VYBERTE SI REGION

60 let po popravě se kněz dočkal pohřbu

Brněnsko/Heřmanov /FOTOGALERIE/ - Když komunistický režim odsoudil v roce 1951 kněze Františka Pařila v takzvaném Babickém procesu k trestu smrti za velezradu a sabotáž, mělo jeho tělo po popravě zmizet beze stopy v krematoriu. Jeho bratrovi se však podařilo urnu s popelem tajně získat a rodina ji dlouhá desetiletí ukrývala. Začátkem devadesátých let soudy Pařila rehabilitovaly, teprve tuto neděli se ale díky svým příbuzným dočkal důstojného pohřbu.

19.9.2011 2
SDÍLEJ:

Pohřeb kněze Františka Pařila v Heřmanově.Foto: DENÍK/Jiří Marek

Urna s Pařilovými ostatky tak nyní poprvé leží ve veřejně označeném hrobě v jeho rodném Heřmanově na Žďársku. „Nikdo si neumí představit, jakou máme radost z toho, že pro něj můžeme udělat alespoň tohle. A jak jsme vděční za to, že se urna s ostatky vůbec uchovala. Jiní popravení v tomto procesu takové štěstí neměli,“ říká Pařilova nejstarší neteř Jarmila Nováková, které bylo v době jeho popravy deset let.

Strýcovo zatčení a následující zinscenovaný proces tehdy prožívala celá její rodina. „Hlavní líčení jsme poslouchali v rozhlase. Všichni jsme plakali. Pamatuji si, že můj otec nemohl svého bratra vůbec poznat po hlase, protože měl strýc od brutálních výslechů vyražené zuby,“ vzpomíná Nováková, která nyní žije se svojí rodinou poblíž Tišnova na Brněnsku.

Čtyřicetiletý kněz Pařil tehdy stanul před soudem kvůli údajné spoluúčasti na vraždě tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku. Ti byli v tamní škole zastřeleni 2. července 1951 a dodnes není jasné, kdo a za jakých okolností je zavraždil.

Tehdejší režim však viníky našel a donutil je k přiznání, že na vraždě spolupracovali s agentem americké tajné služby Ladislavem Malým. Už deset dní po střelbě v Babické škole začal v jihlavském dělnickém domě zinscenovaný proces, který rozhodl o vině všech obžalovaných. Dvojici kněží Františka Pařila a Václava Drbolu i dalších pět mužů poslali soudci na popraviště, dalších sedm mužů odsoudili k mnohaletému vězení. „Atmosféru kolem procesu náležitě zahustila zuřivá propagandistická kampaň. Kněží působící na jižní Moravě a na Vysočině museli například sepsat odsuzující vyjádření ke „zločinům kněží – pomocníků babických vrahů,“ přiblížila Markéta Doležalová z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pařil byl poté popraven na dvoře jihlavské věznice 3. srpna 1951 a jeho zpopelnění ostatky měly beze stopy zmizet na tajném místě. „Strýc se však vydal do krematoria, od jednoho z tamních zřízenců je doslova vyškemral a tajně donesl domů. Dlouhá léta pak urna stála u nás doma na skříni,“ popisuje neteř popraveného kněze Nováková.

Pak se však rodina začala obávat, že si urny v místnosti všimne nějaká návštěva, a rozhodli se ji ukrýt pečlivěji. „Jednou v noci ji proto strýc za asistence faráře tajně zakopal do rodinného hrobu v Heřmanově. Jenže o tom raději nikomu neřekl. A když se to později prozradilo, nikdo nevěděl, kde přesně urna v hrobě leží,“ vzpomíná žena.

Pomohl až detektor kovu, díky kterému se jejímu zeti Jaroslavu Hoškovi podařilo urnu objevit. Před pár dny ji pak rodina nechala vyzvednout. A v neděli ráno se po šesti desítkách let od Pařilovy smrti konal oficiální pohřeb.

Autor: Zuzana Taušová

19.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies