VYBERTE SI REGION

Markus Dettenhofer: Ve světě Ceitec zatím neznají. Objevy ho proslaví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Práce přivedla vědce a manažera Markuse Dettenhofera z rodné Ameriky do Kanady nebo do Nizozemska. Před měsícem a půl zakotvil na jihu Moravy, kde se stal ředitelem vědeckého centra Ceitec v Brně. Obdivuje moravský folklor a že lidé chodí často pěšky, místo aby popojeli autem. Jako nově zvolený výkonný ředitel Ceitecu chce pomoct regionu k rozvoji.

16.12.2012 6
SDÍLEJ:

Markus Dettenhofer.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Můžeme vytvořit z Brna centrum vědění, kde budou nejen univerzity, ale i firmy. Pracovat na nových objevech, vychovávat lidi, kteří přijdou s novými nápady a budou umět klást důležité otázky," plánuje Detten-hofer, který je také hokejový fanoušek a těší se, až zajde na Kometu.

Proč jste se rozhodl přihlásit do výběrového řízení na ředitele brněnského Ceitecu?

Je to fantastický projekt. Pro mě to všechno začalo v roce 2009, kdy jsem poprvé slyšel o strukturálních fondech, které do Brna míří. Když se pak otevřela nabídka na místo výkonného ředitele, začal jsem se o Ceitec zajímat ještě intenzivněji. Líbí se mi, že tento projekt mohl být kdekoli na světě, ale tady se kombinuje několik faktorů, které přináší obrovský potenciál. Brno je univerzitní město, pulzující energií. Po světě je spousta univerzitních měst, ale Brno roste a rozvíjí se, což je velmi přitažlivé. Existuje tu také široká studentská populace, která se chce na projektu podílet. Roli sehrálo i to, že jsem do České republiky jezdil asi deset let vždy na krátké návštěvy. Díky tomu jsem poznal toto prostředí a vím, že tu není nijak velká kulturní bariéra. Uvědomil jsem si, že je to místo, ve kterém bych rád působil delší dobu.

Má podle vás Brno potenciál patřit k největším vědeckým centrům v Evropě?

Myslím, že může patřit k těm silnějším, je to ale otázka času. V Evropě jich dohromady není mnoho. Brno má nepochybně potenciál, ale záleží na dalších okolnostech, jestli se to podaří. Jak velké podpory se vědě v Brně dostane a jací sem přijdou lidé. Ale kdybych tu budoucnost neviděl, nebyl bych tu. Je to součástí vize, čeho má Ceitec dosáhnout. Vytvořit z Brna centrum vědění, kde budou nejen univerzity, ale i firmy. Pracovat na nových objevech a vychovávat lidi, kteří přijdou s novými nápady.

Takže podle vás rozvoj Ceitecu nezáleží jen na penězích?

Peníze nesmí chybět, o tom není pochyb. Teď máme skvělé zázemí, špičkové vybavení, ale nejdůležitější je rozvoj lidského kapitálu. Nemůžete zabydlet budovy a obsluhovat přístroje, pokud nemáte lidi, kteří kladou kreativní otázky. Pracovníci potřebují svobodné prostředí, kde nad těmito otázkami mohou přemýšlet, a vy jim ho musíte vytvořit. Tohle je podle mého názoru klíčový prvek.

Jak je těžké objevit ty správné lidi?

U některých odborností může být velmi těžké takové pracovníky objevit. V některých případech je nutné infrastrukturu pro rozvoj talentů vytvořit a oni se objeví.

Kde hledáte vedoucí vědeckých týmů?

Věřím, že schopní vedoucí mohou vzejít z kvalitního prostředí, které jim někdo vytvoří, a kde budou mít stabilní podmínky a dostatečně dlouhou dobu na práci.

Součástí vaší práce je i cestování po světě a najímání nových vědců. Na co se je do Brna snažíte nalákat?

Špičkové vědce zajímá inspirující pracovní prostředí, vědecké vybavení a okolní infrastruktura. Ceitec je něco nového, obsahuje nové myšlení o technologiích jak z klasického pohledu, tak z hlediska aplikací. Strategickou výhodou Ceitecu je to, že je interdisciplinární a propojuje materiální a přírodní vědy, což je ve světě ojedinělá kombinace. To je pro vědce mimořádná nabídka. Líbí se jim myšlenka na výměnu technologií mezi obory.

Je Ceitec už známý i jinde po světě?

Zatím ne. Je známý v České republice, ale je potřeba pro něj získat větší publicitu ve světovém měřítku. Reputaci získá díky objevům, kterými se blýskneme před celým světem. Je to úkol nejen pro mě, ale pro každého, kdo s Ceitecem přijde do styku. Pro vědce, návštěvníky i obyvatele Brna. Když pojedou do zahraničí, mohou se zmínit o práci, kterou Ceitec dělá. Je součást a produkt české společnosti a všichni by na něj měli být hrdí.

Není vědecká práce Ceitecu běžnému životu lidí vzdálená?

Může se to zdát, ale ve skutečnosti může mít Ceitec velký vliv na život lidí na jihu Moravy. Chceme být součástí tohoto regionu.

Jaké máte s Ceitecem plány jako nový ředitel?

Z dlouhodobého hlediska by se měl Ceitec stát katalyzátorem pro rozvoj excelentního výzkumu a vysokoškolského vzdělání. V nejbližším období chceme víc publikovat naše objevy a stabilizovat situaci natolik, abychom mohli plánovat naši budoucnost. Ceitec by měl být magnetem pro kreativní lidi.

Vydrží centrum fungovat i bez peněz z evropské dotace?

Jsme v dobré kondici. Jsme schopní získat na grantech ještě víc peněz. Nejdůležitější není čím dál tím víc růst, ale upřednostnit kvalitu před kvantitou. Chceme peníze utrácet chytře na projekty, které přinesou výsledky. Na strategii dlouhodobého udržení pracujeme a budeme usilovat i o nejrůznější mezinárodní granty, které nám pokryjí provoz.

Jak dlouho chcete v Brně zůstat?

Chci vidět nějaký pokrok. Zůstanu, dokud budu mít pocit, že jsem pro Ceitec přínosem.

Jak světovou vědu ovlivnila ekonomická krize?

V některých oblastech se množství peněz na vědu podstatně snížilo, což může ovlivnit práci vědců. Týká se to Evropy i Spojených států. Pro vědce je těžké udržet kvality svého výzkumu s těmito škrty v rozpočtu. V minulosti existovala dohoda, ve které se evropské státy zavazovaly dát na vědu alespoň tři procenta svých rozpočtů, ale teď se to číslo snižuje. Je to škoda, protože se říká, že zaměstnání jednoho vědce přinese díky jeho inovacím pracovní místa pro stovku lidí. Pokud se věda dělá chytře, je to jedna z nejvýnosnějších investic. Ale bohužel v dlouhodobém měřítku, výsledek není vidět okamžitě.

Projevila se krize na chodu Ceitecu?

Česká republika je ve srovnání se zbytkem Evropy ve velmi dobré ekonomické kondici. Když se podíváme například na výši nezaměstnanosti, Česko dělá skvělou práci. Lidé ze Španělska tady žádají o práci, před pěti lety by něco takového nikdo nepředpokládal.

Do Brna jste se přestěhoval před šesti týdny. Jak se vám tu zatím líbí?

Brno je skvělé město pulzující životem. Momentálně mám velice nabitý rozvrh, ale je to fajn. Pro mě je důležité vidět úspěchy Ceitecu a pak jsem spokojený.

Plánujete se naučit češtinu?

Ano, ale už jsem zjistil, že je to velmi složitý jazyk, tak to nebude jednoduché. Každopádně myslím, že lidé v mém okolí to ocení. Ale nemám moc času.

Setkáváte se v restauracích nebo obchodech s tím, že obsluha nemluví anglicky?

Ani ne. Žil jsem už v mnoha městech a z domluvy v obchodech nemám obavy. Vždycky se zvládnu dohodnout na tom, co potřebuji. Pracoval jsem v Nizozemsku, Panamě, Francii nebo Kanadě. Moje kariéra je velice mezinárodní, ale beru to tak, že když někam přijedu, naučím se něco nového a zároveň přinesu informace. Můj pohled na práci se tím obměňuje. Každému doporučuji poznávat jiná místa a země a přemýšlet o zkušenostech, které tak získá. Je to celoživotní učení.

Markus Dettenhof.

Nebál jste se přestěhovat do „východoevropské" země?

Ne, to vůbec. Před druhou světovou válkou měla tato země rozvinutou ekonomiku a velmi produktivní společnost. Je důležité poznat trochu historie a vnímat každou zemi v souvislostech. Minulost má vliv na národní kulturu a myšlení lidí. Nedá se odhalit nějaký společný národní charakter, nevěřím na takové stereotypy. Česká demokracie má teprve třiadvacet let a stále se vyvíjí, je to velmi zajímavý proces.

Je něco, co se vám na Brně nelíbí?

Brno je krásné město a kromě drobností mě nic nenapadá. Život tady je velmi příjemný a lidé si ho užívají. V restauracích člověk jen těžko najde volný stůl. To je skvělé. Obdivuji také, že lidé po Brně chodí pěšky, protože v mé rodné zemi všichni používají auta.

Jak v Brně většinou trávíte svůj volný čas?

Rád chodím mezi lidi. Bavit se s nimi, navštěvovat je doma, užít si dobré jídlo v restauracích. Také rád chodím na operu. Jsem tu zatím šest týdnů, takže jsem toho ještě tolik nestihl. Líbí se mi chodit do sklípků, kde si užívám hudbu a místní folklor. Je to jeden ze způsobů, jak zachovat místní historii. A já věřím v pravdivost rčení: Je důležité poznat svou minulost, abychom věděli, kam směřujeme.

Mnoho Brňanů je zapálenými fanoušky hokejového klubu Kometa. Plánujete chodit v Brně na hokej?

Na to se moc těším, zbožňuji hokej.

Jak se chystáte strávit Vánoce?

Zůstanu v České republice. Přijede za mnou manželka a společně vyrazíme lyžovat na hory.

Autor: Petra Kozlanská

16.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Českým vojákům poslala sušenky i polévky

Brno - Dominika Borková před pár týdny zašla na poštu a poslala balík. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby zásilka nemířila na leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu. „Rozhodla jsem se podpořit české vojáky na zahraniční misi a zároveň jim připomenout, že na ně doma myslíme," vysvětluje mladá žena svoji motivaci.

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies