VYBERTE SI REGION

Loretánskou kapli rozeznějí nejstarší brněnské varhany

Brno /FOTOGALERIE/ - Přes padesát let varhany v brněnské Loretě nevydaly ani hlásku. Minorité jim však nyní chtějí vdechnout nový život. Jde totiž o velmi cenný nástroj, který patří k nejstarším v celém Brně.

28.3.2015
SDÍLEJ:

Přes padesát let varhany v brněnské Loretě nevydaly ani hlásku. Minorité jim však nyní chtějí vdechnout nový život. Jde totiž o velmi cenný nástroj, který patří k nejstarším v celém Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Projekt řádu je zatím na počátku. „Čekáme, až odborníci vyčíslí, na kolik oprava vyjde," sdělil představený minoritského kláštera, jehož je loretánská kaple součástí, Bohdan Heczko. Částka se může vyšplhat k pěti milionům korun. Mniši požádají o dotace a doufají, že na obnovu přispějí ve sbírce i lidé.

Barokní jednomanuálový nástroj postavil v roce 1726 brněnský varhanář Antonín Richter. Minorité za něj zaplatili pět set zlatých. „Jde o nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly z velké části v originálním stavu," upozornil Heczko. Z deseti rejstříků je sedm původních. Odborníci také průzkumem zjistí, jaká byla původní barevnost varhanní skříně.

Zatím není jasné, kdy zrekonstruovaný nástroj vydá znovu zvuky. „Chceme to stihnout do roku 2016, kdy si připomeneme tři sta let od zahájení stavby loretánské svatyně," podotkl Heczko.

Do Lorety se lidé podívají i při opravách. „Pouze při demontáži bude pravděpodobně zavřeno," uvedl představený. Nyní je svatyně přístupná od pondělí do středy ze sousedního kostela svatých Janů. Od května do září bude otevřená každý den, loni ji denně navštívilo kolem stovky lidí.

V případě, že řád získá peníze, řemeslníci opraví i kůr, na němž varhany stojí. Je třeba vyměnit dřevěnou podlahu, opravit kovářské prvky a zábradlí a zrestaurovat freskovou výzdobu. Kůr ani pak nebude přístupný. „Lidé se na něj podívají jen při speciálních příležitostech jako je Noc kostelů," plánuje Heczko.

V poslední době jde už o druhý velký projekt na obnovu varhan v Brně. Loni v létě si lidé poprvé poslechli nový koncertní nástroj za pětatřicet milionů korun v kostele v Jezuitské ulici. „Na varhany hrajeme každý den při mších. Časté jsou také koncerty, loni jsme jich stihli přes třicet," sdělil autor projektu na stavbu varhan Jan Martin Bejček. Letos je v plánu kolem pětapadesáti vystoupení.

Právě ke koncertům budou sloužit i varhany u minoritů. „Chceme na ně hrát také při mariánských svátcích a velikonočních pobožnostech," poznamenal Heczko.

Projekt obnovy varhan se zamlouvá i vedoucímu Střediska pro liturgickou hudbu brněnského biskupství Ondřeji Múčkovi. „Každý kostel má mít své varhany funkční," řekl Múčka s tím, že skladby znějí na každém nástroji jinak. „Oproti jezuitskému je ten v Loretě komornější. Nemá takový rozsah a je určený na jinou hudbu," popsal odborník.

Autor: Kateřina Foltánková

28.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Součást mého přestupu byla i stavba tribuny, vzpomíná jubilant Václavíček

Brno /ROZHOVOR/ – Dodnes drží platný rekord, když v nejvyšší československé soutěži nastoupil ve 280 po sobě jdoucích utkáních bez přerušení. A všechny odehrál ve fotbalové Zbrojovce. Kapitána brněnské mistrovské party z roku 1978 Rostislava Václavíčka už těžko někdo překoná. Ve středu slaví olympijský vítěz z roku 1980 z Moskvy sedmdesáté narozeniny. „Vůbec se na to necítím. Když si vzpomenu, že jsme kdysi slavili tátových padesát a už byl pro mě starší člověk, mám hrůzu, zda se naše děcka na to taky tak dívají," usmívá se v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Hrozí jim vystěhování. Zhruba stovka obyvatel Bronxu demonstrovala v ulicích

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo pečení vánočního cukroví řeší desítky rodin bydlících v brněnských bytových domech ve Vlhké, Bratislavské, Francouzské a Staré ulici, jestli budou mít v novém roce kde spát. Jak už Deník Rovnost informoval, majitel domů se je rozhodl vystěhovat. Obyvatelé bytů se proto rozhodli vyjít do ulic a protestovat. Asi stovka lidí chtěla po majiteli nemovitostí garanci, že nezůstanou na ulici.

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies