VYBERTE SI REGION

Loretánskou kapli rozeznějí nejstarší brněnské varhany

Brno /FOTOGALERIE/ - Přes padesát let varhany v brněnské Loretě nevydaly ani hlásku. Minorité jim však nyní chtějí vdechnout nový život. Jde totiž o velmi cenný nástroj, který patří k nejstarším v celém Brně.

28.3.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
 Přes padesát let varhany v brněnské Loretě nevydaly ani hlásku. Minorité jim však nyní chtějí vdechnout nový život. Jde totiž o velmi cenný nástroj, který patří k nejstarším v celém Brně.

Přes padesát let varhany v brněnské Loretě nevydaly ani hlásku. Minorité jim však nyní chtějí vdechnout nový život. Jde totiž o velmi cenný nástroj, který patří k nejstarším v celém Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Projekt řádu je zatím na počátku. „Čekáme, až odborníci vyčíslí, na kolik oprava vyjde," sdělil představený minoritského kláštera, jehož je loretánská kaple součástí, Bohdan Heczko. Částka se může vyšplhat k pěti milionům korun. Mniši požádají o dotace a doufají, že na obnovu přispějí ve sbírce i lidé.

Barokní jednomanuálový nástroj postavil v roce 1726 brněnský varhanář Antonín Richter. Minorité za něj zaplatili pět set zlatých. „Jde o nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly z velké části v originálním stavu," upozornil Heczko. Z deseti rejstříků je sedm původních. Odborníci také průzkumem zjistí, jaká byla původní barevnost varhanní skříně.

Zatím není jasné, kdy zrekonstruovaný nástroj vydá znovu zvuky. „Chceme to stihnout do roku 2016, kdy si připomeneme tři sta let od zahájení stavby loretánské svatyně," podotkl Heczko.

Do Lorety se lidé podívají i při opravách. „Pouze při demontáži bude pravděpodobně zavřeno," uvedl představený. Nyní je svatyně přístupná od pondělí do středy ze sousedního kostela svatých Janů. Od května do září bude otevřená každý den, loni ji denně navštívilo kolem stovky lidí.

V případě, že řád získá peníze, řemeslníci opraví i kůr, na němž varhany stojí. Je třeba vyměnit dřevěnou podlahu, opravit kovářské prvky a zábradlí a zrestaurovat freskovou výzdobu. Kůr ani pak nebude přístupný. „Lidé se na něj podívají jen při speciálních příležitostech jako je Noc kostelů," plánuje Heczko.

V poslední době jde už o druhý velký projekt na obnovu varhan v Brně. Loni v létě si lidé poprvé poslechli nový koncertní nástroj za pětatřicet milionů korun v kostele v Jezuitské ulici. „Na varhany hrajeme každý den při mších. Časté jsou také koncerty, loni jsme jich stihli přes třicet," sdělil autor projektu na stavbu varhan Jan Martin Bejček. Letos je v plánu kolem pětapadesáti vystoupení.

Právě ke koncertům budou sloužit i varhany u minoritů. „Chceme na ně hrát také při mariánských svátcích a velikonočních pobožnostech," poznamenal Heczko.

Projekt obnovy varhan se zamlouvá i vedoucímu Střediska pro liturgickou hudbu brněnského biskupství Ondřeji Múčkovi. „Každý kostel má mít své varhany funkční," řekl Múčka s tím, že skladby znějí na každém nástroji jinak. „Oproti jezuitskému je ten v Loretě komornější. Nemá takový rozsah a je určený na jinou hudbu," popsal odborník.

Autor: Kateřina Foltánková

28.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies