K jejich výzkumu se Sobotka dostal, když nastoupil na doktorandské studium na Vysokém učení technickém v Brně. „Téma mi připadalo zajímavé a už se mu věnuji čtyři roky," říká Sobotka. Při bádání spolupracuje se soukromou firmou z Pardubicka.

Sanace funguje tak, že generátory vyzařují mikrovlny. Ty rozkmitají molekuly vody ve vlhké zdi. Třením se zvýší teplota a nakonec se vypaří. „Jeden přístroj dokáže za den odčerpat dvacet až třicet litrů vody," popisuje Sobotka, který je asistent na stavební fakultě.

V Löw-Beerově vile pracoval na vysoušení zahradního domku. „Ve zdech byla vlhkost třináct procent. Podle normy jde o velmi mokré zdivo," vysvětluje. Za šest dní snížil jedenácti přístroji vlhkost na pět procent.

V zadní části budovy vysušoval do výšky dva metry, v přední do jednoho. „Generátory jsou malé, aby se s nimi dalo dobře hýbat. Větší se neosvědčily," vypráví.

Hlavní výhodou mikrovlnného vysoušení oproti kondenzačním vysoušečům je rychlost. „Obvyklé přístroje musí být v provozu i několik měsíců a vysušují jen povrch zdi," říká Sobotka. Dodává, že sanace mikrovlnami stojí přibližně dva tisíce korun na metr čtvereční.

Přestože s mikrovlnami často pracuje v zaměstnání, doma je moc nevyužívá. „Raději si jídlo ohřívám na sporáku. Myslím, že mikrovlnka pokrmy znehodnocuje," uvádí.

Pokud by některý kutil chtěl využít domácí troubu k vysoušení vlhkých koutů v domě, má smůlu. „V přístroji vlny vyzařují všechny stěny. Zato generátor je zaměřuje jen jedním směrem, a proto to může fungovat," vysvětluje.

Když právě není na fakultě, rád jezdí na kole nebo chodí plavat. „V létě jezdím na kolečkových bruslích a v zimě si na rybníku zahraji hokej. Taky někdy chodím na hony nebo rybařit," říká muž původem z Třebíče.