VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Městské části mohou ušetřit. Nechtějí

Brno - Většina městských částí v Brně nechce zaměstnat na veřejně prospěšné práce nezaměstnané. Ušetřily by přitom statisíce

21.4.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Marian Stojka už přes tři měsíce uklízí v městské části Brno-střed. Ta díky němu ušetří měsíčně přes osm tisíc korun. Stojka byl totiž předtím nezaměstnaný a rozhodl se pracovat ve veřejně prospěšných pracích. A takovým lidem vyplácí mzdu brněnský pracovní úřad. Podobnou výpomoc ale většina brněnských starostů odmítá. Podle nich totiž tito lidé nechodí do práce, občas přijdou opilí, nebo jen nafasují rukavice a lopatu a už se s nimi nevrátí.

„Kdysi jsme je zaměstnávali, ale posílali nám takové pracovníky, že to byla větší starost než přínos. Stalo se, že jsme jim nakoupili pomůcky, oni je nevrátili a do práce už nepřišli. No a než by třeba shrabali sníh, tak to by mezitím roztál,“ popsal své zkušenosti starosta Brna-Černovic Jiří Hladík.

Místo nich si tak na úklid najímají soukromé firmy, které stojí miliony korun ročně.

„Na údržbu zeleně dáme ročně milion korun, na údržbu komunikací dva miliony. Tito lidé by ale ty peníze neušetřili. Nenahradí totiž mechanické stroje,“ podotkl Hladík.

I přesto ale v Brně pracuje ve veřejně prospěšných pracích téměř sto sedmdesát lidí. „Největší zájem má zoologická zahrada a městské části Brno-střed a Brno-sever,“ podotkla mluvčí brněnského pracovního úřada Ivana Ondráková.

Starostka Brna-střed si navíc jejich práci nemůže vynachválit. „Ti lidé jsou rádi, že u nás mohou pracovat. Říkáme jim Rychlá rota. Vždy je nasměrujeme tam, kde je zrovna potřeba uklidit,“ řekla starostka Brna-středu Dagmar Hrubá. Kdyby měla všech třicet zaměstnanců městská část platit, vyšlo by ji to na více než dvě stě tisíc korun měsíčně.

Velký zájem je také v okrese Brno-venkov. „Je to asi tím, že v menších obcích nefungují firmy, které by úklid nebo posekání trávy zajistily,“ myslí si vedoucí odboru trhu práce z Úřadu práce pro Brno-venkov Milan Šafařík.

Mezi nezaměstnanými sice není podle Ondrákové příliš velký zájem, ale i přesto se jim postoj některých starostů nelíbí. „Já bych asi takovou práci nedělala, ale mohlo by to třeba pomoci bezdomovcům, kteří potřebují nějaký podobný start do života. Je smutné, že některé městské části tyto pracovníky nechtějí,“ myslí si například nezaměstnaná Pavla Rybářová.

Autor: Barbora Kurcová

21.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku.
23

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Ilustrační foto.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Brno - Lidé v Brně stále chtějí bydlet, nemají však kde. Podle analýzy developerské společnosti Trikaya v prvním letošním pololetí zájemci nakoupili 518 bytů, ve stejném období loni jich ale bylo 907 a volných zbývá jen 277. „Lidé mají peníze, chtěli by si nové bydlení pořídit, ale nemají si v Brně z čeho vybírat,“ komentoval výsledky ředitel Trikaya Alexej Veselý.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

AKTUALIZOVÁNO

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení