VYBERTE SI REGION

Likvidaci odpadu musíme dotovat, stěžují si obce

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Za svoz a likvidaci odpadu zaplatí lidé na jižní Moravě v příštím roce stejně jako letos. Většinou pět set korun, což je maximální částka stanovená zákonem, a proto obce zdražovat nemůžou.

11.12.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ondřej Šmíd

Podobná situace je v Brně. Tam zaplatí nahlášení poplatníci za odpad ročně přes 185 milionů korun. „Máme nahlášených asi 371 tisíc poplatníků. Problém je, že fakticky žije v Brně lidí mnohem víc. Ať jsou to studenti nebo lidé, kteří si tady pronajímají byt kvůli práci a trvalé bydliště v Brně zapsané nemají,“ řekl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Několik výjimek

V Brně navíc nemusejí za odpad platit majitelé rekreačních chat, pokud v nich nemají nahlášené trvalé bydliště, rodiče za třetí a každé další nezaopatřené dítě do osmnácti let a lidé bez domova, kteří mají v občanském průkazu uvedené trvalé bydliště na úřadě. „Lidé v domovech důchodců nebo jiných sociálních a zdravotních zařízeních platit musí,“ upozornil Macek. Dodal, že jelikož náklady na svoz a likvidaci odpadu jsou mnohem vyšší než částka, kterou ročně vyberou, seznam výjimek se rozšiřovat nebude.

Víc výjimek než Brno má například Hodonín. Tamní zastupitelstvo minulé úterý schválilo, že poplatky nemusí platit tři skupiny lidí. Do první z nich patří nezletilí poplatníci umístění v náhradní rodině. „Aby měli stejné postavení jako děti v dětských domovech,“ vysvětlil vedoucí odboru ekonomiky a financí Marián Maňák.

Kvůli nevymahatelnosti se poplatky za odpad nebudou týkat ani nezvěstných. Poslední skupinou jsou lidé, kteří žijí minimálně rok mimo Českou republiku.

Na stejné úrovni zůstane i pro příští rok cena poplatků za komunální odpad ve Znojmě. Vyhlášku, která potvrzuje pětisetkorunový poplatek, schválili znojemští zastupitelé na říjnové schůzi. „Jen za svoz netříděného domácího odpadu loni město zaplatilo téměř dvacet milionů korun. To je o zhruba dva miliony víc, než radnice vybere na poplatcích,“ upozornila mluvčí znojemské radnice Renáta Bártová. Dodala, že díky třídění objem odpadu mírně klesá. Podle ní v roce 2009 bylo celkové množství odvezeného odpadu 7235 tun a loni už jen 6921 tun.

Nabádají k třídění

Na větší zájem o třídění odpadu spoléhá i vedení Jihomoravského kraje. „Kraj podporuje vznik sběrných dvorů. Také pořádáme nejrůznější vzdělávací semináře a programy,“ řekl mluvčí jihomoravského krajského úřadu Petr Holeček.

Poplatky za odpady na JM.
Ekolog Lukáš Lyer z brněnského sdružení Nesehnutí o třídění odpadu říká:

Nejdůležitější je odpad nevytvářet

Brno /ROZHOVOR/ - Na barevné kontejnery pro tříděný odpad si už lidé na jižní Moravě zvykli. Podle ekologa Lukáše Lyera z brněnského ekologického sdružení Nesehnutí je to dobře, ale důležitější je změna myšlení lidí. „ O tom kolik odpadu vyprodukují by měli přemýšlet už při nákupech,“ upozorňuje Lyer.


Mají lidé na jižní Moravě dostatek možností, jak třídit odpad?
Můžu mluvit hlavně o situaci v Brně. Ta není ideální. Barevných kontejnerů sice v posledních letech přibývá, dostatek jich ale ještě není. A co je větší problém, do žlutých kontejnerů je možné házet z plastů jenom PET lahve. Přitom recyklovat lze i mnoho jiných výrobků z tohoto materiálu.

Proč tomu tak je? Co se snažíte dělat pro zlepšení situace?
Důvody jsou ekonomické. Pro spalovny je výhodnější, když je netříděného odpadu víc. My se snažíme působit osvětově a vzdělávat lidi o ekologických dopadech jejich chování. Máme proto i ekologickou poradnu.

Jak mají lidé třídit odpad?
Samozřejmě je dobře, když lidé recyklují plasty a papír. Navíc hliník, ze kterého jsou vyrobená třeba víčka od jogurtů, je možné odevzdávat ve sběrných dvorech. Pro bio-odpad lze i v bytových domech zřídit komunitní kompostéry. Ale to všechno je řešení důsledku problému, ne příčiny. Nezáleží úplně na tom, kolik má kdo doma košů a na kolik složek odpad třídí.

Jak řešit příčinu?
Důležité je už při nákupu vybírat zboží v takovém obalu, ze kterého nebude příliš odpadu.

Zvýšení poplatku? Až na 1000 korun

Až tisíc korun ročně budou nejspíš od roku 2013 platit někteří lidé za svoz odpadu. Tedy pokud poslanecká sněmovna na začátku příštího roku schválí návrh poslanců TOP 09 na změnu poplatkového zákona. Ten určuje maximální výši poplatku. Konkrétní částku ale pak schvalují zastupitelstva obcí.

Už nyní se ozývají hlasy, že jihomoravská města i obce zvýšený limit uvítají. „Peníze, které vybereme od lidí, nám totiž náklady nepokryjí,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Ladislav Macek. Vypočítal, že poplatek by měl být v ideálním případě 840 korun. Tato částka ale podle něj není definitivní. „Bude záležet no konkrétní podobě nového zákona,“ podotkl Macek.

Změnu zákona si přeje i starosta Kuřimi na Brněnsku Drago Sukalovský. „Likvidaci odpadů musíme každoročně dotovat. Na poplatcích ročně vybereme něco přes čtyři a půl milionu korun. My přitom zaplatíme asi o dva půl milionu víc,” vypočítal Sukalovský.

Doplácet ze svého rozpočtu musí i v Ivančicích na Brněnsku. „Loni to bylo víc než milion korun. Letošní rok ještě nemáme uzavřený. Zvýšení poplatku by pak muselo schválit zastupitelstvo. Nepředpokládám ale, že se to stane,“ uvedl starosta Ivančic Vojtěch Adam.

Jihomoravanům se možnost zvýšení platby za svoz odpadu moc nelíbí. „Chápu, že ceny všeho rostou a obce musí tuto službu dotovat. Nelíbí se mi však, že platba je paušální bez ohledu na to, kolik člověk vyprodukuje odpadků,“ myslí si Monika Kosturová z Lednice na Břeclavsku. Znevýhodňuje to podle ní lidí, kteří odpad třídí.

MICHAL FILÍPEK
REPORTÉŘI ROVNOSTI

11.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies