VYBERTE SI REGION

Brňané navštěvují lázně už sedm staletí

BRNO - Jak významnou událostí bylo pro naše předky koupání, si už dnes málokdo dokáže představit.

7.5.2007
SDÍLEJ:

Lázně v Kopečné ulici vznikly z objektu vodárny.Foto: DENÍK/Petr Preclík

Vlastnit díži k umývání byl mimořádný přepych, a pokud se chtěl člověk ponořit do jiné vody než potoční, zbývala mu jediná volba, lázně. Ještě na počátku minulého století byla i v Brně tradice veřejných koupelí velmi silná. „První lázně jsou v Brně zmíněné v polovině třináctého století. Věrohodně doložené jsou pak z roku 1351. Ty se nacházely na rohu ulic Veselá a Česká a nesly název Domus Balneum. Jsou jim totiž vyúčtovány daně v takzvané Knize městských počtů,“ vysvětlila historička z Muzea města Brna Dana Olivová. Lazebnictví ale nemělo v minulosti ve všech zemích na růžích ustláno. Zikmund Winter uvádí v knize Dějiny řemesel fakt, že například Pařížské právo se o lazebnících vyjadřovalo pozitivně jako o ochráncích těla, zatímco v italském Janově bylo toto řemeslo považováno „za pokolení lehkého svědomí“ a lazebník se nesměl stát konšelem. U nás se lazebnictví těšilo oblibě. V padesátitisícové Praze čtrnáctého století se k řemeslu hlásilo čtyřicet sedm mistrů. O Brně podobné záznamy neexistují a tak se můžeme pouze dohadovat, kolik jich v osmitisícovém městě skutečně bylo. Největšího rozmachu dosáhly lázně v Brně s rozvojem průmyslu. Počet lidí narůstal a s ním i potřeba se koupat. Ještě v roce 1928 připadalo na jedenašedesát tisíc brněnských bytů pouze čtrnáct tisíc koupelen. Městská rada proto nechala v roce 1905 přebudovat objekt vodárny poblíž Nových sadů na lidové sprchové lázně. Ty však po čase přestaly dostačovat a město se rozhodlo je zdokonalit. „Architektonickou soutěž na přestavbu vyhrál architekt Bohuslav Fuchs, jedna z hlavních ikon funkcionalismu. Fuchse bychom mohli označit za tvůrce moderního Brna,“ řekl historik architektury Jakub Potůček. Fuchs postavil hned dvě lázeňské budovy. Jednu větší v Zábrdovicích a druhou právě v Kopečné ulici u Nových sadů. Budovu bývalé vodárny přestavěl v letech 1927 a 1928. V dobových propagačních materiálech se pak především vychvaluje jejich moderní vybavení. „Lázně mají oddělení sprchové, vanové, horkovzdušné a i parních masáží. Pro nízkou cenu jsou dobře přístupny všemu obyvatelstvu,“ cituje Emil Loubal ve své dobové publikaci Slunce vzduch, voda. Současně připojuje ceník služeb. Tři čtvrtě hodiny ve vaně vyšlo zákazníka na pět korun, půlhodinová masáž pak na koruny dvě. V Kopečné ulici fungují lázně i dnes. Neslouží pro základní hygienu, ale především pro odpočinek. Organizace Lázně města Brna v nich nabízí mimo jiné vodoléčebné koupele, perličkové a vířivé koupele i masáže. Půlhodinová masáž ale dnes přijde na sto čtyřicet korun.

7.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies