VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé se chtějí hlavně bavit, říká čarodějnice

Jižní Morava /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Starodávný pohanský zvyk, který se v posledních letech přeměnil na oblíbenou zábavu. To je pálení čarodějnic. Většina měst a obcí jižní Moravy i letos připravila na poslední dubnovou noc program spojený s ohněm nebo soutěží o nejlepší masku.

27.4.2011
SDÍLEJ:

Pálení čarodějnic. Ilustrační snímek.Foto: DENÍK/ Miroslav Rada

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost

Oslavy filipojakubské nebo také Valpuržiny noci mají pradávnou tradici. Keltové tento svátek nazývají Beltine a slaví jím příchod jara. „Filipojakubskou noc lidé od nepaměti považovali za magickou. Na vyvýšených místech pálili ohně, aby zahnali čarodějnice, které měly přilétat na koštěti a napadat dobytek,“ popsala původ zvyku brněnská etnoložka Irena Ochrymčuková.

Nastražit černý bez

Na čarodějnice nastražovaly hospodyně v magickou noc také bodláčí a černý bez, čerstvě utržené drny, písek, mák nebo kočičky. Čarodějnice prý nástrahy vždy přebíraly a rovnaly, a tak se nedostaly k hospodářskému stavení.

Na jižní Moravě se pálení čarodějnic slaví v desítkách měst a obcí. Například ve Slavkově u Brna pořádají čarodějnické slety už sedm let. „Zaměřili jsme se hlavně na to, abychom připravili zábavu pro děti. Na sletu tancují a soutěží, třeba v házení bramborem, nebo koštětem,“ uvedla organizátorka akce Marie Kostíková.

Dětem je věnován tak slet v Křenovicích na Vyškovsku. „Chystáme speciální čarodějnickou dílnu, kde se dají dozdobit masky a vyrobit doplňky kostýmů. Večer návštěvníky čeká přehlídka masek a tanec čarodějnic,“ vypočítala Romana Bajzová, která křenovický slet organizuje.

U lidí mají akce úspěch. „Na pálení chodím každý rok. Je to vždycky sranda. Sami si vyrábíme čarodějnici, kterou potom zapalujeme. Zpíváme písničky opékáme špekáčky,“ řekl například Michal Šťastný z Hodonína.

O popularitě tradice ví své i v půjčovných kostýmů. V brněnských Židenicích nezůstal loni na Valpuržinu noc ani jeden. Kromě kostýmů si lidé půjčují i doplňky. „Největší zájem je o dlouhé, křivé nosy,“ potvrdila majitelka půjčovny Zuzana Svobodová. Letos podle ní o masky takový zájem není. „Nejspíš je to tím, že letos se pálí tak brzo po Velikonocích,“ usoudila Svobodová.

Někteří lidé se hromadným akcím v kostýmech vyhýbají. „Megalomanské oslavy moc nemusím. Sejdeme se každý rok tak se čtyřmi pěti přáteli a děláme si oheň na zahradě. Opékáme párky, popíjíme a vykládáme si. Muziku a spoustu cizích lidí k pálení čarodějnic nepotřebujeme,“ uvedla se Anna Novotná z Blanenska.

Oslava plodnosti

Podle brněnské věštkyně a čarodějnice Zuzany Antares organizované zábavy příliš nectí tradici. Noc před Filipem a Jakubem podle ní znamená především příchod období plodnosti.

Pálení figuríny čarodějnice na druhou stranu symbolizuje pálení smrti. „Moderní lidé jsou rádi, když mají co slavit. Takže klidně splácají páté přes deváté, jenom aby k oslavě našli důvod,“ poznamenala Antares.

Podle Ivany Záluské z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického však letos čarodějnické oslavy lidem nejspíš překazí počasí. „Den bude nejspíš slunečný, ale večer se na obloze objeví mraky. K kraji místo hrozí lokální přeháňky a v noci může přijít i bouřka,“ uvedla v předběžné předpovědi Záluská.

Teploty v noci podle ní dosáhnou maximálně devíti stupňů Celsia. Také mírný východní vítr může v přeháňkách přechodně zesílit. „Na přesnější předpověď je ale ještě brzy,“ upozornila Záluská.

Vybraná místa na jižní Moravě, která letos slaví Filipojakubskou noc.
Věštkyně Jarmila Vaculíková o Valpuržině noci říká:

Nevybitým hrozí samovznícení

Brno /ROZHOVOR/ - Církev na ně žárlila, proto je upalovala. To říká brněnská věštkyně Jarmila Vaculíková o čarodějnicích. „Ty dnešní se už ale ničeho bát nemusejí. Alespoň ty dobré,“ říká Vaculíková.


Jaký má pro vás význam poslední dubnová noc?
Z věšteckého hlediska nijak zásadní. Zajímavé ale je, že většina planet bude ve znamení berana, jehož živlem je oheň. Čarodějnice by na sebe proto měly dávat pozor, hrozí jim totiž nebezpečí – popálení ohněm. Problém je také u čarodějnic, ale i ostatních lidí, ve kterých se nakupilo hodně energie. Pokud není energie, především sexuální, dostatečně ventilována, hrozí tuto noc člověku samovznícení.

Proč dříve čarodějnice končily na hranicích?
Pomáhaly lidem a církev je považovala za konkurenci. Časem se totiž lidé obraceli častěji na čarodějnice než na duchovní. Navíc to byly krásné ženy a bylo na nich poznat, že konají dobro. Myslím, že je to poznat i na mně, i když netvrdím, že jsem nějaká krasavice. Církev prostě žárlila.

Jak tuto noc strávíte?
Odlovil mě starosta Rapotic, jestli bych nepřijela na jejich akci, prý by rádi přivítali opravdovou čarodějnici. Letos ale zůstanu doma a budu se vzdělávat.

Čarodějáles a Majáles: příště jinak

Brno – Čarodějáles, nebo majáles? Takovou otázku si v těchto dnech nejspíš klade většina mladých lidí v Brně. Letos poprvé se totiž obě velké tradiční akce konají dva dny po sobě.

Radost z toho nemají studenti ani pořadatelé. „Je to špatné řešení. Už jsem se proto sešel s organizátorem majálesu a shodli jsme se, že příště už se to nesmí stát. Mít akce týden po sobě, jak to bylo dřív, je ideální,“ uvedl Josef Buchta, který pořádá čarodějáles na koupališti Riviéra.

Z toho, že se akce konají tak krátce po sobě, nejsou nadšeni ani studenti. „Nebudu mít peníze na to, abych slavila dva dny po sobě. A upřímně řečeno myslím, že na to nebudu mít ani sílu. Takže si musím vybrat. Je to škoda, kdyby byly aspoň týden od sebe, zvládla bych je obě,“ řekla například studentka Michala Nováková.

Hudební festival čarodějáles začíná na Riviéře už zítra. Z tradiční soboty ho organizátoři přesunuli proto, že v pátek se koná Majáles. Chtěli tuto akci předstihnout. „Myslím, že přijde dost lidí, čtvrtek je pro studenty dobrý den na zábavu. Příští týden pořádá Vysoké učení technické v Brně svůj vlastní majáles. To znamená, že studentům tento den vyhovuje,“ sdělil Buchta.

Tradiční brněnský majáles, který se vždy koná až v květnu, letos organizátoři přesunuli na poslední dubnový pátek. A změnili také místo konání na sportovní areál v Komárově. „Přiblížili jsme datum k prvnímu květnu,“ vysvětlil mluvčí majálesu Štěpán Neubauer.

Podle něj si čarodějáles a majáles nekonkurují. „Našim největším tahounem není konkrétní hudební skupina, ale různorodost. Kromě kapel nabízíme další atrakce, jako je jarmark nebo volba krále majálesu,“ uvedl Maubauer.

Na návštěvnosti Majálesu se podle něj blízkost obou akcí nepodepíše. „Do minulé neděle jsme prodali asi sedm tisíc lístků. Kolik lidí nakonec přijde, ale záleží na počasí,“ informoval Maubauer.

Návštěvníci čarodějálesu se mohou těšit na skupinu Kryštof, B Side Band s frontmanem Vojtou Dykem nebo Visací zámek.

ANNA FAJKUSOVÁ
KRISTINA KOLOVRÁTKOVÁ

Skóre Rovnosti: Slavíte pálení čarodějnic?

ANO

47 %

NE

53 %

Hlasovalo: 43

Anketa byla ukončena

27.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
4 5

Čtyři velké letní uzavírky potrápí Brňany. Největší omezení se čeká v Křenové

Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Jižní Morava – Ani ve čtvrtek Jihomoravané neodloží deštníky a bundy. Podle meteorologů bude dál pršet a nejvyšší teploty vystoupají jen k deseti stupňům.

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies