Po více než dvaceti letech se začíná rýsovat obnova tohoto areálu. Dráhy jej totiž prodávají a prvním osloveným je město Brno.

„Železniční poliklinika byla první stavbou rekonstrukce železničního uzlu Brno. Po revoluci už na ni nebyly peníze. Už hotové zdravotně technické instalace lidé rozebrali a zůstalo jen torzo. Od té doby se ke stavbě nikdo nehlásí. Jen tam stojí jako strašidlo,“ upozornil architekt Myslivec.

Polikliniku začali železničáři stavět v roce 1988, peníze došly o dva roky později s pádem komunismu. Až letos si ale si ale její majitel státní Správa železniční dopravní cesty uvědomil, že ji vlastně nepotřebuje. „Areál rozestavěné polikliniky je nám k ničemu. Jako provozovateli dráhy nám v Brně stačí už starosti s výstavbou a provozem vlakové myčky,“ přiznal mluvčí Správy Pavel Halla.

Dodal, že k prodeji se společnost rozhodla po návštěvě a odborném zhodnocení stavu budov. „Zjistili jsme, že tam například léta zatéká. Nechali jsme si udělat odhad na cenu pokračování výstavby a usoudili jsme, že to pro nás není vhodná investice,“ uvedl Halla.

První, koho dráhy oslovily, bylo město Brno. „Je to logické. Už v minulosti o některé tamější pozemky město projevilo zájem. Plánovalo tam stavět tramvajovou točnu,“ podotkl Halla. Podle něj je možné obchod uzavřít za jeden či dva roky.

Brněnští radní doposud odsouhlasili jen to, že budou o koupi budovy jednat. „Správa nás jen upozornila, že chce budovy prodávat. Zatím neřekli cenu ani nic podrobnějšího. Ale zájem jsme potvrdili. Jednání nás nic nestojí. Pokud se nám nakonec koupě za příznivou cenu podaří, posílí se role města v dané oblasti. Část pozemků použijeme pro přestavbu železničního uzlu, se zbytkem můžeme obchodovat,“ uvedl náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Přímo budovy polikliniky patří mezi pozemky, které chce město jen dočasně. „Není to tak, že je chceme my opravit a postavit tam třeba kanceláře. Uvažujeme spíše o výměnách za pozemky, které naopak Brno potřebuje získat pro svoje projekty,“ řekl náměstek.

Lidé z Brna doufají, že se nevyužívaného brownfieldu zbaví. „Chyba byla už když polikliniku mezi zahrádkami v místě vhodném k procházkám začali stavět. Snad z ní bude něco smysluplného.Ale nejlepší by bylo vysoký barák zbourat a postavit tam třeba sportoviště. Menší budovy by mohly sloužit jako zázemí,“ myslí si třeba Tomáš Červený.

Podle náměstka Pospíšila o areál v blízkosti kancelářského komplexu u Heršpické ulice investoři zájem projeví. „Dříve nebo později bude v tomto území určeném pro rozvoj živo. Průtahy s přestavbou nádraží to dokáží jen oddálit. Ale myslím, že tato kuriozita kdesi mezi rumišti Brňany netrápí tak, jako třeba budova vyhořelého kasina v nádražní ulici. To je mnohem větší problém,“ řekl Pospíšil.

Dodal, že budou-li dráhy chtít za polikliniku přemrštěnou částku, město odkup odmítne. Cenu však zatím všichni tají. „Je ještě brzy o ní mluvit. Musí ji určit odborníci. Pokud na ni Brno nepřistoupí, nabídneme areál někomu jinému,“ upozornil mluvčí Halla.