VYBERTE SI REGION

Lesním školkám hrozí zánik. Kvůli novému zákonu

Brno – Příliš přísné hygienické požadavky, vlastní šatna pro každého, zákaz přijmout neočkované dítě. Nový zákon o dětských skupinách měl vytvořil jasné podmínky pro alternativy k přeplněným obecným a soukromým školkám. „Místo toho ale zničí zavedená fungující zařízení," upozornila předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová. Právě těm totiž hrozí zánik.

19.7.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Přitom jsou stále populárnější. Jen v Brně vznikly v posledních třech letech čtyři. A na nedostatek dětí si stěžovat nemohou. V lesních školkách tráví děti většinu času venku. Často je zakládají sami rodiče.

A důvodem není jen nedostatek míst v klasické školce. „Líbí se mi myšlenka, že děti tráví většinu času venku. Je to pro ně mnohem přirozenější, než když jsou zavřené mezi čtyřmi stěnami," tvrdí Brňanka Kateřina Kopecká.

V současné době vznikají lesní školky pod občanskými sdruženími a rodiče platí veškerý její provoz. I pedagogy. Nesmí být totiž zapsané do rejstříku škol a tudíž ani nedosáhnou na dotace. V Brně rodiče platí okolo pěti a půl tisíce za jedno dítě měsíčně.

Nový zákon stanovuje například přísné hygienické podmínky nebo požadavky na konkrétní prostor pro každé dítě. To lesní školky už ze své podstaty splnit nemohou. „Není pro nás reálné zázemí upravit. Také nám vadí, že bychom nemohli přijímat neočkované děti, protože několik takových máme," popsala problémy Zuzana Drápelová z Dětského lesního klubu Šiška v brněnských Kohoutovicích.

Všechna zařízení pro předškolní děti do roka musí splňovat buď parametry mateřské školy, nebo dětské skupiny. Jinak musí zavřít. Zákon už schválili poslanci, příští týden jej má projednat senát. „Pokud jej nechají projít, nevím, co bude dál. Žádné řešení zatím nemáme a mimo zákon se stavět nechceme," řekla Drápelová.

Lesní školky
Myšlenka trávit s dětmi čas venku za každého počasí má tradici hlavně ve Skandinávii. První lesní školku založila v padesátých letech minulého století v Dánsku Ella Flatau, která vyřešila nedostupnost školky pobytem s dětmi v lese. Od devadesátých let minulého století vznikají v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, ale třeba i v Japonsku. V České republice jde o záležitost posledních několika let.

Asociace lesních mateřských škol začala sepisovat petici, která má na problém upozornit a tento typ vzdělávání podpořit. V pátek na ní bylo téměř deset tisíc podpisů. „Existuje řada důvodů, proč by senát měl bedlivě zvážit reálný přínos předkládané podoby zákona. Je otázkou, zda rodičům skutečně pomůže, pokud se vlivem zákona řada již existujících organizací zavře. V době, kdy je nedostatek míst v mateřských školách, by mělo být samozřejmostí zachovat to, co dobře funguje," poznamenala Valkounová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí celou situaci jako příliš problematickou nevidí. „Podpořili jsme prodloužení doby, do níž musí poskytovatelé splnit požadavky zákona na jeden rok," sdělil mluvčí ministerstva Petr Habáň. Dodal, že ministerstvo se pokusí vyjít lesním školkám vstříc a hledat kompromis, jak požadavky splnit.

V hygieně zákon uhýbat nehodlá. „Hygienické požadavky v zákoně jsou nepodkročitelné minimum z hlediska ochrany zdraví dětí a výchovy k správným hygienickým návykům, o jejich zmírnění tedy neuvažujeme," sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.

Proti zákonu se postavil i Český svaz ochránců přírody. „Zázemí pro děti v lesních školkách je možno stranou civilizace. Rodiče pro děti svépomocně budují jurty, týpí nebo zvelebují maringotky a budují v dětech pozitivní vztah k přírodě. Ani nemohou mít parametry dětské skupiny, protože těžištěm jejich vzdělávacího programu je celodenní pobyt venku," řekl předseda svazu Libor Ambrozek.

Svaz proto žádá senátory, aby zákon vrátili do sněmovny, a podpořili volitelnou registraci do rejstříku škol. Kdo se nebude chtít registrovat, nebude dětskou skupinou, ale bude mít možnost fungovat dál jako dosud.

Autor: Jana Vondrová

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies