VYBERTE SI REGION

Lidé topí, čím mohou. Snaží se hlavně ušetřit

Jižní Morava /ANKETA/ – Přestože je letošní podzim doposud nadprůměrně teplý, s posledními chladnějšími dny už začala i topná sezona. Protože lidé netopí jen tím, co v návodech vyžadují jejich kotle, zahaluje některé oblasti jižní Moravy nejen mlha, ale i nevábně páchnoucí dým.

22.11.2010 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Přestože je letošní podzim doposud nadprůměrně teplý, s posledními chladnějšími dny už začala i topná sezona. Protože lidé netopí jen tím, co v návodech vyžadují jejich kotle, zahaluje některé oblasti jižní Moravy nejen mlha, ale i nevábně páchnoucí dým.

Silný zápach je na podzim cítit například v ulicích Šebetova na Blanensku. Neukázněné obyvatele domků se snaží umravňovat přímo starosta obce Zdeněk Čížek. „Z počátku topné sezony se lidé často chtějí zbavit věcí, které se jim nahromadily přes léto. Pálí staré desky či okenní rámy bez ohledu na barvy, laky a email, které obsahují. Někdy spálí i plasty. Máme přitom v obci čtyři sběrná místa, kam mohou odpad odložit,“ povzdechl si Čížek.

Problém je podle něj nejen v tom, že se Šebetovští pálením odpadů zbavují nepohodlného smetí, ale také se tím snaží ušetřit. Kvůli zdražování plynu totiž nechávají své plynové kotle stát ladem. „Přitom po plynofikaci se ovzduší v Šebetově zlepšilo a lidé si to pochvalovali,“ mrzí Čížka.

Bič na znečišťovatele

S ostatními členy vedení obce vymyslel na znečišťovatele bič. Pokud na neukázněné obyvatele nezabere upozornění, chce kouř linoucí se z komínů vyfotografovat jako důkaz, s nímž se obrátí na komisi veřejného pořádku v boskovickém úřadě.

Úředníci jsou ale prozatím na ty, kteří zamořují svoje okolí kouřem, krátcí. Postrádají totiž pravomoc kontrolovat, čím soukromníci opravdu topí. „Nemáme žádné kompetence vstupovat kvůli pálení v kamnech na soukromé pozemky. V současné době řeší tento problém zákonodárci,“ podotkl vedoucí brněnského odboru životního prostředí Martin Vaněček. I podle něj je nejhorší pálení odpadů. „Pokud lidé pálí odpadky, je to v rozporu se zákonem,“ upozornil Vaněček.

Zároveň zdůraznil, že Brna se na rozdíl od menších obcí znečištění kvůli pálení týká jen minimálně. „Životní rytmus velkého města to takřka vylučuje. Kvůli pálení odpadů vyjíždíme zasahovat velice zřídka. Ulici ale může zápachem zamořit i jediný člověk spalující špatné palivo,“ připomněl Vaněček.

Relativní ukázněnost Brňanů při topení potvrdil starosta městské části Brno-jih Josef Haluza. „Nevím o žádných stížnostech na naší radnici. Pokud si pamatuji, v poslední době se nestalo, že by soused žaloval na souseda kvůli pálení třeba pet láhví,“ řekl starosta.

Plyn pomohl

Podle něj ovzduší pomáhá, že celá městská část včetně vesnických oblastí má zavedený zemní plyn. „I když jeho cena roste, lidem se nechce zpátky předělávat kotle na uhlí či dřevo,“ myslí si Haluza.

Přechod na plyn si pochvaluje i starosta Kurdějova na Břeclavsku Jaroslav Matýšek. „U nás většina topí plynem nebo dřevoplynem. Je sice pravda, že je dřevoplyn cítit, ale není to nic zásadního. Záleží na tom, jaké je zrovna počasí. Uhlím topí snad jen ve dvou třech domech. Kvalita ovzduší je na docela dobré úrovni,“ uvedl Matýšek.

Spokojený s šetrnějším topením je i Vladimír Skuhravý z Brna. „Ještě před deseti lety byl i v některých ulicích uprostřed města cítit charakteristický pach kouře z hnědého uhlí. S tím se nyní prakticky nesetkávám. Bohužel však kamna v domech nahradila hlavně auta,“ myslí si Skuhravý.

Starosta Medlovic na Vyškovsku Bohuslav Klemsa má i po zlepšení ovzduší díky plynu obavy především z budoucnosti. „Zatím to u nás není tak zlé. Ale mám obavy, co bude v příštích letech. Se zdražením plynu lidé začínají topit vším, čím se topit dá,“ varoval starosta.

Kolik stojí roční vytápění rodinného domu.

Plyn zdražil. Přesto je o něj zájem

Topení zemním plynem zmírnilo znečišťování ovzduší. Shodují se na tom ekologové, politici i obyčejní lidé. Těm ovšem ohledy na životní prostředí začínají přinášet starosti v podobě rostoucích cen plynu.

Zatímco před deseti lety zaplatili ročně za vytápění běžného rodinného domku necelých dvacet tisíc korun, letos je to téměř třicet tisíc. „Plyn máme od devadesátých let a jeho cena až hrozivě roste. Občas přemýšlím o využití uhelného kotle, který máme ve sklepě,“ postěžovala si Radana Slováčková.

Růst cen plynu potvrdil mluvčí společnosti RWE Jihomoravská plynárenská Jiří Bezděk. Za jednu megawatthodinu plynu podle něj lidé zaplatí dvanáct set korun, zatímco v roce 2001 to bylo jen 729 korun. „Je to dáno cenou ropy a také kurzem koruny vůči americkému dolaru,“ podotkl Bezděk.

Přesto odmítl, že by lidé hromadně přecházeli zpět na tuhá paliva. „Žádný podstatný nárůst takových domácností jsme nezaznamenali, spíše zákazníci volí alternativní dodavatele plynu,“ upozornil Bezděk. Připomněl, že i letos počet odběratelů plynu roste. „Je to dáno především výstavbou nových bytových domů,“ vysvětlil Bezděk.

Stále víc zákazníků také využívá k topení elektřinu. A to i přesto, že roční vytápění před deseti lety stálo dvacet tisíc a nyní přijde na víc než čtyřicet tisíc korun. „Počet zákazníků topících elektřinou v posledních pěti letech mírně narůstá, ale průměrná spotřeba klesá. Je to dáno tím, že se víc šetří nebo se přímotopy používají pouze jako záložní zdroj,“ podotkla mluvčí společnosti E.ON Božena Herodesová.

Mírně vyšší zájem je i o hnědé uhlí. „Zájem roste, ale na zbohatnutí to není. S masivním nástupem plynofikace v roce 2006 klesl prodej o třetinu,“ upozornil prodejce uhlí z Pohořelic na Brněnsku Petr Novák. Za metrák hnědého uhlí u něj zákazníci platí 379 korun.

Nejvýhodnějším palivem zůstává dřevo. Při použití kotlů na zplyňování dřeva zaplatí lidé za rok vytápění kolem čtrnácti tisíc korun. „Cena dřeva se ale dost mění, klidně i o padesát korun na prostorový metr,“ upozornil jednatel společnosti Boš z Hostimi na Znojemsku Vlastimil Bohdálek.

Ekoložka Yvonna Gaillyová prosazuje topení plynem a obnovitelnými palivy a říká: České domy jsou jako cedník

ROZHOVOR – Životnímu prostředí i peněženkám v současnosti při vytápění bytů a domů škodí především nehospodárnost. Tvrdí to ředitelka brněnského Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. „Ve svých domovech přetápíme. Pokojová teplota roste. Dříve to bylo osmnáct stupňů, pak dvacet, teď je to třiadvacet. Navíc máme špatné domy. Ať v nich topíme čímkoliv, plýtváme. Jsou to spíše cedníky než kožichy,“ říká Gaillyová.

Co kromě nehospodárnosti při topení škodí životnímu prostředí nejvíc? Jaké palivo je z pohledu ekologa nejhorší?
Nejhorší jsou špatné kotle pro individuální topení. A pak samozřejmě to, když se topí tím, čím se topit nemá. Lidé by si měli uvědomit, že odpad není palivo. Ale znečištění z kotlů na jižní Moravě není nic proti znečištění způsobovanému automobily.

Takže z klasických paliv určených pro topení nejsou škodlivá žádná?
Určitě není příjemné při inverzi cítit nekvalitní hnědé uhlí. Netuším ale, kolik lidí ještě dnes levným uhlím topí. Dobré není ani topení elektrickými přímotopy. Je to jen odsunutí problému do okolí uhelných elektráren v severních Čechách.

Jaký způsob vytápění je naopak pro životní prostředí nejlepší?
Přestože má teplárna monopol a diktuje ceny, je centrální vytápění ekologicky velmi výhodné. Teplárna totiž z tepla zároveň vyrábí elektřinu a využívá i biomasu ze zdroje v brněnské Bystrci. Z individuálního vytápění je nejekologičtější kondenzační plynový kotel. Do budoucna je pak třeba využívat obnovitelné zdroje jako dřevo, biomasu nebo bioplyn a pro ohřev vody slunce.

Jde ekologická výhodnost ruku v ruce s výhodností ekonomickou?
Dlouhodobě určitě, ovšem pořizovací cena moderních technologií je poněkud vyšší. Třeba dřevo má ale stabilní ceny a slunce je zadarmo. Naopak nejlevnější hnědé uhlí je to nejhorší. Šetřit jeho nákupem je krátkozraké, ceny za odstranění ekologických dopadů těžby budou v budoucnu velmi vysoké.

PETR JEŘÁBEK
REDAKTOŘI ROVNOSTI

Autor: Petr Jeřábek

ANKETA

Máte zateplený dům?

Ano

42 %

Ne

58 %

Hlasovalo: 33     Anketa byla ukončena

22.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies