VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lajkování a klikání. Nářečí pomalu vytlačují nové výrazy z angličtiny

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA/- V některých částech České republiky vychází každé ráno slunce. Na většině území Moravy ale slunko. A když pořádně hřeje, tak je teplejš. Nebo teplej. I díky tomu pak v Čechách rostou kytky a na Moravě kvítka. Rozdíly vznikají kvůli odlišným nářečím. Ty pomalu mizejí. Jejich vliv je ale i z úst lidí v Jihomoravském kraji či na Vysočině stále slyšet.

8.5.2014 9
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Přes západní a střední část Moravy se táhne takzvaná středomoravská nářeční skupina. „Starší název hanácká nahradili jazykovědci v třicátých letech dvacátého století. Ten nový lépe odpovídal tehdy už zavedeným názvům jako českomoravská nebo středočeská nářečí," vysvětlila Zuzana Hlubinková z Ústavu pro jazyk český v Brně.

Názvy, které zmínila, jsou zase spojené s Vysočinou. „Například mluva Třebíče se řadí k českomoravské nářeční podskupině. Setkávají se v ní české a moravské nářeční prvky. Město tvoří izolovaný ostrůvek ve středomoravském nářečním okolí," uvedla kolegyně Hlubinkové Petra Přadková.

Výsledek je zajímavý rozdíl mezi mluvou lidí z Třebíčska a přímo z Třebíče. Zatímco člověk z okolních vesnic si večer po práci odpočl, v Třebíči si vodpočnul nebo vodpočál. „Výrazné rozdíly se ale postupně vytrácejí. Obě skupiny se navzájem ovlivňují," sdělila Přadková.

K mizení nářečí přispívají podle odborníků změny společenských a ekonomických podmínek. „Mezi ně patří stěhování lidí, přístup k vyššímu vzdělání, možnosti cestování a v poslední době zejména vliv médií," řekla Hlubinková.

Podle ní platí, že na Moravě zanikají nářečí pomaleji než v Čechách. „Nelze to tvrdit obecně, ale nářečí se užívá při každodenní komunikaci v rodinném kruhu zejména mezi nejstaršími obyvateli střední a východní Moravy a Slezska. Nářečím tam navíc mluví i střední a v menší míře i mladá generace," prohlásila odbornice.

Důvod prý leží v historii, která se v jazyce vždy zásadním způsobem odrážela. „Čechy měly jediné výrazné administrativní, kulturní a hospodářské centrum. Na Moravě bylo takových center hned několik, kromě Brna to byla i Olomouc, Kroměříž a později i Ostrava. Jednotlivá centra mezi sebou spíš soupeřila, komunikace mezi regiony byla velmi omezená. Proto se na Moravě nářeční rozdíly víc zachovaly," konstatovala Hlubinková.

S největším městem Jihomoravského kraje se kromě středomoravského nářečí pojí i zvláštní řeč, kterou zpopularizovala brněnská bohéma šedesátých let a zejména lidé kolem siláka a recesisty Franty Kocourka. „Hantec se vyvinul z brněnské mluvy ovlivněné tím, že ve městě žilo mnoho Němců. Když se slova namíchala tak, že měla německý základ a české koncovky, rozuměly tomu obě skupiny lidí," objasnil odborník na hantec Honza Hlaváček.

Dodal, že do pozdějšího slangu brněnské spodiny pronikly i výrazy z vídeňského podsvětí. „Později v šedesátých a sedmdesátých letech vznikla hantýrka, tedy hantec, a stal se jazykem brněnské bohémy soustředěné kolem lidí od kumštu a proniká i do akademických kruhů," uvedl Hlaváček.

Další odlišný typ mluvy mohou lidé slyšet na jihovýchodní Moravě na takzvaném Slovácku, kam patří Hodonín a okolí. „Slovácko má zajímavou pozici. V této oblasti se prolínají moravskoslovenská a středomoravská nářečí," přiblížil etnograf, historik a vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Do východomoravské nářeční skupiny, k níž náleží Slovácko, patří například i nářečí dolské. „Kroj uš tu upadá. Aňi stárci uš tu nésú," mohou slyšet lidé například v Želeticích na Hodonínsku. I tam ale podobné věty z pamětí lidí mizejí. „Už jen málo lidí dnes mluví nářečím správně. Lidová mluva jako významný znak naší národní identity se vytrácí už přibližně od zrušení nevolnictví v roce 1781," připomněl Synek.

Kráska v hantecu? Koc a lahodné šnicl
Brno - Rozpravám svých starších kamarádů naslouchal Honza Hlaváček už jako malý kluk. Bavili se o betelných kobrách a o špicovéch spářkách na oltecu. Neboli o krásných holkách a vydařených večírcích na Starém Brně. Už tehdy Hlaváček věděl, že je pro něj hantec víc než jen rozmařilý styl vyprávění. „Hantec, to je neustálé hraní si s češtinou a hlavně situační komika. Prostě srandičky. Proto ho vnímám jako životní styl," říká dvaapadesátiletý nadšenec, který v hantecu píše pohádky a humorné příběhy.
Šiřitel brněnského hantecu Honza Hlaváček.

Hantec se v Brně podle něj zrodil jen díky němčině. „Na počátku 19. století, kdy v Brně žilo šedesát procent obyvatel německého původu, Brňané začali přejímat slova s německým základem jako třeba švigrfotr (tchán) nebo švica (sestra). Skloňování přitom zachovávali české," říká Hlaváček.
Němčina nakonec z Brna téměř zmizela, dál se však nesla v ozvěnách nové mluvy hantýrky. Používali ji hlavně zloději a sociálně slabší. „Hantýrku používali i záměrně, aby jim ostatní nerozuměli," upozorňuje muž.

Rozmach hantec zaznamenal v poválečné éře. O jeho šíření se v 60. a 70. letech zasloužili také Franta Kocourek a další umělci-bohémové. A postupně přibývala i nová slova. „Například slovo koc nebo kocór platil pro hezkou holku, v současnosti je to ale spíš kočena, hajfa nebo lahodné šnicl," říká Hlaváček.
S přelomem 20. a 21. století se však hantec z Brna pozvolna vytrácel „Lidé dojíždějí za prací nebo studiem. Jedete šalinou a najednou slyšíte slova jako hele, viď, koukni," říká Hlaváček se záměrně protahovanou intonací.

Mezi současnou bohémou má přitom brněnský hantec podle něj hned několik příznivců. „Je to například František Ringo Čech, Petr Novotný, Honza Čenský, ale třeba i Vladimír Páral, který v Brně prožil dvacet let," jmenuje některé z osobností Hlaváček a přiznává, že právě hantec ho „připostrčil" do světa šoubyznysu.
Našli se ale i tací, kteří v hantecu neobstáli. „Před čtyřmi lety jsem oslovil Michala Davida a zeptal se ho, jestli můžu přeložit do hantecu některé jeho písně. Odpověděl mi, že neví, co to hantec je," vzpomíná s úsměvem Hlaváček. Současně zdůrazňuje, že hantec je jeden ze čtyř důležitých symbolů Brna: spolu s brněnským pivem, hokejovou Kometou a fotbalovou Zbrojovkou. (ms)

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

8.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Semifinále v Hradci Králové: pro fanoušky Komety jsou místa pouze na stání

Tradiční již devatenáctou přehlídku ohňostrojů festivalu Ignis Brunensis zakončil pompézní ohňostroj z hradu Špilberk.

Ignis Brunensis: přibude jeden ohňostroj, zábavu doplní hudební festival

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Nový ředitel Povodí Moravy dřív vedl mlékárny a lihovar

Brno – Z mléka a alkoholu přesedlá na vodu nový ředitel Povodí Moravy. V Brně ho v pondělí představil zaměstnancům podniku ministr zemědělství Marian Jurečka. Václav Gargulák přejde na pozici generálního ředitele společnosti zvenčí a ujme se jí už v úterý.

AKTUALIZOVÁNO

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

Brno /ANKETA/ – Bureš, Andrej Bureš. Účtenky s takovýmto textem a podobiznou ministra financí Andreje Babiše stylizovaného do postavy Jamese Bonda dostávají už od prosince návštěvníci Pivní burzy v brněnské Veveří ulici. „Na účtence máme obrázek jen z recese a původně jsme ho chtěli po týdnu odstranit, ale lidem se líbí. Měli jsme jen jednu negativní reakci, lidé se spíš smějí," uvedl majitel restaurace Jakub Seďa.

Bývalý šéf finančního úřadu v Brně bral úplatky, tvrdí centrála proti zločinu

Brno - Dvanáct let za mřížemi. Takový trest hrozí bývalému šéfovi finančního úřadu Brno III Miroslavovi Kubovi. Podle vyšetřovatelů z Národní centrály proti organizovanému zločinu bral úplatky od organizované skupiny, která na podvodech kolem daní z přidané hodnoty okradla stát o 26 milionů korun. Kubu i pětičlennou skupinu již policisté obvinili.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies