VYBERTE SI REGION

Lysohlávky lákají do lesa mladé houbaře

JIŽNÍ MORAVA - Mladí lidé na jižní Moravě sbírají halucinogenní houbu. Odborníci ale varují, že její požití může být pro ně velmi nebezpečné.

25.10.2007 12
SDÍLEJ:

LysohlávkyFoto: archiv

Jsou malinké a nenápadné, ale mají velký a nebezpečný účinek na lidskou psychiku. Na jižní Moravě teď denně pročesávají lesy houbaři sbírající halucinogenní lysohlávky, které jim mají přinést nevšední zážitky. Sezóna této houby totiž vrcholí.

„Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Například okolo Brna se dají najít téměř všude. Právě teď je jich nejvíce především na sever od města. Přesné lokality ale uvádět raději nebudu,“ vzkázal mykolog Daniel Dvořák z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.

Lysohlávka je nenápadná hnědá houba, která má podobné účinky jako droga LSD. „Ovlivňuje prostorové a časové vnímání, způsobuje halucinace, rozostřuje barvy. Lidé po požití například uvěří, že mohou létat,“ popisuje účinky houby terénní pracovník ze sdružení Podané ruce Jiří Valnoha.
Mezi lidmi, kteří chtějí takto experimentovat, je oblíbená pro svou dostupnost. Podle odborníků je zejména na Brněnsku velmi rozšířená. Drogově závislí ji často berou jako zpestření, která nic nestojí. Valnoha ale varuje před riziky, které houba přináší.

„Lysohlávka je nebezpečná. Její uživatelé totiž nemají šanci odhadnout množství halucinogenní látky v houbě. Při vysoké dávce už nejde o zajímavé halucinace, ale o deformaci vnímání. Pokud uživateli houba nesedne, přijde paranoidní stav, ze kterého se člověk dostává jen těžce,“ varuje před houbami Valnoha.

Kromě psychických účinků škodí houba také játrům. Při častém užívání může přivodit i cir〜hózu. „Vím o tom, a tak lysohlávky užívám jen výjimečně. A snažím se na houby nepít alkohol, abych játra a ledviny ještě více nezatěžoval. Taky si snažím hlídat množství,“ řekl jeden z uživatelů, který si nepřál uvést své jméno. Množství látky psylocybinu se totiž v lysohlávce liší podle půdy, kde houba roste. Pokud má dobré místo, na člověka působí už tři houby.

Otrávili se
Třem brněnským vysokoškolákům přitom tři houby nestačily. Před několika dny se otrávili ze stodvaceti plodnic lysohlávek. „Tři vysokoškoláci si z nich na kolejích uvařili čaj. Udělalo se jim velmi špatně, tak si přivolali sanitku. Protože byli agresivní na lékaře a nezvladatelní, asistovali jsme u převozu,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Mladíky odvezla záchranka z kolejí do nemocnice U svaté Anny. „Přivezli je k nám v pátek. Studenti byli opojení, zůstali u nás přes noc. V sobotu byli mladíci z nemocnice propuštěni a byli v pořádku,“ potvrdila mluvčí nemocnice Naďa Kuklínková. Ne vždy ale dopadne požití lysohlávek tak dobře. V roce 1995 vyskočil v Brně z okna americký student, který se lysohlávkami omámil.

Halucinogenní účinky přitom nemají jen lysohlávky. „Jsou to i vláknice, štítovka nebo kropenatci. Lidé ale tyto houby nechávají v lese, obsahují totiž i toxiny. Navíc jsou mnohem vzácnější,“ dodal mykolog Dvořák.

Mít křídla jako anděl. Vidět vlnící se stěny, barevné kapky deště. Proto všechno jsou malé nenápadné houby tak oblíbené. Umí prý zázraky. To je důvod, proč lysohlávky vyhledávají hlavně mladí lidé.
¨
„Seděl jsem v křesle a najednou jsem se do něj začal propadat. Padal jsem asi čtyři metry. Ruce mi zůstávaly na opěradlech, byly hrozně dlouhé,“ popisuje jeden ze svých drogových zážitků Michal. Lysohlávky chtěl vyzkoušet na jednom z večírků s kamarády. Prý to ale bylo naposled.

„Lysohlávky občas užívám. Byl jsem v supermarketu, který se najednou proměnil v dálnici. Košíky po ní jely ohromnou rychlostí, všechny mířily na mě, pak najednou se zábleskem zmizely,“ líčí vidiny vysokoškolák Josef. Houby pro něj a jeho kamarády sbírá známý.

„Občas si houby dám. Většinou si lehnu do postele a poslouchám při nich hudbu. Pak mám vize, které jsou skoro jako videoklip. Vlní se mi celý svět,“ přiznává jednadvacetiletý Vít. I on lysohlávky poprvé vyzkoušel na večírku. Každý podzim je suší na skříních do zásoby na celý rok.

„Vím, že jsou zrádné a že se to nesmí přehnat. Dávám si je jen několikrát do roka, hodně totiž zatěžují játra a ledviny,“ dodává. Jeho obavy jsou oprávněné, i když by měly být mnohem větší. Podle odborníků totiž sběrači a uživatelé lysohlávek nikdy neodhadnou množství látky v houbě a neexistuje bezpečná dávka. Touha po neobyčejném pak může skončit i smrtí.

25.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Fenin se s fotbalisty Zbrojovky připravoval od listopadu loňského roku.

Fenina trápí operované rameno, ve Zbrojovce zatím končí. Nechci být přítěž, říká

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

Říčany – Silnicí mezi Rosicemi a Říčany řidiči v úterý od půl páté odpoledne neprojedou. Dopravu zkomplikovala nehoda tří aut a velká ledovka. Záchranáři z místa odvezli dvě lehce zraněné děti a dva dospělé.

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies