VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Měl se stát knězem, místo toho bojoval v zákopech

Brno - Hra na vojáky je mezi chlapci velmi oblíbená. Ti, kterým se nechce běhat po louce s kuličkovou pistolí, tráví střílením alespoň na počítači.

12.11.2009
SDÍLEJ:

Legionáři.Foto: Státní okresní archiv HK

Jaké to ale je nasazovat vlastní život každý den, bránit se proti nepřátelům a zabíjet ví jen vojáci a váleční veteráni. Právě ti se ve středu sešli v Brně k příležitosti Dnu veteránů, aby uctili památku všech padlých i žijících vojáků.

Byl mezi nimi i Bohuslav Páral, jehož otec byl za první světové války legionářem. „Můj otec Alois Páral pocházel ze Šlapanic. Babička ho vychovávala v úctě k císařipánu a také k Bohu. Chtěla z něj mít kněze. Páral však brzy zjistil, že kněžské povolání pro něj nebude zrovna nejvhodnější. Děvčata se mu totiž tuze líbila, a tak se dobrovolně přihlásil do rakouské armády a odešel na frontu,“ popisuje příběh svého otce Bohuslav Páral.

Alois Páral se dostal se svým plukem až na východní frontu do Ruska, kde byl vzápětí zajat a přijali ho do ruské armády. Mezi zajatci byl i jeden bláznivý slavjanofil, kterému se velmi líbila dcera statkáře , u kterého pobývali. Tvrdil o ní, že je holka krev a mlíko, když tu si jednou slečna při večeři pořádně upšoukla. „Vidíte, jak holka zdravě vypadá, tak taky zdravě prdí,“ reagoval její otec a slavjanofilovi se líbit nepřestala. Veselé dny na statku brzo skončily a Páral nastupil do důstojnického kurzu. Stal se z něj ruský legionář a poslali ho bojovat do zákopů ve Francii, kde si musel udělat francouzskou důstojnickou školu.

Zúčastnil se hrůzné bitvy u Terronu v říjnu 1918. „Vojáci byli pod německou palbou, všude létaly granáty a vystřelovaly mrtvoly do vzduchu. Kolem byla cítit smrt,“ popisuje otcovy zážitky Bohuslav Páral. V té samé bitvě získal také svůj první francouzský válečný kříž, když dokázal udržet celý den a noc mlýn v bažinatém údolí pod plnou palbou Němců a kryl postupujícím legiím záda.

Po válce se Alois Páral vrátil do Brna a mamince oznámil, že z něj kněz opravdu nebude. Odešel studovat Vysokou vojenskou školu do Prahy, protože v nové československé armádě chyběli důstojníci. „V Praze potkal také moji maminku. Prý jí bylo líto všech vojáků na frontě a rozhodla se, že si někoho z nich vezme,“ popisuje příběh rodičů Páral. Poté pracoval v knihovně. Při mobilizaci v roce 1938 byl náčelníkem čtvrté československé armády, která byla připravená k boji. Z toho sešlo a Páral strávil válku doma. Po převratu v roce 1948, mu komunisté zabavili co mohli a on do smrti pracoval jako učitel ruštiny.

Alois Páral o sobě tvrdil, že není voják, ale filosof. Tak také úděl veterána bral. „Můj otec si nikdy neztěžoval. O válce mluvil a vzpomínal na ni, ale nikdy se nehroutil. Byl to statečný muž,“ uzavírá Páral.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ

12.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marta Kurková u soudu.
AKTUALIZOVÁNO

Nezletilé na útěku ubytovávali za prostituci. Soud je poslal na 8 let do vězení

SOS tlačítko. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Mohou zachránit život. Nová SOS tlačítka přivolají pomoc díky GPS navigaci

SOUTĚŽ: Vyhrajte lístky na slepou degustaci českých ležáků v Brně

Brno /SOUTĚŽ/ - Soutěžte s Deníkem Rovnost a Piváriem Zelená kočka o vstupenky na výjimečnou slepou degustaci českých ležáků v pivním baru na brněnské Dvořákově ulici.

Přehrady drží stavy řek, zvěř ale ohrožují tropy

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Sázky na to, kam až vystoupá rtuť v teploměrech, by mohli v posledních dnech uzavírat Brňané. Pod třicet stupňů se totiž nejvyšší denní teploty nepodívaly a ani v nejbližších dnech pravděpodobně nepodívají.

Hluk při demonstracích? Odpovědnost ponesou místo radnice organizátoři

Brno – Vykřičet své názory z plných plic mohou lidé na shromážděních na brněnském náměstí Svobody. Minulý týden totiž Krajský soud v Brně rozhodl, že radnice Brna-středu nemůže organizátorům demonstrací nařizovat, jak moc mohou být hluční. „Nemůžeme do shromáždění svolavatelům nijak zasahovat ani omezovat," potvrdil redakci Brněnského deníku Rovnost tajemník radnice Petr Štika.

Z chaty rodinný dům – proměna je možná, ale má svá úskalí

Přestavba víkendové chaty na rodinný dům je v Čechách celkem obvyklá věc. Jenže ne vždy to funguje. Bohužel ne vždy totiž investor pochopí, že trvalé bydlení potřebuje něco jiného než chata. Pojďme se podívat na zajímavý návrh rekonstrukce chaty na moderní rodinný dům.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies