VYBERTE SI REGION

Kudy vést silnice R52 a R43? Politici se neshodnou

Jižní Morava /VOLBY 2010 NA JIŽNÍ MORAVĚ, ANKETA/ - Rychlostní silnice R43 a R52 Jihomoravský kraj potřebuje. Problém je s tím, kudy povedou.

10.5.2010 16
SDÍLEJ:

Vizualizace rychlostní silnice R43Foto: Archiv

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Doprava v kraji je zásadní problém. Na tom se shodnou snad všechny politické strany. Názory se ale začínají různit při způsobech řešení tohoto problému.

Nejvíce na jižní Moravě chybí dálniční spojení Brna se severem a jihem České republiky. „Pokud nepostavíme dálnici na Moravskou Třebovou, tedy R43, hrozí, že se doprava v kraji doslova zastaví. Auta ucpou severní nájezd na velký městský okruh v Brně. Od něj pak bude stát nepřetržitá kolona,“ varuje ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský.

Stavba dálnice na sever nyní čeká na rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které požaduje vypracování všech jejích možných tras. Zvláště proti variantě vedoucí přes brněnskou městskou část Bystrc, protestují lidé i ekologičtí aktivisté a prosazují vedení dálnice takzvanou Boskovickou brázdou. Cesta Bystrcí je ale podle silničářů nejlepší. „Je to jediná možná definitivní varianta,“ tvrdí Kremitovský.

Naopak na stranu ekologických sdružení se staví dvě z menších politických stran. „Silnici chceme jako plnohodnotný obchvat Brna. Tedy ne přes Bystrc,“ prohlásila jednička jihomoravské kandidátky Strany zelených Jana Drápalová.

V podstatě stejný názor má její konkurent z Věcí veřejných Josef Dobeš. „Naše strana jednoznačně prosazuje trasu Boskovickou brázdou s obchvaty všech měst a obcí. Nezatížíme tak brněnské silnice tranzitní dopravou,“ uvedl Dobeš.

Ostatní politické strany se staví spíše za naplánovaný průtah Bystrcí. „Každý, kdo si poslechne starosty a občany obcí v okolí současné silnice na Svitavy, chápe, že společný zájem musí konečně zvítězit nad politikařením a osobními zájmy. Děláme pro stavbu silnice maximum,“ uvedl první muž kandidátky občanských demokratů Václav Mencl.

Lídryně komunistů Zuzka Bebarová-Rujbrová s ním souhlasí. „O tom nemohou rozhodovat politici. Musíme respektovat doporučení odborníků,“ myslí si Rujbrová. Rozhodnutí chce nechat na odbornících i jihomoravská jednička kandidátky strany TOP 09 Anna Putnová.

Dvojka kandidátky sociálních demokratů Jeroným Tejc upozornil především na nutnost R43 co nejdříve začít stavět. „Pokud chceme pohnout s nezaměstnaností v okresu Blansko, musíme tam silnici přivést. Navrhuji začít stavět od severu a postupovat směrem k Brnu. Brno mezitím najde nějaké vhodné řešení trasy kolem přehrady,“ podotkl Tejc. Kdy silničáři se stavbou silnice R43 začnou, si ale netroufá nikdo ani odhadnout.

Další články o R43 najdete ZDE

O něco blíže než stavba R43 je postavení chybějících dvaceti kilometrů rychlostní silnice R52, tedy české části dálnice z Brna do Vídně. „Je součástí koridoru propojujícího Polsko, Česko i Rakousko. Ten je takřka celý vedený po dálnicích a rychlostních silnicích,“ vysvětlil ředitel silničářů Kremitovský.

I R52 se ale potýká s protesty ekologických sdružení. Silničáři přesto v půlce tohoto roku očekávají územní rozhodnutí a pokud budou mít peníze, tak na konci roku 2011 zahájí stavbu, její dokončení plánují zhruba v roce 2014.

Zelení a Věci veřejné přesto stále prosazují zastavení příprav dostavby R52 a zvolení náhradní trasy. „Jsem pro vedení tranzitní dopravy směrem na Břeclav. Využije se tak dálnice D2 a ušetříme třicet miliard korun,“ myslí si lídr Věcí veřejných Dobeš.

Souhlasí s ním jednička zelených Drápalová. „Dálnici na Vídeň prosazujeme v levnější a ekologičtější variantě po D2 a kolem Břeclavi,“ připomněla kandidátka. Sociálně demokratický poslanec Tejc prosazuje opak. „Trasa musí vést rozhodně přes Mikulov, diskuze o jiné variantě jsou zbytečné a nesmyslné a jen stavbu zdržují,“ řekl Tejc.

Prakticky stejný názor má i lídr jihomoravské kandidátky lidovců Stanislav Juránek a kandidát občanských demokratů Mencl. „Byli jsme to my Češi, kdo přesvědčil Rakušany, že je dálnice na Vídeň nutná. A oni ji nakonec do Mikulova dostaví dřív než my? Je nutné razantně rozhodnout a stavět. Na tom teď intenzivně pracuji,“ uzavřel Mencl.

Ředitelka Regionální rady Jihovýchod Marta Sargánková o dotacích z EU říká: Žádosti šestkrát převyšují nabídku

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Obce a města v Jihomoravském kraji si v poslední době zvykly využívat dotace z Evropské unie. Ty ale vždy pokryjí jen část projektu. Kvůli hospodářské krizi mají nyní města problém zaplatit zbytek. „Pokud je projekt důležitý a obec nemá peníze, může požádat o pomoc i stát,“ upozorňuje ředitelka Regionální rady Jihovýchod Marta Sargánková.

Co je nejčastější důvod neúspěchu měst a obcí při žádostech o dotace z Evropské unie?
Především to, že poptávka je až šestkrát vyšší, než kolik peněz může Regionální operační program Jihovýchod nabídnout.

Část projektu musí vždy zaplatit obec. V době krize však není jisté, že bude mít dost peněz v rozpočtu. Je to velký problém?
Tak velký ne. Příjemci často projekt rozdělí na etapy a po skončení každé z nich požádají o proplacení výdajů, takže je to pro ně snazší.

Když chce obec doplatit projekt naráz a peníze nemá, může žádat pomoc od státu?
Může. Forma dotace se odvíjí od konkrétních podmínek operačního programu. U projektů obcí většinou vyžadujeme spolufinancování ve výši sedmi a půl procent celkových výdajů.

Můžou si obce zažádat znovu o dotaci na stejný projekt?
Obecně to možné je, avšak u nás mohou obce předkládat pouze takové projekty, které se budou shodovat s vyhlášenými výzvami. A na některé aktivity, jako je například rekonstrukce náměstí, už vyhlašování nových výzev vzhledem k naplnění cílů operačního programu neplánujeme.

Výzkum podpoříme, tvrdí politici

Šest brněnských univerzit slouží jako podhoubí pro vědu a výzkum, který má často celorepublikový i celosvětový význam. Přesto nejsou univerzity zcela spokojené. Mají pocit, že stát se podpoře vědy dostatečně nevěnuje.

Podle rektora Vysokého učení technického Karla Raise je jedním ze základních cílů Evropské unie investování alespoň jednoho procenta hrubého domácího produktu z veřejných výdajů na vědu a výzkum. „U nás investice do vědy a výzkumu od roku 2007 zůstávají prakticky stejné, stát dlouhodobě tuto oblast podporuje nedostatečně,“ postěžoval si Rais.

Další problém vidí v chybějící strategii preferenčních oborů. „Tak jako v Jihomoravském kraji existuje dlouhodobá strategie rozvoje kraje, tak i na úrovni republiky mají být jasně určené rozvojové vědecké oblasti, které mají přednost,“ myslí si Rais.

Význam brněnské vědy si uvědomují i politici. A slibují podporu. „Věda a výzkum patří k našim prioritám. Úspory, které navrhujeme, se proto této oblasti nedotknou,“ ujistila jednička jihomoravské kandidátky TOP 09 Anna Putnová.

Brno má podle ní unikátní strukturu vysokých škol a díky tomu velký potenciál pro rozvíjení vědy. „Vzdělaná společnost je předpokladem konkurenceschopnosti země. Chceme získat více investic od podniků a nabízíme firmám daňové zvýhodnění při spolupráci s vysokými školami a Akademií věd,“ vysvětlila Putnová.

Podle lídra jihomoravských lidovců Stanislava Juránka stát může vědu podporovat díky dotacím z Evropské unie. „Současný rozpočet státu nedovoluje štědře dotovat vědu. Stát však může usilovat o podporu evropských projektů,“ myslí si Juránek.

ANKETA: Jste pro, nebo proti odsunu nádraží?

Jeroným Tejc
ČSSD

Byl jsem proti odsunu. Bohužel minulá koalice udělala takové kroky, že pokud nádraží neodsuneme, tak na něj nezískáme žádné peníze z Evropské unie. Chceme tedy zmírnit následky tohoto rozhodnutí a nádraží odsunout pomocí severojižního diametru.


Anna Putnová

TOP 09

Podporujeme přesun nádraží s návazným dopravním spojením jak do centra, tak do ostatních míst regionu. Střed města se stejně postupně posouvá směrem na jih. Dnešní nádraží dávno nevyhovuje technicky, ani nabízenými službami.


Stanislav Juránek

KDU–ČSL

Jako jediní jsme od roku 2002 ukázali vážný zájem řešit modernizaci nádraží v Brně. To stávající má sloužit regionální dopravě, nové nádraží mezinárodní, takže odsun podporuji. Mezi oběma budovami však musí být spojka, to je jediné možné řešení.


Zuzka Bebarová­-Rujbrová

KSČM

V této otázce mám odlišný názor od našich krajských zastupitelů. Jsem proti odsunu. Je ale nešťastné rozhodovat o tom shora. Uvítala bych opakování referenda. Tentokráte takového, do kterého by se zapojili kromě Brňanů i lidé z okolí města.



Josef Dobeš

Věci veřejné

Jsme především pro opakování referenda o odsunu nádraží. Nejlepší by bylo krajské referendum, ve kterém by hlasovali i lidé, kteří do Brna dojíždějí za prací či do školy. Osobně bych hlasoval pro přesun v případě, že kraje pustí na regionální tratě i konkurenci.




Jana Drápalová

Strana zelených

Nikdy jsme názor na nádraží nezměnili. Jsme zásadně proti odsunu nádraží z centra Brna a prosazujeme modernizaci železnice ve městě s nádražím v centru. Ale bohužel jako jediní. Na změnu postoje celého brněnského zastupitelstva jsme zatím nezískali dost hlasů.


Václav Mencl
ODS

Jestliže stávající nádraží nejde přestavět, musíme postavit nové. A to na Zvonařce. A je na brněnské radnici, aby u něj zřídila přestupní uzel tramvají a autobusů a prostřednictvím městské hromadné dopravy nádraží propojila s celým Brnem.


Volební témata
(najdete vždy každé pondělí v jihomoravských denících Rovnost)

1) Srovnání kampaní a změna termínu voleb (5. dubna)
2) Malé a nové strany za poslední půlrok (pondělí 12. dubna)
3) Změny na kandidátkách (pondělí 19. dubna)
4) Kuriozity a statistiky kandidátek (pondělí 26. dubna)
5) Doprava v kraji a Evropské dotace (pondělí 3. května)
6) Jihomoravská specifika a problémy (pondělí 10. května)
7) Test znalostí jihomoravských lídrů (pondělí 17. května)
8) Velká anketa k volebnímu systému (pondělí 24. května)

MARKÉTA FORRÓ
PETR JEŘÁBEK

ANKETA

Chcete, aby se brněnské nádraží odsunulo?

Ano

58 %

Ne

42 %

Hlasovalo: 210     Anketa byla ukončena

10.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies