VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli špachtli v břiše potrestá nemocnice čtyři lidi

Ivančice /AKTUALIZOVÁNO, ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Kvůli nástroji, který chirurgové zapomněli v břiše pacientky, ivančická nemocnice potrestala tři sestry. Primář odstoupil sám.

15.2.2010 8
SDÍLEJ:

Zdeňka Kopečková.Foto: DENÍK/Attila Racek

Chyby se dopustili čtyři lidé. Takový je prozatím výsledek šetření případu Zdeňky Kopečkové, které při gynekologické operaci lékaři v břiše omylem zašili téměř třiceticentime­trovou kovovou špachtli. Než se pětašedesátiletá pacientka nemocnice Ivančice dovolala kontroly, žila se zapomenutým nástrojem v těle. Pět měsíců.

Trest za pochybení v kauze, na kterou upozornila televize Prima, vedení nemocnice prozatím udělilo čtyřem lidem. „Instrumentářka přijde o osobní ohodnocení, staniční sestra centrální sterilizace a vedoucí centrálních operačních sálů o funkci,“ uvedl ředitel ivančické nemocnice Jaromír Hrubeš.

Primář gynekologicko–porodnického oddělení Aleš Soukal, který operaci vedl, řediteli nabídl rezignaci sám. „Přijal jsem ji,“ potvrdil Hrubeš.

Soukal má podle ředitele za sebou čtyřicet let bezproblémové lékařské praxe. Do důchodu mu zbývají už jen dva měsíce. Za výsledek operace odpovídal. Podle Hrubeše ale případem nestojí přehmat jediného člověka, ale celá série závažných pochybení. „První z nich se stal, když nástroj po operaci zůstal v břišní dutině. Nikdo nepřišel na to, že nástroj na sterilizačních sítech chybí,“ popsal včera výsledky dosavadního šetření Hrubeš.

Chirurgové podle něj při operaci použili na tři stovky různých nástrojů. Na to, že největší z nich chybí, zřejmě pracovníci sterilizace přišli teprve za týden. „Ani tehdy to ale nikdo neřešil. A to bylo, bohužel, to nejhorší,“ řekl Hrubeš.

Přislíbil, že případ ještě prošetří nezávislý auditor. Je proto možné, že kvůli nepovedené operaci nemocnice potrestá ještě víc lidí. Především však chce razantně zpřísnit systém kontroly na operačních sálech. Podle vedení kraje, který je zřizovatelem nemocnice v Ivančicích, selhali především lidé.

Postup, který lékaři v Ivančicích použili, je přitom podle krajského radního pro oblast zdravotnictví Oldřicha Ryšavého na první pohled dokonalý. „Existuje fotodokumentace k sítu na nástroje stejně jako jmenný seznam nástrojů. Pak ale nastupuje člověk, který se na síto podívá. A nic mu tam nechybí. Nebo si ztráty všimne, ale nikde to nenahlásí. Proto je třeba lidi neustále proškolovat a i po maličkostech pátrat až do posledního špendlíku,“ konstatoval Ryšavý.

Vedení nemocnice Kopečkové nabídlo, že jí vyplatí odškodné ve výši, kterou stanoví pojišťovna. Jihomoravský hejtman Michal Hašek navíc pacientce, která pečuje o nemocného manžela, přislíbil dar. „Uvažujeme o kompenzačních pomůckách či zařízení bezbariérového vstupu do domu,“ nastínil Hašek.

Zdůraznil, že se kraj chce s Kopečkovou dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Poškozená pacientka ale nevyloučila, že na nemocnici přesto podá žalobu. „Už jsem tu nemusela být. Ten nástroj se mohl vzpříčit a propíchnout mi vnitřní orgány. Bolesti byly takové, že jsem se chtěla oběsit. Když jsem si ale stěžovala, dostala jsem jen tišící prášky,“ řekla Kopečková.

Pacientka, které v těle zašili nástroj: Mám výčitky

Musíte počkat, až se tělo po zákroku zotaví. A berte léky na utišení bolesti. S takovou radou odcházela pětašedesátiletá Zdeňka Kopečková pokaždé, když lékaře v ivančické nemocnici prosila o další vyšetření. Kruté bolesti břicha ale neustoupily ani po pěti měsících po operaci. Ani nemohly. Největší operační nástroj, takřka třiceticentime­trovou kovovou špachtli, chirurgové zapomněli v těle pacientky. „Mám pořád výčitky,“ tvrdí žena.


V sobotu to uplynul týden po operaci, kdy vám zapomenutý nástroj z břicha odstranili. Ulevilo se vám?
Samozřejmě. Nějaké bolesti samozřejmě ještě mám. Břicho je tvrdé, ale koupila jsem si mast a masíruji si to. Vyvíjí se to docela dobře.

Kdy se lékaři rozhodli, že vás budou znovu operovat?
Minulý čtvrtek jsem byla na sonografu, ten ale neukázal žádný problém. Odhalilo ho až vyšetření o den později, když jsme šla na centrální tomografii. Projela jsem jednou tím tunelem. A zdravotnice, která tam byla, se mě ptá: A co vy máte na sobě kovového? Měla jsem na sobě ale jen tričko a spodní prádlo, které mi dali. Pak už nikdo z personálu nic neříkal. Ale stačilo mi, když jsem viděla, jak po sobě dívají.

Je pravda, že jste si ivančickou nemocnici vybrala?
Ano. Žiji v Senoradech. Mohla jsem jít do Třebíče nebo do Brna. Ale vybrala jsem si Ivančice, protože jsem slyšela, že tamní nemocnice je velmi dobrá. Takže mě paní doktorka prohlédla a do týdne jsem nastoupila. A panem primářem Alešem Soukalem jsme si pak nějak padli do noty.

Léčil vás už dříve?
Tu první operaci ze všech tří, které jsem absolvovala, neprováděl. Až tu druhou, pokaženou, a po ní pak zákrok třetí.

Proč vás poprvé operovali?
Měla jsem nějaké problémy s močovým měchýřem. Museli mi pak vzít i dělohu a vaječníky. Po roce od první operace se mi za malou pánví vytvořilo nějaké ložisko, které pak odhalil ultrazvuk. A to mě začalo bolet. Výsledek z histologie byl ale naštěstí v pořádku.

Bolesti jste tedy měla už před tím. Byl to důvod, že lékaři po operaci tak dlouho odkládali další vyšetření?
Ano, podobné bolesti, s jakými jsem šla na operaci, jsem měla i pak. Pociťovala jsem je ale na trochu jiném místě. Samozřejmě jsem netušila, že mi je působí nějaký zapomenutý nástroj.

Co vám lékaři řekli, když jste si na bolesti stěžovala?
Právě, že nic. Zdejší doktorka mi řekla, že to chce čas. A pan primář říkal, že mi věří, ale že neví, co mě tam může bolet.

Primář Soukal vedl operaci, po které vám v břiše zůstala špachtle. Co si vlastně vyčítáte?
Byla to složitá operace a pan primář dělal všechno možné. Teď kvůli tomu rezignoval. V jeho věku už asi operování stejně nemá zapotřebí. Byl blízko důchodu, má navíc třeba problémy s klouby. Jenomže ho to strašně baví. Nedá mu to a chce lidem pomáhat.

Mluvili jste spolu od té doby, co celý případ vyšel najevo?
Omluvil se mi. Tvrdí, že ten instrument při operaci ani nedržel v ruce. Ale poslední, kdo mě zašíval, byl bohužel on. Po zveřejnění případu jsem na sesterně měla telefon. Tak vám děkuji, paní Kopečková, řekl mi pan primář. Nezapomeňte se v šest hodin večer dívat na televizi. Stihla jsem jenom, říct, že já jsem to nebyla, kdo to všechno dal do televize. Ale ukončil hovor. Nevěřil mi to.

Takže to nebyl on, kdo předmět v břiše nechal?
Říkal, že ne.

Vy jste pochybení lékařů zveřejnit nechtěla?
Po operaci mi volal pan ředitel a vysvětlil mi, jak se bude postupovat. Říkal, že to jde přes pojišťovnu a že neví, jak se to oboduje a jestli s výsledkem budu souhlasit. Tak jsem si říkala, že budu vyčkávat a pak se uvidí.

Dnes vás kvůli odškodnění kromě vedení nemocnice navštívili i představitelé kraje. Prý ale stále zvažujete, že ivančickou nemocnici žalujete.
Jestli jsem tomu dobře rozuměla, nejdřív přijde odškodnění pojišťovny, pak teprve od špitálu. Ale myslím si, že to nebude stát za nic. Odhaduji, že pět set tisíc mi dá pojišťovna, dalších pět set tisíc nemocnice. Podle toho, co mi říkají ostatní, je to ale trochu málo.

Vedení kraje vám slíbilo i pomoc pro dlouhodobě nemocného manžela.
Mého muže to zasáhlo nejvíc. Je po mrtvici. S manželem je to složité. Potřebuje speciální postel, anitidekubitní matraci a podobně. Abych se v takovém stavu o něj starala, prostě není možné. Ví, že už jsem tady nemusela být. Ten nástroj se mohl někde vzpříčit, propíchnout mi vnitřní orgány. Chtěla jsem si kvůli bolestem vzít prášky a jít se někam oběsit. Ale manžel pořád říkal: Zdeničko, prosím tě, nedělej to. Kam bych bez tebe šel.


Autor: Lucie Hrabcová

15.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezi nejsmradlavější místa v Brně lidé zařadili okolí divadla Polárka v Tučkově ulici, kde lze cítit pach odpadu.
5 3

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

zelenina, ilustrační foto

Tipy pro miniaturní zahradu

Žilkovu ulici si spletl s dálnicí. Jel rychlostí skoro 140 kilometrů v hodině

Brno – Sto třicet sedm kilometrů v hodině jel v pátek dopoledne řidič motorky v řečkovické Žilkově ulici. Při jízdě ho přistihli policisté, kteří v úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost padesát kilometrů v hodině, měřili rychlost.

AKTUALIZUJEME

Střílel na ženu a zapálil dům. Nebezpečného muže dopadli policisté

Hodonínsko - Požár pergoly a části rodinného domu ve Veselí nad Moravou, o němž Deník Rovnost informoval v půli května, má viníka. Na svědomí ho má nejspíš teprve pětadvacetiletý muž, kterého nyní dopadli policisté. „Svému okolí byl nebezpečný a je podezřelý z několika trestných činů," upozornil policejní mluvčí Petr Zámečník.

Nejúspěšnější studenti žijí bez partnerů. Na zakládání rodin nemají čas

Brno - Když Jitka Kuncová z Brna skládala přijímací zkoušky na vysokou školu, překonala svými výsledky devadesát procent vrstevníků. Podobně úspěšným uchazečům o studium se věnoval výzkum společnosti Scio. Podle jeho výsledků jsou po šesti letech od přijímaček ti nejlepší studenti nezadaní a bezdětní.

Opustit vilu Tugendhat bylo těžké, vzpomíná pamětnice

Brno /FOTOGALERIE/ - Dvě rodiny a mnoho příběhů, tak vypadal pondělní večer, když s lidmi diskutovali zástupci rodiny Löw-Beerů a Tugendhatů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies