným odstínem. Sanitární zařízení v dalších místnostech vypadá plně funkční. Je však zašlé a špinavé. Při pohledu na něj a zvláště pak na čtyřpatrové palandy rozestavěné po obvodu jedné větší cimry přejde člověku mráz po zádech, když si představí, že by v těchto neutěšených prostorách musel v případě války strávit i jen několik dnů bez slunečního svitu.

Prostornější místnosti s oprýskanými policemi, stoly a židlemi dál střídají užší chodby, kde dva lidé vedle sebe pohodlně neprojdou. „Tady ty sprchy sloužily k tomu, aby se příchozí z venku mohli vydezinfikovat a zbavit radiace, pokud by to bylo potřeba,“ ukazuje Kačírková na ponurou umývárnu. To už prohlídka míří vstříc dennímu světlu k východu.

Vedení města chce kryt v budoucnu zpřístupnit turistům natrvalo a doplnit tak historický labyrint pod Zelným trhem, Mincmistrovský sklep a kostnici pod svatým Jakubem, která se má otevřít příští rok. „Nedělní prohlídky budou pro nás taková zkouška,“ říká Kačírková.

O pronájem krytu mělo zájem Muzeum totalitních režimů. „Pronajímat ho ale nebudeme. Přijde mi nelogické pronajímat něco, pro co máme naplánované vlastní využití,“ říká brněnský primátor Roman Onderka, který se prohlídky taky zúčastnil.

Autor: Michal Filípek

17.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Řezal se v obličeji a hrozil, že skočí z okna. Sebevraha zachránil vyjednavač

Ilustrační foto.
17

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Teplice - První zápas ligového jara v Teplicích byl pikantní pro brněnského kapitána Pavla Zavadila. Osmatřicetiletý fotbalista se vrátil do základní sestavy právě v místech, kde se jeho kariéra před necelým rokem málem zastavila nadobro. Zavadil v sobotu výrazně pomohl Zbrojovce k cenné remíze 1:1 a končit ani zdaleka nechce.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies