Lidé v Česku žijí déle. A přibývá i stoletých

„Oproti loňskému roku evidujeme o třicet stoletých lidí více. Vysokého věku se přitom dožívají především ženy. Těch je přes osmdesát, kdežto mužů pouze osmnáct,“ uvedla Štěpánka Filipová z České správy sociálního zabezpečení.

Nejstarší ženou v Jihomoravském kraji byla ještě v lednu tohoto roku důchodkyně narozená v roce 1901, nejstarší muž se narodil o čtyři roky později.

To, že se počet starších lidí zvyšuje, odborníci vysvětlují jednoduše. „Všechno to souvisí s tím, že člověk konečně začal využívat biologický potenciál, který měl. Jinými slovy, naše buňky jsou schopny žít devadesát let. Jen málokdo se ale takového věku kdysi dožil. Až nyní se to lidem začíná dařit,“ objasnil sociolog z Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Rabušic.

Dosud podle něj člověka ovlivňovaly různé rizikové faktory, které mu život zkracovaly. „Kdysi nás sežral třeba lev, později jsme se vzájemně vyvraždili a pak přišly nemoci. Teď se ale náš způsob života změnil k lepšímu,“ míní Rabušic.

Podle něj lidé nyní žijí zdravě. „Kromě toho jsme pokročili i v lékařských vědách a kde co umíme vyléčit. Myslím si, že se konečně náš potenciál začíná naplňovat. Otázkou je, jak dlouho nám to vydrží a nezničíme si například životní prostředí,“ tvrdí Rabušic.

Jeho slova potvrzuje i lékařka Ludmila Losová. „Lidé mají dnes možnost žít zdravěji. A na jihu Moravy je to jednoduché. Je tu krásná příroda a spousta míst, po nichž se člověk může projít. Pohyb je totiž pro zdraví stejně důležitý jako strava,“ dodává lékařka.

Starším lidem pomáhá i to, že v poslední době dostávají více peněz. „Důchody stoletých lidí se zvyšují pravidelně od roku 1969. Původně se zvyšovaly o tisíc korun. Od prvního července roku 2006 se ale důchody stoletým lidem zvyšují o dva tisíce. A přičítají se jim k důchodu automaticky, bez toho, aby museli žádat,“ doplnila Filipová.

Kolik je stoletých?

Stovky se dožívají i významní lidé

Zažili obě světové války, mnohdy přežili své kamarády i členy rodiny. Brňanů a Brňanek, kteří sfoukli na narozeninovém dortě sto svíček, přibývá.
Naposledy v Brně slavila Anna Šenkýřová, která si své kulatiny připomněla minulý týden ve středu.

Dostala obrovské pugéty květin a bonboniery plné čokolády. „Oslavili jsme to báječně. Těch kytek dostala Anička tolik, že nám nestačily ani kbelíky s vodou,“ vzpomíná na minulý týden kamarádka stoleté oslavenkyně Božena Kosková. Ta ji pravidelně navštěvuje.
I když se Šenkýřová narodila v Ostravě, většinu života prožila v Brně. „Brno mám strašně ráda, i když jsem ostravská chacharka,“ říká o sobě Šenkýřová.

Po škole si našla práci úřednice v pojišťovně a v devatenácti letech potkala svou životní lásku. S tou strávila bezmála padesát let. „Když jsem chodila do tanečních, měla jsem spoustu nápadníků. A seznámila jsem se tam i se svým budoucím manželem. V devatenácti jsem byla vdaná a byla jsem spokojená,“ komentuje své manželství.

Ke stovce teď míří také Eva Cíhová. Čiperná dáma, která se pyšní titulem nejstarší ženy Brna­-střed. Jak tvrdí, vlastně ani sama neví, kdy přesně se narodila. „Je to složité. V matrice mám napsaný jiný rok než na faře. Vybrala jsem si ten pozdější. Takže kdo ví, třeba už mám stovku za sebou,“ vtipkuje Cíhová.

Podle ní se vyššího věku dožívají upovídaní lidé. A ona prý upovídaná byla. „Společnost milovala. Všichni ji vždycky poslouchali a ona vyprávěla celé hodiny různé příběhy. Lidi bavila,“ říká o ní její dcera, osmasedmdesátiletá Věra Kalábová.

Úctyhodného věku se ale dožívají také významné osobnosti Brna. Jednou z nich byl i odborník v elektrárenství a teplárenství profesor Jiří Brauner. Dlouholetý vysokoškolský učitel brněnské techniky se dožil sto tří let.

Zemřel v lednu tohoto roku. „Profesor byl svědkem první světové války, rudé revoluce v Rusku v říjnu 1917 i následné krvavé občanské války. Zúčastnil se také Leninova pohřbu v Moskvě. Dokonce na škole učil Milouše Jakeše,“ uvedla mluvčí brněnského Vysokého učení technického Jitka Vanýsková.