Zatímco někteří její kolegové nad zaměstnáním v zahraničí uvažují, Žižlavská podobný přístup nepovažuje za řešení. „Problémy se tím jen prohlubují," míní. Odchody mladých lékařů podle ní nezpůsobují jen špatné platy, ale celkově špatná atmosféra, kvůli které pod tlakem okolností vize lékařského povolání zapadá.
CHYBÍ TAHOUNI
Pracovní kolektivy jsou pak napjaté a nefunkční. „Nadaní lidé, kteří se chtějí rozvíjet a kvalitně vzdělávat, se zdráhají v podobném prostředí pracovat, protože tím každý den trpí. Nechybí nám lidé, kteří odejdou čistě kvůli penězům, postrádáme tyto aktivní tahouny," upozorňuje žena. Mladé lékaře podle ní odrazuje i délka vzdělávání.
Sama od práce očekává právě dobrý kolektiv. „Nechci se flákat, chci pracovat hodně, protože mě to baví a naplňuje. Nechci být ale stále na někoho naštvaná a vyčerpávat se věcmi, co s léčbou pacientů nesouvisí," říká pětadvacetiletá studentka.
Praxi sbírala už při studiu, loni v létě pomáhala i v uprchlickém táboře v Aténách. „Snad poprvé jsem zažila tíživý pocit zodpovědnosti za pacienty, kteří se v daných podmínkách neměli na koho jiného obrátit. Poučila jsem se i o důležitosti fyzikálního vyšetření, bez pomoci laboratorních testů či preventivních rentgenů," vzpomíná.
Aktuálně nejsilněji zvažuje kariéru pediatričky. „Klinika, kde jsem se ucházela o místo, nemá volný úvazek. Nicméně strach, že bych místo nezískala nikde, nemám," dodává.