VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lysohlávky lákají do lesa mladé houbaře

JIŽNÍ MORAVA - Mladí lidé na jižní Moravě sbírají halucinogenní houbu. Odborníci ale varují, že její požití může být pro ně velmi nebezpečné.

25.10.2007 12
SDÍLEJ:

LysohlávkyFoto: archiv

Jsou malinké a nenápadné, ale mají velký a nebezpečný účinek na lidskou psychiku. Na jižní Moravě teď denně pročesávají lesy houbaři sbírající halucinogenní lysohlávky, které jim mají přinést nevšední zážitky. Sezóna této houby totiž vrcholí.

„Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Například okolo Brna se dají najít téměř všude. Právě teď je jich nejvíce především na sever od města. Přesné lokality ale uvádět raději nebudu,“ vzkázal mykolog Daniel Dvořák z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.

Lysohlávka je nenápadná hnědá houba, která má podobné účinky jako droga LSD. „Ovlivňuje prostorové a časové vnímání, způsobuje halucinace, rozostřuje barvy. Lidé po požití například uvěří, že mohou létat,“ popisuje účinky houby terénní pracovník ze sdružení Podané ruce Jiří Valnoha.
Mezi lidmi, kteří chtějí takto experimentovat, je oblíbená pro svou dostupnost. Podle odborníků je zejména na Brněnsku velmi rozšířená. Drogově závislí ji často berou jako zpestření, která nic nestojí. Valnoha ale varuje před riziky, které houba přináší.

„Lysohlávka je nebezpečná. Její uživatelé totiž nemají šanci odhadnout množství halucinogenní látky v houbě. Při vysoké dávce už nejde o zajímavé halucinace, ale o deformaci vnímání. Pokud uživateli houba nesedne, přijde paranoidní stav, ze kterého se člověk dostává jen těžce,“ varuje před houbami Valnoha.

Kromě psychických účinků škodí houba také játrům. Při častém užívání může přivodit i cir〜hózu. „Vím o tom, a tak lysohlávky užívám jen výjimečně. A snažím se na houby nepít alkohol, abych játra a ledviny ještě více nezatěžoval. Taky si snažím hlídat množství,“ řekl jeden z uživatelů, který si nepřál uvést své jméno. Množství látky psylocybinu se totiž v lysohlávce liší podle půdy, kde houba roste. Pokud má dobré místo, na člověka působí už tři houby.

Otrávili se
Třem brněnským vysokoškolákům přitom tři houby nestačily. Před několika dny se otrávili ze stodvaceti plodnic lysohlávek. „Tři vysokoškoláci si z nich na kolejích uvařili čaj. Udělalo se jim velmi špatně, tak si přivolali sanitku. Protože byli agresivní na lékaře a nezvladatelní, asistovali jsme u převozu,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Mladíky odvezla záchranka z kolejí do nemocnice U svaté Anny. „Přivezli je k nám v pátek. Studenti byli opojení, zůstali u nás přes noc. V sobotu byli mladíci z nemocnice propuštěni a byli v pořádku,“ potvrdila mluvčí nemocnice Naďa Kuklínková. Ne vždy ale dopadne požití lysohlávek tak dobře. V roce 1995 vyskočil v Brně z okna americký student, který se lysohlávkami omámil.

Halucinogenní účinky přitom nemají jen lysohlávky. „Jsou to i vláknice, štítovka nebo kropenatci. Lidé ale tyto houby nechávají v lese, obsahují totiž i toxiny. Navíc jsou mnohem vzácnější,“ dodal mykolog Dvořák.

Mít křídla jako anděl. Vidět vlnící se stěny, barevné kapky deště. Proto všechno jsou malé nenápadné houby tak oblíbené. Umí prý zázraky. To je důvod, proč lysohlávky vyhledávají hlavně mladí lidé.
¨
„Seděl jsem v křesle a najednou jsem se do něj začal propadat. Padal jsem asi čtyři metry. Ruce mi zůstávaly na opěradlech, byly hrozně dlouhé,“ popisuje jeden ze svých drogových zážitků Michal. Lysohlávky chtěl vyzkoušet na jednom z večírků s kamarády. Prý to ale bylo naposled.

„Lysohlávky občas užívám. Byl jsem v supermarketu, který se najednou proměnil v dálnici. Košíky po ní jely ohromnou rychlostí, všechny mířily na mě, pak najednou se zábleskem zmizely,“ líčí vidiny vysokoškolák Josef. Houby pro něj a jeho kamarády sbírá známý.

„Občas si houby dám. Většinou si lehnu do postele a poslouchám při nich hudbu. Pak mám vize, které jsou skoro jako videoklip. Vlní se mi celý svět,“ přiznává jednadvacetiletý Vít. I on lysohlávky poprvé vyzkoušel na večírku. Každý podzim je suší na skříních do zásoby na celý rok.

„Vím, že jsou zrádné a že se to nesmí přehnat. Dávám si je jen několikrát do roka, hodně totiž zatěžují játra a ledviny,“ dodává. Jeho obavy jsou oprávněné, i když by měly být mnohem větší. Podle odborníků totiž sběrači a uživatelé lysohlávek nikdy neodhadnou množství látky v houbě a neexistuje bezpečná dávka. Touha po neobyčejném pak může skončit i smrtí.

25.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Svatopluk Bartík.
AKTUALIZOVÁNO
4

Kontrolní výbor projednává levné volání. Je to pokus o veřejné lynčování, tvrdí Bartík

Ilustrační fotografie.

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Syna zpopelnili bez jejího vědomí. Matka mluví o vraždě a žaluje pohřební službu

Brno – Mrtvolu syna mi pohřební služba spálila dřív, než jsem s tím souhlasila, rozhořčila se Brňanka Simona Janů a podala žalobu na Pohřební službu města Brna. Soudní jednání ve věci, která se stala v květnu 2013, začalo ve středu u brněnského městského soudu.

Zvolte s Deníkem Rovnost největšího sportovního sympaťáka jižní Moravy roku 2016

Brno /ANKETA/ – Oceňovaní jsou nejen za svoje výkony, ale také přístup ke sportu, odezvu vůči divákům i médiím a smysl pro fair play. Setkání s nimi baví fanoušky na hřišti i mimo něj. Také kvůli nim lidé do hlediště chodí. Pokud máte mezi takovými sportovci favorita, hlasujte pro něj.

Pobodaný chtěl přivolat pomoc, žena mu proto bodla do hrudníku další nůž

Brno – Ošklivou jizvou na srdci mohla skončit hádka páru v Brně. Doslova. Když se čtyřiačtyřicetiletá žena vracela s dlouhodobým druhem z oslavy, začala se s ním hádat. Podle mužova tvrzení ho kvůli žárlivosti nejprve zfackovala a pak do něj strčila. Její partner ztratil rovnováhu, narazil do dveří a rozbil skleněnou výplň. Žena poté vzala kuchyňský nůž a bodla ho do hrudníku. „Poraněný si chtěl přivolat pomoc a telefonoval na záchranku. To ovšem ženu rozčílilo natolik, že vzala další nůž a muže bodla ještě jednou," popsala scénu ve středu policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Lávky v novém přístavišti na Brněnské přehradě usadili dělníci na pilíře

Brno /FOTOGALERIE/ - Téměř čtyřicet metrů mají dvě dřevěné lávky, které ve středu dělníci položili na sloupy v novém přístavišti pod hradem Veveří. Lidé cestující po hladině Brněnské přehrady díky stavbě za deset milionů korun nebudou muset překonávat vysoké schody jako doposud.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies