VYBERTE SI REGION

Lysohlávky lákají do lesa mladé houbaře

JIŽNÍ MORAVA - Mladí lidé na jižní Moravě sbírají halucinogenní houbu. Odborníci ale varují, že její požití může být pro ně velmi nebezpečné.

25.10.2007 12
SDÍLEJ:

LysohlávkyFoto: archiv

Jsou malinké a nenápadné, ale mají velký a nebezpečný účinek na lidskou psychiku. Na jižní Moravě teď denně pročesávají lesy houbaři sbírající halucinogenní lysohlávky, které jim mají přinést nevšední zážitky. Sezóna této houby totiž vrcholí.

„Lysohlávky rostou od září do konce listopadu. Například okolo Brna se dají najít téměř všude. Právě teď je jich nejvíce především na sever od města. Přesné lokality ale uvádět raději nebudu,“ vzkázal mykolog Daniel Dvořák z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.

Lysohlávka je nenápadná hnědá houba, která má podobné účinky jako droga LSD. „Ovlivňuje prostorové a časové vnímání, způsobuje halucinace, rozostřuje barvy. Lidé po požití například uvěří, že mohou létat,“ popisuje účinky houby terénní pracovník ze sdružení Podané ruce Jiří Valnoha.
Mezi lidmi, kteří chtějí takto experimentovat, je oblíbená pro svou dostupnost. Podle odborníků je zejména na Brněnsku velmi rozšířená. Drogově závislí ji často berou jako zpestření, která nic nestojí. Valnoha ale varuje před riziky, které houba přináší.

„Lysohlávka je nebezpečná. Její uživatelé totiž nemají šanci odhadnout množství halucinogenní látky v houbě. Při vysoké dávce už nejde o zajímavé halucinace, ale o deformaci vnímání. Pokud uživateli houba nesedne, přijde paranoidní stav, ze kterého se člověk dostává jen těžce,“ varuje před houbami Valnoha.

Kromě psychických účinků škodí houba také játrům. Při častém užívání může přivodit i cir〜hózu. „Vím o tom, a tak lysohlávky užívám jen výjimečně. A snažím se na houby nepít alkohol, abych játra a ledviny ještě více nezatěžoval. Taky si snažím hlídat množství,“ řekl jeden z uživatelů, který si nepřál uvést své jméno. Množství látky psylocybinu se totiž v lysohlávce liší podle půdy, kde houba roste. Pokud má dobré místo, na člověka působí už tři houby.

Otrávili se
Třem brněnským vysokoškolákům přitom tři houby nestačily. Před několika dny se otrávili ze stodvaceti plodnic lysohlávek. „Tři vysokoškoláci si z nich na kolejích uvařili čaj. Udělalo se jim velmi špatně, tak si přivolali sanitku. Protože byli agresivní na lékaře a nezvladatelní, asistovali jsme u převozu,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Mladíky odvezla záchranka z kolejí do nemocnice U svaté Anny. „Přivezli je k nám v pátek. Studenti byli opojení, zůstali u nás přes noc. V sobotu byli mladíci z nemocnice propuštěni a byli v pořádku,“ potvrdila mluvčí nemocnice Naďa Kuklínková. Ne vždy ale dopadne požití lysohlávek tak dobře. V roce 1995 vyskočil v Brně z okna americký student, který se lysohlávkami omámil.

Halucinogenní účinky přitom nemají jen lysohlávky. „Jsou to i vláknice, štítovka nebo kropenatci. Lidé ale tyto houby nechávají v lese, obsahují totiž i toxiny. Navíc jsou mnohem vzácnější,“ dodal mykolog Dvořák.

Mít křídla jako anděl. Vidět vlnící se stěny, barevné kapky deště. Proto všechno jsou malé nenápadné houby tak oblíbené. Umí prý zázraky. To je důvod, proč lysohlávky vyhledávají hlavně mladí lidé.
¨
„Seděl jsem v křesle a najednou jsem se do něj začal propadat. Padal jsem asi čtyři metry. Ruce mi zůstávaly na opěradlech, byly hrozně dlouhé,“ popisuje jeden ze svých drogových zážitků Michal. Lysohlávky chtěl vyzkoušet na jednom z večírků s kamarády. Prý to ale bylo naposled.

„Lysohlávky občas užívám. Byl jsem v supermarketu, který se najednou proměnil v dálnici. Košíky po ní jely ohromnou rychlostí, všechny mířily na mě, pak najednou se zábleskem zmizely,“ líčí vidiny vysokoškolák Josef. Houby pro něj a jeho kamarády sbírá známý.

„Občas si houby dám. Většinou si lehnu do postele a poslouchám při nich hudbu. Pak mám vize, které jsou skoro jako videoklip. Vlní se mi celý svět,“ přiznává jednadvacetiletý Vít. I on lysohlávky poprvé vyzkoušel na večírku. Každý podzim je suší na skříních do zásoby na celý rok.

„Vím, že jsou zrádné a že se to nesmí přehnat. Dávám si je jen několikrát do roka, hodně totiž zatěžují játra a ledviny,“ dodává. Jeho obavy jsou oprávněné, i když by měly být mnohem větší. Podle odborníků totiž sběrači a uživatelé lysohlávek nikdy neodhadnou množství látky v houbě a neexistuje bezpečná dávka. Touha po neobyčejném pak může skončit i smrtí.

25.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies