VYBERTE SI REGION

Lepší mrtvý frajer, než živý sráč, věří skupina dobrodruhů z Brna

Brno – Brněnský dobrodruh Albert Fikáček chtěl před pěti lety na první lodi z PET lahví přeplout Středozemní moře. Tehdy ztroskotal u Korsiky. Nyní se vytyčený cíl s kamarády pokusí znovu dobýt na lodi s názvem Vichr III. Hodlají doplout ke břehům Alžírska. Jen to bude asi trvat o něco déle, než jeden měsíc, jak bylo původně v plánu. Kromě toho musí ale i vyjednávat s francouzskou armádou, která je nyní znovu nechce nechat na bizarním plavidle Korsiku opustit.

14.4.2016
SDÍLEJ:

Brněnští mořeplavci, kteří se rozhodli přeplout Středozemní moře, měli potíže na Korsice. Úřady si mysleli, že tři dobrodruzi chtěli na lodi z PET lahví doplout z Elby do Alžírska, aby se tam připojili k džihádistům.Foto: archiv posádky Vichru III

Postavit plavidlo z PET lahví napadlo právě Fikáčka, tedy zakladatele brněnského Expedition clubu a současného kapitána lodi. „Kromě lásky k moři, jachtingu a dobrodružství jsme se do expedice pustili ze dvou důvodů. Nemáme dostatek peněz na to, abychom si koupili normální loď. A taky chceme být inspirací a ukázat, že je všude kolem nás spousta materiálu, který místo aby skončil na skládce, se může využít k něčemu skvělému," popisuje Fikáček.

Cestě předcházela několikaletá příprava. „Tým už zkoušel dva další typy lodi z PET lahví třeba i na Brněnské přehradě. S druhou z nich dokonce ztroskotali u zmíněné Korsiky," říká Kateřina Freslová, která zajišťuje suchozemskou podporu lodi.
Posádka ve složení Jaroslav Chlumský, Zdeněk Softić a Albert Fikáček vyplula na lodi ze 3700 dvoulitrových plastových lahví třetího dubna s velkými zásobami rumu pod heslem Lepší být mrtvý frajer, než živý sráč z ostrova Elba. K výpravě se měl původně připojit také jejich kamarád Lukáš Havlásek. „Z osobních důvodů se mu však nakonec nepodařilo vyplout," připomíná Freslová.

Lepší mrtvý frajer, než živý sráč, věří skupina dobrodruhů z Brna.

Před sebou měli 1500 kilometrů. Když se ale přiblížili k výše zmíněné Korsice, porouchal se jim ale motor a museli se nechat ze širého moře odtáhnout na pevninu a podat hlášení tamním úřadům.

Pak na Korsice začaly problémy i s francouzskou armádou. „Máme totiž ilegální plavidlo, které se nikdo neodvážil uznat technicky způsobilým v Česku, ve Francii nebo v Itálii. Ale rozhodli jsme se to nevzdat a vyplout. Ze spárů italské a francouzské policie už jsme po cestě několikrát vyvázli, ale z Korsiky nás teď nechtějí pustit dál. Věříme, že to ale překonáme a už za pár dní se vydáme směr Sardinie. Poté už nás čeká jen Alžírsko," doufá Fikáček.

Podle nedávných zpráv je ale důvod jejich zadržování jiný. Tamní úřady mají podezření, že se česká posádka lodi Vichr III chce v Africe přidat k džihádistům. „Zatím tedy pouze zdravíme maminky, všichni jsme v pořádku," vzkazují domů brněnští námořníci. A na Korsice zatím už zhruba týden vyčkávají. „Chodí na výlety, poznávají místní kulturu a užívají nechtěnou dovolenou," doplňuje se smíchem Freslová.

Lepší mrtvý frajer, než živý sráč, věří skupina dobrodruhů z Brna.

Autor: Veronika Gecová

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies