Brno totiž poprvé zpřístupnilo celý Labyrint pod Zelným trhem. Přestože chodby a místnosti sklepního labyrintu ještě nejsou vybaveny a chybí v nich expozice, byl hned první den o komentovanou prohlídku podzemí obrovský zájem. „Je to jedinečná šance nahlédnout do historie Brna,“ tvrdil Petr Kocman, který na prohlídku vzal celou rodinu.

Sklepní prostory, které v minulosti sloužily především pro uchovávání potravin a vína, se razily hornickým způsobem. Možná proto bude vchod do podzemí hlídat patronka horníků svatá Barbora. Přestože sklepy pod domy nebyly nikdy určeny k mučení nebo věznění lidí, přenesou autoři vybavení labyrintu do jednoho sklepa v horní části Zelného trhu pranýř. „Pranýř stával v dolní části trhu. Stáli v něm lidé, kteří se něčím provinili, s obojkem na krku a hruškou v ústech. Proto jsme se ho rozhodli připomenout i v podzemí,“ vysvětlila vedoucí Turistického a informačního centra Petra Kačírková, v sobotu převlečená v barokních šatech za hraběnku Bubnovou.

Ve výklencích ve sklepních zdech uvidí návštěvníci sklepní svítidla – louče, kahany a svícny, ale také sudy s vínem a zasednout budou moci i ke stolům ve středověkém šenku. V prostřední části labyrintu slibují jeho tvůrci alchymistickou dílnu mistra fyzikuse, který v domě nad sklepem žil. Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody, je název labyrint pro sklepy pod Zelným trhem, opravdu výstižný. „Podzemí je plné chodeb a chodbiček, k vidění jsou schody ze sklepů jednotlivých domů nebo mřížemi uzavřené chodby do dalších podzemních prostor,“ popsal podzemí Svoboda.

Hodně návštěvníků po sobotní prohlídce tvrdilo, že se do labyrintu vrátí v dubnu příštího roku. To již v něm budou nainstalovány zmíněné exponáty. Přestavba brněnského podzemí byla zahájena v červnu loňského roku. Letos v dubnu dokončili dělníci opravy Mincmistrovského sklepa pod Novou radnicí. Po zpřístupnění labyrintu čeká zájemce o brněnské podzemí ještě v roce 2012 otevření kostnice pod kostelem svatého Jakuba. „Brno tak turistům k prohlídce nabídne další atraktivní místa,“ plánuje primátor Brna Roman Onderka. Projekt zpřístupnění brněnského podzemí stál sto milionů korun, přes šedesát milionů získalo město z fondů Evropské unie.