Směs vůně mého parfému, tvé kolínské a našeho potu najednou rozbil estébácký pšouk… Co na tom, jaký je rok a režim. Já ničemu nenáležím, já na ničem nezáležím. Já jsem vločka, a tak sněžím… Slova a postavy, které spisovatel Pavel Kohout stvořil, byly dárkem k jeho osmdesátým narozeninám. Dostal ho v neděli večer v brněnském Divadle Husa na provázku.

Je čtvrtek a spisovatel Pavel Kohout přijíždí do Brna. Čeká ho náročný program. Setkání s primátorem, autogramiáda a autorské čtení v Huse. A zlatý hřeb v neděli, velká oslava jeho narozenin s divadelním dárkem. „A to jsem si lámal hlavu s tím, co budu na své narozeniny dělat,“ podotkl Kohout s úsměvem. Autogramiáda ve Vaňkovce mu příliš času nezabrala. Zato přišly ty nejvěrnější Kohoutovy fanynky. Místo knížek tak spisovatel podepisoval sbírku novinových výstřižků z padesátých let.

V sobotu večer naopak vyprodal na své autorské čtení Divadlo Husa na provázku. A to ještě nevěděl, co ho čeká v neděli. „Dnes jsem mluvil se všemi, které mám rád,“ prohlásil v neděli Kohout. Ten, kdo na rozdíl od Václava Havla, Ivana Klímy, Jiřího Gruši nebo Břetislava Rychlíka nebyl večer v divadle, popřál Kohoutovi aspoň telefonem.

Krátce před osmou hodinou se na prknech brněnského experimentálního divadla začal rozbalovat narozeninový dárek: vyhlídkový let Kohoutovou románovou tvorbou. „Na pódiu se vystřídalo pět postav z pěti jeho nejsilnějších románů. Katyně, Kde je zakopán pes, Hodina tance a lásky, Bílá kniha o kauze Juráček a Sněžím,“ doplnila dramaturgyně Vendula Borůvková. Vojáci SS, maturita z popravnictví, humor i zoufalství obětí totalitního režimu se míhají před očima.

Oslavence dárci zaskočili, dárek do poslední chvíle utajili. „Líbí, nelíbí, to není ta správná kategorie. Jsem dojat,“ usmíval se. Pak sfoukl svíčky na dortu, a už u něj byli novináři.

Ti se ho neopomněli zeptat na jeho budovatelskou minulost a obrat v chartistu. „To máte tak. Jako byl Ferdinand Dobrotivý a Bedřich Hrozný, tak já budu Pavel Kontroverzní,“ odtušil se vzdáleným úsměvem.