Chtějí sjednotit data o zdravotním stavu starších lidí. „Informace v budoucnu využijí například pro plánování počtu lůžek v léčebnách nebo domovech pro seniory, kde poskytují péči nemocným s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí," přiblížil předseda sdružení Mladí praktici Norbert Král. Dodal, že projekt je v České republice novinka.

Lékaři se svým nápadem reagují na to, že se lidé dožívají vyššího věku a zároveň klesá podíl mladých. „Praktický lékař s průměrně velkou praxí má registrovaných kolem patnácti set pacientů. Za posledních patnáct let v takové praxi přibylo osmdesát starších lidí a zároveň ubylo osmdesát mladých," spočítala mluvčí Mladých praktiků Markéta Pudilová.

Cíl projektu je získat data o celkovém zdravotním stavu starších lidí od praktických lékařů. „Momentálně žádná kvalitní data nemáme, což je chyba," podotkla Hana Matějovská Kubešová z kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství ve Fakultní nemocnici Brno.

Zásadní informace o zdravotním stavu pacientů budou lékaři posílat do Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ten data zpracuje a poté vyhodnotí.

Lékaři poskytnou ústavu všechny údaje o soběstačnosti pacientů. „Získáme data jako věk pacienta, s čím se lidé léčí, jaké mají nemoci nebo jaké užívají léky," popsal Král.

nový projekt Praktičtí lékaři budou pravidelně zasílat data o starších pacientech.
Vytvoří soubor informací o aktuálním zdravotním stavu důchodců.
Výsledky projektu poslouží ke změnám ve zdravotní a sociální péči.
Účast lékařů je dobrovolná.

Na počátku sjednocování dat se lékaři zaměří na lidi s poruchami paměti. „Praktický lékař bude mít k dispozici jednoduchý test, kterým zjistí tuto poruchu. Nemocného vyšetří a pošle k došetření například ke geriatrovi, klinickému psychologovi, neurologovi či psychiatrovi. „Časná diagnostika a zavčas zavedená léčba demence významně zpomaluje průběh choroby," řekla Kubešová.

Projekt odstartoval minulý týden. Zapojit se mohou všichni brněnští praktičtí lékaři. Účast je dobrovolná. „Lékaři se mohou hlásit teprve několik dní. Takže zatím nevíme, kolik se jich přidá. Momentálně se nám jich už přihlásilo více než deset," sdělila Kubešová.

Jasné doposud není ani to, jak dlouho projekt potrvá. „V případě dat týkajících se paměti u pacientů, budou lékaři sbírat informace dva roky," zmínila příklad Kubešová.

Předjímat nechce ani mluvčí Ústavu zdravotnických informací Jiří Tráva. „Nic není rozhodnuto ani domluveno. Lékaři zatím pouze vytvořili pracovní skupina projektu," upozornil.

Výsledky ukáží, co je nutné v systému poskytování zdravotnických a sociálních služeb změnit. „Měly by se posílit terénní služby, aby starší pacienti mohli zůstat déle doma a nestěhovat se například do domovů pro důchodce," uvedla Pudilová.

S ní souhlasí také mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet-Lan Kosinová. „Pacienti o možnostech domácí péče často ani nevědí. Byli bychom rádi, kdyby lékaři možnost této péče starším pacientům doporučovali a starší lidé mohli zůstat doma co nejdéle," dodala mluvčí.

DAVID VONDRA