VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brňané navštěvují lázně už sedm staletí

BRNO - Jak významnou událostí bylo pro naše předky koupání, si už dnes málokdo dokáže představit.

7.5.2007
SDÍLEJ:

Lázně v Kopečné ulici vznikly z objektu vodárny.Foto: DENÍK/Petr Preclík

Vlastnit díži k umývání byl mimořádný přepych, a pokud se chtěl člověk ponořit do jiné vody než potoční, zbývala mu jediná volba, lázně. Ještě na počátku minulého století byla i v Brně tradice veřejných koupelí velmi silná. „První lázně jsou v Brně zmíněné v polovině třináctého století. Věrohodně doložené jsou pak z roku 1351. Ty se nacházely na rohu ulic Veselá a Česká a nesly název Domus Balneum. Jsou jim totiž vyúčtovány daně v takzvané Knize městských počtů,“ vysvětlila historička z Muzea města Brna Dana Olivová. Lazebnictví ale nemělo v minulosti ve všech zemích na růžích ustláno. Zikmund Winter uvádí v knize Dějiny řemesel fakt, že například Pařížské právo se o lazebnících vyjadřovalo pozitivně jako o ochráncích těla, zatímco v italském Janově bylo toto řemeslo považováno „za pokolení lehkého svědomí“ a lazebník se nesměl stát konšelem. U nás se lazebnictví těšilo oblibě. V padesátitisícové Praze čtrnáctého století se k řemeslu hlásilo čtyřicet sedm mistrů. O Brně podobné záznamy neexistují a tak se můžeme pouze dohadovat, kolik jich v osmitisícovém městě skutečně bylo. Největšího rozmachu dosáhly lázně v Brně s rozvojem průmyslu. Počet lidí narůstal a s ním i potřeba se koupat. Ještě v roce 1928 připadalo na jedenašedesát tisíc brněnských bytů pouze čtrnáct tisíc koupelen. Městská rada proto nechala v roce 1905 přebudovat objekt vodárny poblíž Nových sadů na lidové sprchové lázně. Ty však po čase přestaly dostačovat a město se rozhodlo je zdokonalit. „Architektonickou soutěž na přestavbu vyhrál architekt Bohuslav Fuchs, jedna z hlavních ikon funkcionalismu. Fuchse bychom mohli označit za tvůrce moderního Brna,“ řekl historik architektury Jakub Potůček. Fuchs postavil hned dvě lázeňské budovy. Jednu větší v Zábrdovicích a druhou právě v Kopečné ulici u Nových sadů. Budovu bývalé vodárny přestavěl v letech 1927 a 1928. V dobových propagačních materiálech se pak především vychvaluje jejich moderní vybavení. „Lázně mají oddělení sprchové, vanové, horkovzdušné a i parních masáží. Pro nízkou cenu jsou dobře přístupny všemu obyvatelstvu,“ cituje Emil Loubal ve své dobové publikaci Slunce vzduch, voda. Současně připojuje ceník služeb. Tři čtvrtě hodiny ve vaně vyšlo zákazníka na pět korun, půlhodinová masáž pak na koruny dvě. V Kopečné ulici fungují lázně i dnes. Neslouží pro základní hygienu, ale především pro odpočinek. Organizace Lázně města Brna v nich nabízí mimo jiné vodoléčebné koupele, perličkové a vířivé koupele i masáže. Půlhodinová masáž ale dnes přijde na sto čtyřicet korun.

7.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bohumil Šimek.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

O svém boji s rakovinou píše na internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Brno – Společně postavit třeba šikmou věž v Pise nebo newyorskou Empire State Building se podařilo o víkendu rodinám v brněnském nákupním centru Avion. Součástí tamní výstavy staveb vytvořených z 3D puzzle byla totiž rodinná soutěž ve stavění podobných modelů.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies