VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letní prázdniny vylidňují města a plní vesnice

Jižní Morava /ANKETA, AKTUALIZOVÁNO/ - Každý všední den je v Brně o zhruba 150 tisíc víc lidí, než kolik jich má ve městě trvalé bydliště. Mnoho z nich ale s nástupem letních prázdnin Brno opouští a jeho ulice se vylidňují.

29.6.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michal Bílek

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Na léto odjíždějí hlavně studenti, kterých je ve městě zhruba osmdesát tisíc. O prázdninách proto vysokoškolské koleje většinou zejí prázdnotou. ,,Vloni na naší koleji bydlelo přes léto okolo sto třiceti lidí. Bylo to méně než v předchozích letech, protože v Brně byl nedostatek brigád pro studenty,“ vysvětlil vedoucí koleje J. A. Komenského Josef Luska.

Vysoké školy ve většině případů řeší rapidní úbytek ubytovaných studentů přes léto tím, že nabízí volná místa turistům či jiným zájemcům, kteří tak mohou ušetřit za ubytování při návštěvě města. ,,Naše kolej funguje přes léto jako hotel. Studenti tu nezůstávají,“ uvedla provozní koleje Astorka Janáčkovy akademie múzických umění Tamara Novotná.

Chybí zákazníci

Nejsou to pouze koleje, které si musí poradit bez studentů. Jejich odjezd se dotýká také provozovatelů diskoték a klubů. ,,Odjezd studentů z města se na návštěvnosti odráží. Na léto proto připravujeme akce, kterými chceme lidi nalákat,“ uvedla provozní brněnského klubu Mandarin Martina Kozumplíková. Odjezd lidí z města pociťují i obchody v centru Brna. ,,Přes léto prodáme méně knih. Velká část našich zákazníků jsou studenti, takže je poznat, když tu v létě nejsou,“ potvrdila Anna Šorková z knihkupectví Ryšavý na náměstí Svobody.

Nepřítomnost studentů se odráží i na práci brněnských strážníků. ,,O prázdninách nemusíme tak často vyjíždět ke kolejím. Po prázdninách ale opět častěji řešíme například podnapilost a výtržnictví studentů,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. Zatímco Brno a jiná univerzitní města se přes prázdniny potýkají s úbytkem lidí, v malých obcích v blízkosti chatových oblastí či kempů narušují poklidný život tisíce turistů.

Například v Jedovnicích na Blanensku bydlí přes rok necelé tři tisíce lidí. Přes prázdniny však do obce díky blízkému kempu přijede dohromady téměř třikrát tolik turistů. ,,Náš kemp v létě navštíví sedm až osm tisíc lidí,“ řekl jednatel kempu Olšovec Gustav Magula. Pro něj to znamená zvýšení počtu zaměstnanců z pěti na osmnáct, větší zásobování jídelny a obchodu potravinami či častější odvoz odpadu.

Nárůstu lidí se v létě nevyhne ani obci Radějov na Hodonínsku. ,,Žije tu okolo osmi set obyvatel. Přes léto je tu ale lidí jednou tolik, protože v okolí máme čtyři stovky rekreačních budov. Žádné velké změny ale nechystáme. Například kriminalita totiž přes léto výrazně nestoupá,“ řekl starosta obce Stanislav Knitl.

Podobně je na tom i obec Pasohlávky na Brněnsku, v jejíž blízkosti se nachází Novomlýnská nádrž a autokemp Merkur. Místní lidé i chod vesnice se musí přizpůsobit alespoň na léto turistům. ,,Za sezonu projde kempem okolo dvou set tisíc návštěvníků,“ podotkl místostarosta obce Jan Duda. To je jednou tolik lidí, než má třeba Olomouc.

Místním lidem takové množství návštěvníků nevadí. Alespoň to si myslí Bořivoj Slavík, který žije v Pasohlávkách více než třicet let. ,,Lidé chápou, že turisté jsou dobrým zdrojem peněz. V současné době tu většina lidí přes sezonu nabízí ubytování či občerstvení,“ dodal Slavík.

Krize v pohostinství

Ačkoliv by se zdálo, že nárůst turistů přinese restauracím zisk, v posledních letech to tak není. Například v Jedovnicích většina restaurací žádné výrazné změny na prázdniny nechystá. ,,Pravděpodobně ani nebudeme zaměstnávat přes léto brigádníky. V posledních letech vyděláváme přes prázdniny méně, protože si lidé vozí své pití i jídlo,“ řekl provozní restaurace Olšovec Pavel Flek.

Situace je podobná i jinde v kraji. ,,Občas nám sem přijede autobus s cizinci. Lidé si myslí, že na tom bohatneme, ale ve skutečnosti to tak není. Zaplatíme za suroviny, za nájem a zbytek peněz nám sotva stačí na vyžití mimo sezonu,“ povzdechl si Polášek.

Obec Pasohlávky se v létě mění na rušné město. Její starosta Tomáš Ingr říká: Klidný vesnický život? Jen půl roku

Pasohlávky /ROZHOVOR/ – Stálých obyvatel má obec Pasohlávky na Brněnsku jen něco málo přes sedm set. V létě však blízký autokemp, který obec zřídila, navštíví více než dvě stě tisíc lidí. ,,Zvládli bychom jich ale i více,“ myslí si starosta Pasohlávek Tomáš Ingr.

Jak vypadá obec v létě, když k vám přijíždí tisíce turistů?

V létě má otevřeno pět restaurací. V zimě fungují pouze tři. Také do obchodu mohou lidé častěji než přes zimu. V zimě je obchod otevřený pouze několik hodin dopoledne a několik odpoledne. V létě mají otevřeno celý den.

Čím to je, že tolik lidí jezdí do kempů v České republice?

Myslím si, že zahraniční dovolené jsou pro spoustu lidí stále dražší, než dovolená v Česku. Někteří lidé chtějí také lépe poznat svoji zemi.

Je návštěvnost dvě stě tisíc lidí maximum?

Návštěvníků by mohlo být ještě víc. Bohužel to, kolik lidí přijede, záleží hlavně na počasí.

Místní lidé žijí hlavně z turismu. Nepotýkáte se po sezoně s vysokou nezaměstnaností?

Dříve byly Pasohlávky a blízké okolí zemědělskou oblastí a v zemědělství v zimě také není tolik práce. Přesto si myslím, že od té doby, co se soustředíme spíše na turismus, je to lepší.

Co všechno musíte před sezonou zajistit?

V obci nebo kempu před prázdninami vždy něco opravujeme. Je potřeba zajistit pravidelný svoz odpadu. Také máme dohodu s policií, která sem v sezoně jezdí častěji.

Je ve vesnici a kempu něco nového?

Před prázdninami jsme opravili silnice. V kempu jsme vydláždili náměstí. Také jsme koupili pět nových chatek a jeden bungalov.

Jak to v obci vypadá, když sezona skončí?

Na podzim sem ještě jezdí lidé pro víno a burčák, takže je tu živo, ale od listopadu do dubna lidé žijí poklidným vesnickým životem.

Chataří i Skandinávci, ale méně

Pátek odpoledne, přeplněné auto a cesta z města do přírody. Situace, kterou mnozí zažívali na vlastní kůži a ti mladší ji znají alespoň z filmů. Chataření se stalo symbolem reálného socialismu. I teď je to však vyhledávaný způsob, jak se pravidelně dostat z městského bytu na čerstvý vzduch. ,,Očekával jsem, že nyní, když mají lidé tolik možností, jak trávit čas, tento fenomén zanikne. Překvapivě se ale ukazuje, že chataření přetrvává,“ uvedl sociolog Ladislav Rabušic.

Ve druhé polovině minulého století byly právě chaty a chalupy místem, kam mohli lidé z města uniknout. ,,Lidé na chatách kutili a hlavně tam trávili dovolenou,“ dodal Rabušic. Nyní jsou tato místa v přírodě i možností, jak ušetřit. Příkladem je rodina Filipa Hrbka, která si pořídila před deseti lety chalupu na Vysočině. ,,Koupili jsme ji, protože jsme chtěli mít místo, kam můžeme utéct z města. Navíc je pro nás dovolená na chalupě levnější než prázdniny v zahraničí,“ podotkl Hrbek.

Už za Masaryka

Ježdění na chatu bylo oblíbeným způsobem trávení volného času už za první republiky. ,,První chatové oblasti vznikly ve dvacátých letech dvacátého století. S jejich stavěním začali trampové,“ objasnila šéfredaktorka časopisu Chatař a chalupář Martina Lžičařová. Chataření se však rozmohlo až o téměř půl století později, zejména v šedesátých letech. Chaty ale v současné době nejsou pouze druhým domovem jejich majitelů. Ti je v současné době využívají i jako zdroj peněz. Pronájem chat se stal populární zejména v zimě, kdy lidé jezdí lyžovat.

Fenomén chataření si Češi rádi přivlastňují. Přesto Česká republika není jediná země, kde mohou lidé chalupy a chaty spatřit. Oblíbené jsou například i ve Skandinávii. ,,V takovém měřítku, v jakém je chataření rozšířené v Česku, se ale jinde neobjevuje. V tom je naše republika jedinečná,“ dodal Rabušic.

ZUZANA POSPÍŠILOVÁ

Jezdíte pravidelně na chatu?

Ano

37 %

Ne

63 %

Hlasovalo: 35

Anketa byla ukončena

29.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro.
13

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Sobotní otevření výběhu se neslo v duchu soutěží a ukázek psích sportů, jako jsou třeba dogdancing, agility nebo dogfrisbee.
10

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Bílovice nad Svitavou – Zvuk rotorů se v sobotu před polednem rozléhal nedaleko Bílovic nad Svitavou u Brna. Ze zříceniny nedalekého hradu Obřany tam totiž spadla mladá žena. „Byla v nedostupném terénu a nemohli jsme ji najít, proto musel přiletět vrtulník s leteckými záchranáři," okomentoval mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Domašov – Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela a auta musela jezdit odklonem přes Domašov.

Pamlsková vyhláška: Děti nakupují sladkosti mimo školy

Brno /ANKETA/ – Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti. „Každý den chodím kolem supermarketu, takže pro mě není problém tam zajít a koupit si svačinu," prohlásila jedna z žákyň Gymnázia Johanna Gregora Mendela.

AKTUALIZOVÁNO

Brněnský orloj má konkurenci. Náměstí Svobody dostalo nové hodiny s číselníkem

Brno /FOTOGALERIE/ – Slečno, kolik je hodin? S tradiční oslovovací hláškou to mají muži zkoušející své štěstí na náměstí Svobody v Brně spočítané. Na sloupu dvacet metrů vzdáleném od brněnského orloje se nově vyjímají klasické hodiny s číselníkem. V pátek dopoledne je tam připevnili pracovníci Technických sítí Brno.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies