VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Léčebna končí. Chybí 57 milionů na opravy

Bílovice nad Svitavou – Ve třicátých letech se v ní zotavovali chudí studenti, na začátku druhé světové války se z areálu v zalesněném údolí řeky Svitavy stalo plicní sanatorium. Posledních deset let zařízení slouží dlouhodobě nemocným pacientům pod hlavičkou Fakultní nemocnice Brno. Teď ale léčebna v Bílovicích končí.

30.4.2011 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Zavřená bude nejspíš už na začátku srpna. „Víc než rok jsme se pokoušeli vyřešit požadavky hasičů na zabezpečení budovy, některé drobnosti jsme dokonce sami udělali. Nejsme ale schopní vyhovět všemu,“ uvedl ředitel fakultní nemocnice Roman Kraus.

Seznam nutných zásahů je podle něj nepříjemně dlouhý. A drahý. „Zabezpečit vše podle pravidel stojí zhruba sedmapadesát milionů korun, což je obrovská suma. Z vlastních zdrojů ji nedokážeme zaplatit. Pokoušeli jsme se tedy peníze získat z nějakých dotačních programů. Žádnou možnost jsme ale bohužel nenašli,“ konstatoval Kraus. Zřejmě už v příštích dnech tak hasiči v léčebně s pětaosmdesáti lůžky zakáží provoz.

Ministerstvo zdravotnictví, kterému areál poblíž silnice z Bílovic do Adamova patří, na problém zareagovalo rozhodnutím omezit příjem nových pacientů. A budovu s definitivní platností vyklidí. Pokud pro ni stát nenajde jiné využití, nabídne ji k prodeji.

Podepisují petici

Většina lidí z Bílovic je z toho zklamaná. „O rušení jsem zatím jen něco zaslechla. Pokud je to ale pravda, hodně mě to mrzí. Léčebna byla lidem užitečná. Jen jestli bude stejně užitečné i to, co vznikne na jejím místě,“ povzdechla si například Miroslava Floriánová z Bílovic nad Svitavou.

Odpůrci zániku léčebny zorganizovali i protestní podpisovou akci. Bílovický starosta Arnošt Huňař odhadl, že se na petiční arch adresovaný řediteli Krausovi podepsalo kolem tisícovky lidí. „Nebyl jsem mezi nimi, se zrušením léčebny ale samozřejmě nesouhlasím. Chceme, aby v ní zůstalo zdravotnické zařízení,“ podotkl Huňař.

Mezi lidmi se teď totiž šíří zvěsti, že z opuštěné budovy vznikne například luxusní hotel. Kraus to ale jednoznačně odmítl. „ Jak by mohl vzdálené místo v údolí poblíž trati někdo takto využít, si ani nedovedu představit. Zrušení si vynutila situace,“ zdůraznil.

Podpořil ho i ředitel léčebny Radomír Křenek. Areál podle něj už nevyhovuje potřebám současné medicíny. Zaměstnanci se však nemusí bát o místo. „Všichni dostanou nabídku přejít na jiné pracoviště,“ upozornil Křenek.

Nemocnice nyní také vyjednává o převzetí některých pacientů. Podle krajského radního Oldřicha Ryšavého je okolní zařízení bez potíží přijmou. Souhlasí s ním i ředitelka léčebny letovické Nemocnice Milosrdných bratří Drahoslava Královcová. „Do budoucna navíc léčebnám ulehčí vznik nových lůžek následné péče i domovů důchodců,“ potvrdila Královcová.

Autor: Lucie Hrabcová

30.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies