VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brňané navštěvují lázně už sedm staletí

BRNO - Jak významnou událostí bylo pro naše předky koupání, si už dnes málokdo dokáže představit.

7.5.2007
SDÍLEJ:

Lázně v Kopečné ulici vznikly z objektu vodárny.Foto: DENÍK/Petr Preclík

Vlastnit díži k umývání byl mimořádný přepych, a pokud se chtěl člověk ponořit do jiné vody než potoční, zbývala mu jediná volba, lázně. Ještě na počátku minulého století byla i v Brně tradice veřejných koupelí velmi silná. „První lázně jsou v Brně zmíněné v polovině třináctého století. Věrohodně doložené jsou pak z roku 1351. Ty se nacházely na rohu ulic Veselá a Česká a nesly název Domus Balneum. Jsou jim totiž vyúčtovány daně v takzvané Knize městských počtů,“ vysvětlila historička z Muzea města Brna Dana Olivová. Lazebnictví ale nemělo v minulosti ve všech zemích na růžích ustláno. Zikmund Winter uvádí v knize Dějiny řemesel fakt, že například Pařížské právo se o lazebnících vyjadřovalo pozitivně jako o ochráncích těla, zatímco v italském Janově bylo toto řemeslo považováno „za pokolení lehkého svědomí“ a lazebník se nesměl stát konšelem. U nás se lazebnictví těšilo oblibě. V padesátitisícové Praze čtrnáctého století se k řemeslu hlásilo čtyřicet sedm mistrů. O Brně podobné záznamy neexistují a tak se můžeme pouze dohadovat, kolik jich v osmitisícovém městě skutečně bylo. Největšího rozmachu dosáhly lázně v Brně s rozvojem průmyslu. Počet lidí narůstal a s ním i potřeba se koupat. Ještě v roce 1928 připadalo na jedenašedesát tisíc brněnských bytů pouze čtrnáct tisíc koupelen. Městská rada proto nechala v roce 1905 přebudovat objekt vodárny poblíž Nových sadů na lidové sprchové lázně. Ty však po čase přestaly dostačovat a město se rozhodlo je zdokonalit. „Architektonickou soutěž na přestavbu vyhrál architekt Bohuslav Fuchs, jedna z hlavních ikon funkcionalismu. Fuchse bychom mohli označit za tvůrce moderního Brna,“ řekl historik architektury Jakub Potůček. Fuchs postavil hned dvě lázeňské budovy. Jednu větší v Zábrdovicích a druhou právě v Kopečné ulici u Nových sadů. Budovu bývalé vodárny přestavěl v letech 1927 a 1928. V dobových propagačních materiálech se pak především vychvaluje jejich moderní vybavení. „Lázně mají oddělení sprchové, vanové, horkovzdušné a i parních masáží. Pro nízkou cenu jsou dobře přístupny všemu obyvatelstvu,“ cituje Emil Loubal ve své dobové publikaci Slunce vzduch, voda. Současně připojuje ceník služeb. Tři čtvrtě hodiny ve vaně vyšlo zákazníka na pět korun, půlhodinová masáž pak na koruny dvě. V Kopečné ulici fungují lázně i dnes. Neslouží pro základní hygienu, ale především pro odpočinek. Organizace Lázně města Brna v nich nabízí mimo jiné vodoléčebné koupele, perličkové a vířivé koupele i masáže. Půlhodinová masáž ale dnes přijde na sto čtyřicet korun.

7.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hromadná nehoda kamionů na dálnici D1 u Brna ve směru na Vyškov. Měla tragické následky.
AKTUALIZOVÁNO
21

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Vizualizace plánovaného nového hokejového stadionu za Lužánkami.
1

Brno získá pozemky pro stavbu stadionu za Lužánkami

AKTUALIZOVÁNO

Příspěvek na roční šalinkartu se musí zdanit. Magistrát o povinnosti netušil

Brno /ROZHOVORY UVNITŘ/ – Dotace na dopravu? Ano. Ale zaplať, Brňane, daň! Příspěvky na nákup roční elektronické šalinkarty, které letos začal vyplácet magistrát, podléhají podle zjištění Brněnského deníku Rovnost zdanění. Redakci to potvrdil finanční úřad.

Zahrádky v historickém centru? Rozhodnutí Brna-středu uleví restauratérům

Brno – Méně práce pro podnikatele, kteří chtějí chtějí v létě otevřít restaurační zahrádku v centru, znamená rozhodnutí radních Brna-středu. Tamní rada zrušila současnou metodiku pro zařizování zahrádek.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Zůstane v Kometě? Zvážím to, říká nadšený reprezentant Krejčík

Brno /ANKETA/ – Po roční pauze opět nejspíš zažije atmosféru hokejového mistrovství světa. Obránce Jakub Krejčík si o účast na květnovém šampionátu v Kolíně nad Rýnem a Paříži výrazně řekl výkony v Kometě, se kterou slavil extraligový titul a na pozvánku kouče Josefa Jandače do přípravy reprezentace kývl. „Neváhal jsem, to se neodmítá," usmívá se pětadvacetiletý bek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies