Mezi líšeňskou Holzovou ulicí a obcí Podolí jsou jen pole a louky. To se ale v budoucnu může změnit. Líšeňská radnice totiž chce změnit územní plán tak, aby tam bylo možné stavět. Návrh, který ještě musejí posvětit brněnští zastupitelé, vyvolal odpor mezi některými obyvateli městské části.
Petici proti změně územního plánu podepsalo přes 450 lidí. „Nechci, aby klidný charakter staré Líšně narušila nová výstavba. Pokud tam vzniknou nové domy, zcela se tam změní atmosféra. Zvýší se provoz městské dopravy i osobních aut,“ uvedl Vladimír Zavřel, který stál u vzniku petice.
Plánované změny mají však i své zastánce. „Na stránkách radnice jsme uspořádali anketu. V té se naopak zhruba dvě třetiny účastníků vyjádřily pro změnu územního plánu,“ tvrdil líšeňský starosta za sociální demokracii Břetislav Štefan.
Plán je podle něj kompromisem mezi více návrhy, jak s půdou v území naložit. Podle jednoho z nich mělo v Líšni vzniknout nové sídliště pro víc než sedm tisíc lidí. „V současném návrhu počítáme pouze s tím, že v jedné třetině území vyrostou rodinné domy. Líšeň je velmi dobře dopravně dostupná. Musíme tak počítat s tím, že zde bude chtít žít stále víc lidí. Zbylé dvě třetiny území poslouží jako rezerva. Ta se pro výstavbu využije pouze v případě, že jinde už stavět nebude možné,“ vysvětlil Štefan.
Megalomanský plán
S tím však nesouhlasí opoziční líšeňský zastupitel za TOP 09 Petr Štědronský. „Nevidím žádný důvod k zástavbě orné půdy. Návrh nového územního plánu dělá z Líšně jednu z nejvíc se rozvíjejících lokalit Brna. Takovýto megalomanský rozvoj nepodporujeme,“ uvedl Štedronský.
To si myslí taky iniciátor petice Zavřel. „Jsem proti zbytečnému zabírání zemědělské půdy. Navíc si nemyslím, že zájem o bydlení v Líšni nějak extrémně roste. Počet obyvatel se v Brně za dvacet let téměř nezměnil. Tak nevím, proč mají vznikat další plochy určené k zástavbě,“ argumentoval Zavřel.
Podle zastupitele Štědronského je v Líšni dost ploch určených k bydlení i bez plánované změny. „Využitím těchto míst, které se nacházejí například v blízkosti areálu firmy Zetor, může domov najít asi deset tisíc lidí. To podle mě do budoucna bohatě stačí,“ upřesnil zastupitel.
Ani starosta Štefan ovšem nepočítá s tím, že nové domy ve staré Líšni vzniknou v blízké době, „Větší výstavba může vzniknout nejdřív za dvacet let. Musíme ale v územním plánu s touto možností předem počítat. Změna územního plánu tam umožní například vytvořit inženýrské sítě. A podpoří to i možný průtah tramvaje,“ upřesnil starosta.
Právě kvůli průtahu tramvajové linky návrh radnice podporují i někteří obyvatelé Líšně. „Pokud to znamená vznik nové linky, budu jedině ráda. Nechci, aby tu vzniklo nějaké sídliště. Ale rodinné domy mi nevadí,“ svěřila se například Zdena Tomíčková, která v Líšni žije asi pět let.
Návrh vítají také někteří z majitelů pozemků, kterých se má změna plánu dotknout. „Určitě tím vzroste cena půdy. Ale pochybuji, že nějak výrazně. Asi se nedožiju toho, že ji ode mě někdo koupí,“ řekl muž, kterému jeden z pozemků patří. Své jméno uvést nechtěl.
Navrhovaná změna územního plánu však ještě není definitivní. „Teprve ji čeká schvalování v zastupitelstvu města. To může ještě mnoho změnit,“ připomněl starosta.