VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Měli bychom ocenit Peroutkovu sílu. Sílu jeho nezlomnosti, říká historik Večeřa

Brno – Zaměřuje se na dějiny protektorátní žurnalistiky, pod jeho vedením vznikly na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity také desítky prací o kolaborantských novinářích. Odborný asistent Pavel Večeřa má o kauze Ferdinanda Peroutky jasno. „Vrhá to špatné světlo na to, jak pracujeme s vlastní tradicí a historií," říká v rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost.

29.4.2015 4
SDÍLEJ:

Ferdinand Peroutka.Foto: ČTK

Prezidentská kancelář v pondělí zveřejnila další Peroutkův článek, který vyšel 26. dubna 1939 k Hitlerovým padesátinám. Co říkáte na postup Hradu?

Takhle historik nepracuje. Nemůžu přece vytrhávat věty z kontextu. V daných podmínkách protektorátu bylo nanejvýš obtížné, aby významná tištěná média nezmínila Hitlerovy padesátiny.

Prezident Miloš Zeman ve svém lednovém projevu dal Peroutku do souvislosti s „fascinací zrůdným učením" nacismu. Co říkáte na prezidentova slova?

Je to nesmysl! Za vším jsou konfliktní vztahy prezidenta s částí soudobé novinářské obce. Spor má ovšem kořeny už v devadesátých letech. Kauza okolo Peroutky, která se před nedávnem rozhořela, je jen zástupný problém. Otevírá ovšem zajímavé otázky, o které by se běžní lidé normálně nezajímali.

Zeman a případ Peroutka
Prezident Miloš Zeman letos v lednu na mezinárodní konferenci Let My People Live! k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora nedaleko polské Osvětimi uvedl tři příklady intelektuálů, kteří se podle něj „fascinovali zrůdným učením". Mezi nimi jmenoval Ferdinanda Peroutku a jeho údajný text „Hitler je gentleman." Historici i Peroutkovi potomci se proti tomu výrazně ohradili. Článek velmi pravděpodobně neexistuje. Hrad namísto toho postupně dohledává jiné, údajně problematické Peroutkovy články. V pondělí upozornil na Peroutkův text Dynamický život, který vyšel 26. dubna 1939 k příležitosti Hitlerových padesátých narozenin.

Můžete přiblížit situaci, která vyvstala před okupovaným národem po březnu 1939?

Stručně řečeno: V okamžiku, kdy nějakou zemi okupuje armáda, před společností stojí otázka: Jakým způsobem fungovat dál? Je nepředstavitelné, aby všichni řekli: Tak a teď se k těm okupantům všichni otočíme zády, protože bez určité „součinnosti" s nimi se moderní společnost neobejde. Jde ale o to, jak má taková „součinnost" vypadat. Nebudeme obviňovat hasiče, že hasí, nebo pekaře, že pečou chleba. Ale zvýšená zátěž padne na ty, kteří zprostředkují důležitá sdělení symbolického významu. Jsou to například kněží, učitelé a samozřejmě žurnalisté a v největší míře politická elita země. Ti si musí velmi pečlivě rozmyslet, jaké postoje budou zaujímat.

Existuje jednoznačná odpověď, jak se měli novináři zachovat?

Jednou z možností je přestat publikovat, na druhé straně tištěná média na jaře a v létě 1939 pořád ještě utvářela veřejné mínění. Ještě bylo možné posilovat českou národní sebezáchovu ve stylu: Odoláme germanizačnímu nátlaku. Jsme tu a budeme. Tohle je podceňovaný aspekt. Nejde říct: Kdo psal do protektorátních médií, je lump. Pokud se podíváte na Peroutkovy články, nemůžete vyrvat několik vět a na jejich základě dělat nějaké soudy.

Jak do výsledných textů zasahovala cenzura?

Myslím, že sami novináři dobře věděli, co si mohou dovolit a za jakou hranici už nelze jít. Tušili, že za ní by ohrozili nejen sebe, ale celou redakci i cenzory, což byli také Češi. Často psali mezi řádky. Vytržené věty můžeme chápat jako určité úlitby, ale za nimi se skrývá podstata poselství.

Ostatně neposoudili nacisté Peroutku sami, když ho zavřeli do koncentračního tábora?

Myslím, že je to evidentní. A paradoxně mu tím možná zachránili život. Pravděpodobně by se Peroutka zapojil do odbojového hnutí, a pak by mohl skončit na popravišti. Nacisté přitom i během Peroutkova věznění živili myšlenku, že by jej mohli využít. V průběhu války jej dovezli do Prahy z koncentračního tábora v Buchenwaldu a nabídli mu řízení Přítomnosti v protektorátním duchu. Měli bychom ocenit sílu Peroutky, který po pobytu v koncentračním táboře dokázal odmítnout a musel se vrátit zpět. To je svědectví za všechna. Síla nezlomnosti.

Takže podle vás při srovnání s dalšími novináři té doby obstál?

Když přišel okupant, nějakou dobu mu trvalo, než se zorientoval. Přišel do země, kde vítán nebyl. Odshora až dolů, od šlechtice až po žebráka všichni věděli: Němci jsou náš národní nepřítel. I české noviny se zpočátku snažily razit vůli po národním přežití. Přešlapů v seriózních novinách na jaře a v létě 1939 mnoho nenajdeme. Samozřejmě můžeme rozlišovat mezi zdrženlivějšími a statečnějšími novináři. Peroutku bych třeba spolu s Robertem Konečným řadil v kontextu Lidových novin k těm nejstatečnějším. Myslím, že v tomto pohledu obstál.

Co říkáte na to, že je Peroutka haněn nejvyšší autoritou?

Nejsem z toho šťastný. Peroutka je symbolem analytické, poučené, do hloubky jdoucí žurnalistiky, která byla pěstovaná Lidovými novinami. Ty se ve třicátých letech staly příkladem elitního nadstranického tisku. Určitě touto kauzou stavíme tradici do zvláštního světla. Ukazuje to ale také na to, jak pracujeme se svou historií. Týká se to části politiků i žurnalistů, kteří mají tendenci vytrhávat z kontextu určité události. To prostě nejde dělat, i když je to někdy pohodlné.

Autor: Tomáš Svoboda

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejista Martin Erat.

Kometa má nejlepší přesilovky. Eratovy nápady ničí soupeře

Ilustrační foto.

V Lovčičkách našli stabilizátor dělostřelecké miny. Při kopání hrobu

Strojírenský veletrh: 80 tisíc lidí a problémová aplikace pro návštěvníky

Brno – Měla návštěvníkům Mezinárodního strojírenského veletrhu usnadnit pohyb po výstavišti, navigovat ke stánkům a zprostředkovat sjednání schůzek. Stala se z ní ale jen mapa a katalog vystavovatelů.

Smrtelná nehoda. Motorkář v protisměru se srazil s odbočujícím autem

Předklášteří - Smrtelná nehoda zastavila v pondělí po sedmé hodině večer dopravu na silnici 385 u Předklášteří na Brněnsku. Osobní automobil se tam srazil s motorkářem, který na místě zemřel.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Jižní Morava – Ve volebních komisích zasedá Monika Smetanová už asi šest let. „Prošla jsem už řadou obcí a v každé komise funguje trošku jiným způsobem. Vždy záleží na předsedovi, jak si vše zorganizuje,“ zmiňuje žena z Brna, která se ve členství v komisi dostala přes svou matku. Působí totiž v jedné z politických stran a svou dceru do komise při volbách nominuje.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení