VYBERTE SI REGION

V Brně může vyrůst unikátní vědecká svatyně

JIŽNÍ MORAVA - Synchrotron. Tajemný název jaderného zařízení, které mnohým nahání strach. Pro vědce ale excelentní laboratoř, která umí neuvěřitelné zázraky.

20.11.2007
SDÍLEJ:

BUDOUCNOST. Unikátní vědecké zařízení - synchrotron za pět a půl miliard možná vznikne na brněnské Černovické terase. Urychlovač částic by měřil v průměru dvě stě metrů.Foto: Vizualizace: AV ČR

Zázračný urychlovač elektronů by měl vyrůst na Černovické terase v Brně do sedmi let. Využívala by jej celá střední Evropa pro výzkum v lékařství, lékárnictví, průmyslu nebo třeba mikrostrojírenství. „Ve východní Evropě synchrotrony chybí, poptávka po výzkumu v takových zařízeních je přitom veliká. Nejbližší synchrotron je v Terstu nebo v Německu, Brno má proto výhodnou polohu. Je to jedinečná příležitost pro Brno i českou vědu,“ vzkázal manažer pro vědu a výzkum Michal Šedivý z Akademie věd.

Podle něj by synchrotron přitáhl vědce i firmy z dosahu až tří set kilometrů. Užívat by jej mohla přes tisícovka lidí nejen z Česka, ale i z Maďarska, Rakouska, ze Slovenska nebo jižního Polska. Jižní Morava by tak získala vědecké kapacity, prestiž i peníze. Dnes už synchrotrony využívá například počítačová firma IBM, vlastní synchrotron má automobilka Toyota.

Synchrotronová laboratoř v Brně bude stát pět a půl miliardy korun, které by zaplatila Evropská unie. Akademie věd teď čeká na její výzvu. Připravila veškeré podklady a věří, že synchrotron má obrovskou šanci v Brně vyrůst.

„Když vše půjde dobře a projekt prosadíme, synchrotron bude stát v roce 2014,“ řekl ředitel biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Stanislav Kozubek.

Urychlovač částic, který vytváří intenzivní světlo, pomáhá při výzkumu i v průmyslu, nanotechnologiích či biologii. Přestože je to jaderné zařízení, lidé se prý bát nemusejí. „Záření v synchrotronu prochází v uzavřených kanálech pokusných stanic, člověk se s ním do kontaktu nedostane. A do okolního prostředí záření přes zdivo a jiné bariéry neproniká. Při rozebírání zařízení nejsou jeho části radioaktivní. Například ve Španělsku se za synchrotronem staví rodinné domy,“ dodal Kozubek.

Stavbu synchrotronu vítá i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Jsme pro, aby tu bylo zařízení, které přitáhne vědecké kapacity. Chceme být městem, které podporuje vědu a výzkum,“ prohlásil Ander.

Synchrotron pomůže i v lékařství

JIŽNÍ MORAVA - Zázračný kruh, který umí téměř vše, má podle Stanislava Kozubka z Akademie věd na jižní Moravě skvělou budoucnost. Synchrotron pomůže v lékařství i průmyslu.

Jak synchrotron funguje?
Je to vlastně velká kruhová zářivka. Skládá se z vakuové trubice, kudy běží elektrony téměř rychlostí světla. Jejich dráhu zakřivují silné magnety po obvodě trubice. A tam, kde se dráha elektronu zakřiví, vzniká silné světlo s velikou intenzitou. Toto světlo má unikátní vlastnosti, které využívají vědci pro výzkumy a vývoj průmyslových technologií. Světlo funguje například jako velmi přesný rentgen nebo dokonalý mikroskop či scanner pro částice tak malých rozměrů, že si je nedokážeme ani představit.

Kde všude může synchrotron pomoci?
V širokém spektru oborů. Například v lékařství může mít skvělé výsledky. V Itálii vyšetřují pacientky, které prošly mamografem, ještě na synchrotronu. Ten je mnohem přesnější. Navíc dávka záření, kterou pacientka dostane, je menší než na mamografu.
Kromě tohoto může synchrotron sloužit při rozvoji nanotechnologií nebo k vývoji nových léčiv i stávajících léků. Využívá jej i automobilový průmysl pro vývoj hliníkových slitin a oceli nebo mikrostrojírenství. V lékařství už existují mikroventily, které regulují tok tekutin v těle. Zajímavé je také využití synchrotronu v humanitních vědách. Zařízení může podle nepatrného kusu tkáně zjistit její věk i původ. Vědci jej nyní využívají ke srovnání dvou druhů – homo sapiens a neandrtálce – a zjišťují, zda se mohli křížit.

Co je na synchrotronu tak unikátní?
Synchrotron dokáže například zobrazit materiál mnohem detailněji než jakýkoli mikroskop. Navíc trojrozměrně, což je fantastické, protože žádná jiná technologie to neumožňuje. Využívat jej proto mohou univerzity pro akademické a výzkumné účely, vědci i průmyslové společnosti, automobilky a počítačové společnosti.

20.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pošta ruší svoje pobočky a předává je obcím. Letos už pět, přibývat budou další

Brněnsko - Šetří náklady, ale služby chtějí zachovat. V malých obcích Česká pošta nechává provoz na domluvených partnerech. Do projektu se zapojilo už osm obcí na Brněnsku.

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies