VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Masarykův onkologický ústav bojuje s nádory už osmdesát let

Brno /ROZHOVOR UVNITŘ/ - Na začátku byl Dům útěchy a několik nadšenců v čele s uznávaným brněnským chirurgem Jaroslavem Bakešem. Ten pro myšlenku boje s rakovinou postupně zburcoval prvorepublikovou elitu v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem nebo třeba úspěšným podnikatelem Tomášem Baťou.

13.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Racek Attila

Střih do třetího tisíciletí: brněnský Masarykův onkologický ústav v úterý slaví osmdesáté narozeniny jako zařízení evropského významu. „Jen loni přišlo šestašedesát tisíc nových pacientů," řekla mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.

Vzniklo tam už šest pavilonů, centrum je jediné specializované pracoviště této velikosti nejen v České republice, ale i na Slovensku nebo v Rakousku. „Ročně ošetří 160 tisíc lidí a léčí v něm deset tisíc pacientů," dodala mluvčí.

Dům útěchy

O takových počtech si zakladatel Bakeš s matkou Lucií mohli nechat jen zdát. V roce 1928 založili spolek Dům útěchy a ještě ve stejném roce přesvědčili pro záměr prvního prezidenta. „Ústav měl být obdobou dětské nemocnice. Tu tehdy v Brně zřídili, aby lékaři mohli hospitalizovat nemocné a chudé děti," připomněl starosta brněnských Vinohrad Jiří Čejka, který se historii ústavu věnuje.

Ke stavbě první budovy bylo blízko už v roce 1930. „Řekněte, prosím, doktoru Bakešovi, aby počali se stavbou a zařizováním. Dám z fondu, kolik budete potřebovati, aby ústav byl vzorný," psal Masaryk ministru financí.

Bakeš už se slavnostního otevření nedožil, Masarykova léčebna Dům útěchy začala fungovat třináctého ledna 1935. Zatímco tehdy lékaři bojovali s rakovinou až v pozdějších stadiích, dnes mají pacienti k dispozici nejmodernější metody od chemoterapie až po biologickou léčbu, ale i široké možnosti prevence. „Pacienti mají velkou šanci na uzdravení a na kvalitní život," shrnula Joukalová.

Hrozil hospic

Zařízení se několikrát v historii muselo obávat o holou existenci. Několikrát do jeho chodu necitelně zasáhli komunisté, hrozilo také, že bude fungovat podobným způsobem jako hospic.

Nyní nemocnice spolupracuje s největšími špičkami v oboru, hospodaří v zelených číslech a pravidelně vítězí v anketě spokojenosti pacientů s péčí. To potvrzuje i Petr, který se na Žlutém kopci léčí s rakovinou varlete. „Lékaři jsou tady podle mě nejlepší v oboru. Ústav se navíc pyšní krásným výhledem na Brno i přátelským prostředím. Přesto doufám, že pro mě brzo léčba navždy skončí," zhodnotil dvaadvacetiletý pacient.

Ústav musí v blízké době řešit důležité úkoly: nedostatek parkovacích míst nebo opravu Bakešova pavilonu, o níž už Brněnský deník Rovnost informoval. „Potřebujeme dvě stě milionů korun. Snad nás ministerstvo zdravotnictví podpoří," poznamenala Joukalová.

Lékaři na Žlutém kopci navíc vědí, že boj se zákeřnou nemocí hned tak neskončí. „Nemocných rakovinou přibývá. Téměř půl milionu lidí z České republiky už prodělalo nebo v budoucnu prodělá rakovinu. Máme před sebou stále velké výzvy," zdůraznil staronový ředitel ústavu Jan Žaloudík.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Vše máme pod jednou střechou, říká Vyzula

Brno - Za osmdesát let se v Masarykově onkologickém ústavu v Brně vystřídalo dvanáct ředitelů. Od roku 2001 ho sedm let vedl Rostislav Vyzula. Dnes v ústavu působí jako přednosta kliniky komplexní onkologické péče a také jako poslanec. „S rakovinou je důležité bojovat. Dříve se dokonce objevovaly tendence ústav převést na hospicovou péči. Na rakovinu se ale přece vždycky neumírá," podotýká onkolog.

V čem je brněnský ústav unikátní?

Tak specializované zařízení podobné velikosti nemají ani lékaři na Slovensku nebo v Rakousku. Nejbližší je v Německu. Ústav se zaměřuje jen na boj proti rakovině, v tom je jedinečný a má výhodu oproti ostatním.

Můžete uvést příklad?

Rakovina prsu přece není jenom jedna. Existuje hned několik jejích typů. U nás ale mají pacienti všechno potřebné pro jejich léčbu pod jednou střechou. Od diagnostiky, laboratoří, chirurgie až po ozařování nebo terapii.

Jedna z nejbližších změn, které ústav čekají, je rekonstrukce Bakešova pavilonu. Jakým způsobem se promění?

Nejlepší je nechat ho v architektonickém stylu dvacátých let minulého století, jen opravit zvenku i zevnitř.

Jaké další změny lidé pocítí?

Zaměřujeme se třeba na zisk pozemků pro výstavbu parkovacích míst.

Mají pacienti naději na účinnější léčbu rakoviny?

Cílená léčba se výrazně posunula. Vědci vyvíjejí řadu protilátek i léků, které se víc zaměřují na rakovinotvorné látky a méně ubližují lidským buňkám. Do budoucna se zdokonalí radioterapie a genová terapie.

Autor: Veronika Gecová

13.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bohumil Šimek.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

O svém boji s rakovinou píše na internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Brno – Společně postavit třeba šikmou věž v Pise nebo newyorskou Empire State Building se podařilo o víkendu rodinám v brněnském nákupním centru Avion. Součástí tamní výstavy staveb vytvořených z 3D puzzle byla totiž rodinná soutěž ve stavění podobných modelů.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies