VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práci s tkáněmi zpřísní norma

BRNO - Větší bezpečí pro pacienty a více výdajů pro bohunickou nemocnici. To má přinést norma o zacházení s lidskými tkáněmi a orgány, kterou chystá předložit k projednání ministerstvo zdravotnictví. Platit by mohla už od prvního ledna.

6.10.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ARCHIV HD

Podle mluvčího ministertsva Tomáše Cikrta, nebyla v dosavadních předpisech dostatečně zakotvena opatření, která by zajistila bezpečnost při zacházaní s lidskými tkáněmi a buňkami. „Chceme práci s tkáněmi sjednotit. Přísnější pravidla se budou týkat darování, výběru dárců i vyšetření dárce a odběru. Kromě toho si posvítíme také na laboratorní zpracování, skaldování a distribuci tkání,“ vyjmenoval Tomáš Cikrt.

Pro bohunickou nemocnici to znamená velké výdaje navíc. „Abychom normám vyhověli, musíme zcela změnit podobu pracoviště. A to i přesto, že se tam v současnosti pracuje za přísných hygienických podmínek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Bohunice Roman Kraus.

V pracovišti tkáňové banky by se tak měla vybudovat přetlaková místnost. „Ta nedovolí, aby se dovnitř nebo ven dostaly jakékoliv nečistoty. Bohužel nás tyto změny vyjdou poměrně draho,“ řekl Kraus. Na přetlakovou komoru bude totiž nemocnice potřebovat až patnáct milionů korun.

Chystaný zákon má také podrobně vymezit povinnosti a odpovědnost provozovatelů. „Stát tak bude konečně lépěposuzovat a následně povolovovat činnost tkáňových nebo odběrových laboratoří,“ upozornil Cikrt.

Pokud nemocnice jednotlivá nařízení neuposlechne, čekají ji pokuty. „Doufáme, že budeme mít ještě nějakou časovou rezervu, abychom vše stihli připravit,“ dodal Kraus.

Stále máme největší banku s tkáněmi v zemi

V době, kdy byla bohunická tkáňová banka ostře sledovaná kvůli případu nelegálního obchodu s tkáněmi, seděl ještě na ředitelském křesle v nemocnici u svaté Anny. Dnes Roman Kraus šéfuje nemocnici v Bohunicích a doufá, že tkáňová banka neztratí své dobré renomé.

Jak se změnilo vedení tkáňové banky od momentu, kdy odešel její ředitel Jiří Adler, který je obviněn z nelegálního obchodu s tkáněmi?
Kompletně. V čele banky je momentálně Barbara Kubešová, která předtím pracovala v transfuzní stanici. Je to špičková primářka. Kromě toho je tkáňová banka také certifikována a podléhá ředě nových norem.

V nemocnici ale zůstali dvě laborantky, které byly obviněny také. Jak je to možné?
Ctíme presumpci neviny. Budeme čekat do rozsudku. Pokud by se ukázalo, že se provinily, pak bychom s nimi samozřejmě rozvázali pracovní poměr.

Jaký je váš osobní názor na celý případ?
Bylo to v roce 2003 a tehdy se mě to přímo netýkalo. Dnes mám pocit, že v tom trochu hraje roli i fakt, že se v té době na přechodnou dobu zěmnil zákon o transplantacích. Ten na určitou dobu zakazoval prodej tkání a orgánu do zahraničí. Je možné, že to tehdy ředitel Adler a další pracovníci nepostřehli. Jestli jim ale zahraniční nemocnice posílaly peníze na jejich osobní konta, k tomu se vyjadřovat nemohu.

A dnes prodává nemocnice tkáně do zahraničí?
Momentálně ne. Veškeré tkáně využívá naše nemocnice nebo jiné nemocnice v zemi. Je ale pravda, že zahraničí má o naše tkáně velký zájem.

Z jakého důvodu?
Je to proto, že Česká republika je jedna z mála zemí v Evropě, která má nejméně osob nakažených virem HIV. Jinak řečeno naše tkáně jsou bezpečné. V budoucnu spolupráci s evropskými zeměmi opět plánujeme.

Jak funguje odběr tkání v praxi? Musí lidé dávat souhlas s odebráním tkání například po smrti?
Ze zákona funguje takzvaný institut předpokládaného souhlasu. Existuje jakýsi registr těch, kteří darovat tkáně odmítnou. Pokud jsou na tomto seznamu, tak jejich přání vyhovíme. Pokud na tomto seznamu lidé nejsou, tak orgány odebíráme. Musím ale upozornit na to, že se vždy snažíme domluvit s rodinou.

6.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace dočasného pavilonu pro oživení veřejného prostoru s využitím šesti dopravních kontejnerů. V soutěži uspěl návrh Barbory Juríčkové a Olivera Kažimíra z VUT.

Brněnští studenti v architektonické soutěži navrhli pavilon za jeden den

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Brno /VIZUALIZACE/ - Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení