VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vranovští nestojí o rozšiřování obce. Referendum je platné, přišlo 37 procent

Vranov – Ve Vranově na Brněnsku byly sečteny hlasy v referendu, ve kterém voliči odpovídali na dvě otázky související s rozšiřováním obce o další domy. Z výsledků vyplývá, že o další rozšiřování obce obyvatelé nestojí. 

11.10.2014 AKTUALIZOVÁNO 11.10.2014
SDÍLEJ:

Referendum ve Vranově na Brněnsku.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Na první otázku, zda má obec prosazovat pouze takový rozvoj území obce, který nepovede k navýšení počtu obyvatel nad celkový počet tisíc obyvatel, odpovědělo ano 81,36 % voličů.

Přesně osmdesát procent Vranovanů je také přesvědčeno, že zastupitelé mají podnikat pouze takové kroky, které povedou k tomu, aby nemohla být zastavěná lokalita nad rybníkem Siegel. „Celkem v referendu volilo 220 lidí. To je 36,73% lidí. Tím pádem je referendum platné," uzavřela starostka Kateřina Jetelinová.

Kvůli referendu šplhali do kopce. Vedení Vranova to udělalo schválně, stěžují si lidé

Vranov /REPORTÁŽ/ – Šestasedmdesátiletá důchodkyně Ludmila Sieglová pomalu kráčí k Vranovské základní škole. Aby mohla vyjádřit svůj názor na budoucí podobu obce v referendu, musí vyšplhat na jeden z nejvyšších bodů Vranova na Brněnsku. „To udělalo vedení obce schválně. Kopcem chtějí odradit voliče. Je pravdou, že staří lidé, kteří nemají auto, se sem nedostanou," stěžuje si v sobotu odpoledne žena.

Jí samotnou kopec neodradil. „Podle územního plánu, který nám obec předložila, by museli zmenšit Sieglův rybník, aby v jeho okolí mohly vyrůst další rodinné domy. S tím rozhodně nesouhlasím," vyjádřila svůj postoj v referendu důchodkyně. Sama žije ve Vranově sedmdesát let.

Podobná názor má také Aleš Vetešník. „Vranov není dostatečně velký pro to, aby tady bylo víc než tisíc obyvatel. Máme tady jednu školu, nedokážu si představit, kde by chtělo vedení obce postavit novou. A kam by děti chodily do školy? Do té staré by všechny nevešly," říká.

Další z místních, podnikatelka, která si nepřála uvést své jméno, je přesvědčená, že vedení města usiluje o stavbu dalších domů kvůli penězům. „Vedení je navázané na majitele pozemků okolo rybníka. Ti tlačí, aby je mohli prodat pro stavbu domů. Výstavbou by se ale úplně zničil vzhled krajiny," tvrdí žena.

I ona je přesvědčená, že rozdělení volebních místností pro komunální volby a pro referendum je cílené, aby se snížila účast voličů. Zda to účast opravdu ovlivnilo, odmítla předsedkyně komise sdělit. „Tyto informace může sdělovat pouze starostka," řekla žena, která si nepřála uvést jméno.

Starostka obce Kateřina Jetelinová záměrné oddělení místností kvůli ovlivňování výsledků odmítá. „Řídili jsme se pokyny ministerstva vnitra. To nedoporučuje, aby referendum a komunální volby byly v jedné místnosti," říká.

Autor: Michaela Římanová

11.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies