VYBERTE SI REGION

Miloš Havránek: Můžeme zůstat bez SMS jízdenek. Jako jediní

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/- Začal s velkým šetřením v brněnském dopravním podniku. Letos chce uspořit sto milionů korun. Také plánuje přiblížení firmy lidem pomocí nových technologií. A stojí před ním i problematický tendr na zavedení SMS jízdenek.

26.8.2012 20
SDÍLEJ:

Miloš HavránekFoto: DENÍK/ Lubomír Stehlík

Generální ředitel podniku Miloš Havránek ale krize řešil už od svého nástupu loni v květnu. Musel se vyrovnat s tragickou nehodou trolejbusu a tramvaje i se stávkou v dopravě. „Mám teď pevnější nervy. A naučil jsem se v jednání s lidmi najít kompromis," říká Havránek.

Jak hodnotíte první rok ve funkci ředitele?

Z pracovního hlediska to je obrovská zkušenost a poznání a zároveň trvají určité výzvy. Po stránce rodinné si nejsem jistý, zda je to posun. Někdo kdysi řekl, že když se v práci daří, tak se nedaří rodině, a naopak. A je to asi pravda. Moje práce je časově i psychicky náročná. Z řízení takového velkého podniku ale stále cítím jemné mrazení v zádech. První rok utekl tak rychle, že jsem stále na začátku. Proto očekávám, že se poznání skloubí s výzvami a nápady, které mám od počátku, a ty posunu dál.

Jaké to jsou nápady a vize?

Chci marketingovou změnu. Změnu image podniku. To už jsme nastartovali a máme na čem stavět, názor na podnik mají lidé v regionu pozitivní. Ale chceme víc využít nové technologie. Další věci jsou provozní záležitosti. Stále diskutujeme o větším vy-užití dopravních prostředků na elektrický pohon nejen u trolejbusů a tramvají, ale také autobusů. Ale zatím není na trhu elektrobus, který bychom mohli používat. Ten se objeví tak v pěti- až desetiletém horizontu. Do té doby potřebujeme alternativu a já ji vidím v plynových autobusech. To přinese úsporu a zmenší závislost na naftě. Teď musíme udělat projekt tak, aby se nám to vyplatilo. Diskutujeme i o potenciálu opravárenství. Zaměstnáváme v něm osm set lidí na dělnických pozicích. Umíme kompletní rekonstrukce vozů a uvažujeme o tom, že zkusíme sami vyrobit nový trolejbus. Opět to musí být ekonomicky výhodné. Také hodláme rozšířit přestavby starých tramvají na tramvaj Vario.

Víte už, kolik chcete na plynových autobusech ušetřit?

O projektu diskutujeme. Můžeme takto ušetřit pětinu nákladů na palivo, ale také mohou růst provozní náklady. Nový autobus nemá prakticky žádné, ale když stárne, přibývají. Například jsou nutné pravidelné revize. Náš projekt nemá být jenom zavedení plynových autobusů. Bude to rychlá obměna části vozového parku. Chceme ji zajistit formou nájmu, v němž budou zahrnuté právě i provozní náklady.

Jak je na tom vlastně v současnosti vozový park dopravního podniku? Vyhovují počty a stav vozů?

Máme přes sedm set vozů. Z toho přes tři sta deset tramvají, tři sta pět autobusů a sto pětačtyřicet trolejbusů. Nej-efektivnější jsou tramvaje. Ty jsou staré od dvou do třiceti let. Problém je, že máme příliš široký vozový park. Nejsme totiž dlouhodobě schopní jej obnovovat větším počtem tramvají. Toto dědictví z minulosti přetrvává. Na nákup třeba padesáti nových tramvají nemáme peníze. Do budoucna chceme jít cestou přestaveb starších tramvají T3 na Varia i nákupem nových. Ale ten není na programu letošní rok.

Jaký je stav u trolejbusů?

Špatný. Jsou zastaralé a je jich málo. Zvláště když tvoří páteř dopravy k univerzitnímu kampusu. Provozujeme i trolejbusy dvakrát rekonstruované ze sedmdesátých a osmdesátých let. Provozně jsou v pořádku, ale nejsou nízkopodlažní. Proto se chceme na trolejbusy zaměřit. Aktuálně se objevila možnost získat přebytkové peníze z regionálních operačních programů. Intenzivně proto jednáme a chceme se připravit na to, že pokud peníze dostaneme, nakoupíme nové kloubové trolejbusy. Zatím bohužel můžeme jen nakupovat a opravovat ojeté vozy z měst, která na evropské dotace dosáhla a jejich trolejbusy nejsou tak staré a jsou nízkopodlažní. Po jihlavských vozech teď chceme ty z Hradce Králové.

Jak jsou na tom autobusy?

To je také složité. Poslední jsme díky penězům z Evropy koupili v roce 2009. Park je zastaralý, převažují klasické Karosy. Jejich údržba je levnější, ale naprosto nevyhovují požadavkům na ochranu životního prostředí. Po rekonstrukci sice produkují méně zplodin, ale nejsou nízkopodlažní. Proto chystáme masivní obnovu spojenou s už zmíněnou plynofikací.

Letos jste si měli pronajmout dvacítku nových autobusů. Z plánu definitivně sešlo?

Pronájem byl na spadnutí. Pak jsme ale začali dost šetřit. Vypadalo to, že můžeme nějaké nové autobusy nakoupit. Teď se opět ukazuje, že to nebude možné. Ale projekt jsme přepracovali právě na pronájem sedmdesáti krátkých autobusů na plyn.

V horkém letním počasí je aktuální téma zavedení klimatizace v hromadné dopravě. A to nejen pro řidiče, ale i cestující. Je to v Brně reálné?

Diskutujeme o tom. Klimatizace u dálkového autobusu, v němž lidé sedí několik hodin, je samozřejmost. Jenže naše vozy jedou čtyři minuty a otevřou dveře. Otázka je, jak by klimatizace byla efektivní. Navíc něco stojí. Klimatizace zvyšuje spotřebu elektřiny či nafty a pořizovací cena je také vyšší. Ale globální oteplování sledujeme a pokud se to bude stupňovat, budeme muset najít řešení. Souhlasím, že v horkém létě není příjemné jet plnou rozpálenou tramvají. Ale není na druhou stranu příjemné ani jít po chodníku.

Jak je na tom dopravní podnik s hospodařením?

Od města jsme letos dostali kompenzaci miliardu a sedm set milionů, tržby z prodeje jízdného očekáváme miliardu a sto milionů. V tom je trochu problém, tržby se za první období propadly o třináct a půl milionu. A to i přesto, že se zdražovalo jízdné. Nyní analyzujeme důvody. Pravděpodobně to je tím, že cestující poslechli naše rady a nakupovali pro letošek roční předplatní jízdenky ještě za loňské ceny. My přitom počítali s cenami novými. Ale vyděláváme zase pracemi pro cizí firmy. Ty se podařilo zásadně navýšit. Zpracovali jsme zakázku montáže tramvajových podvozků pro Taškent, rekonstruujeme tři tramvaje pro Heidelberg. Počítáme také s úsporou sto milionů korun.

Co ceny jízdného? Bude nutné zdražovat?

To je složitá otázka. Ceny určuje objednatel, tedy Brno. A je známá strategie upravovat cenu jízdného v horizontu dvou let. Faktem přitom je, že se na další rok chystá další zvýšení daně z přidané hodnoty. A tři procenta v tržbách udělají hodně. My šetříme, kde se dá, ale není možné ušetřené peníze odvádět do státní kasy. Je otázka, zda to město zahrne v kompenzaci ztrát za přepravu. Bohužel nemůžeme daň sami promítnout do ceny jízdného. To musí udělat město a mám obavu, že to neudělá. Už teď se přitom ukazuje, že i loňská optimalizace cen nebyla ideální. Roční jízdné totiž máme o sedm set korun levnější než v Ostravě, o stokoruny levnější než v Plzni.

Jako velký problém se nakonec ukázalo plánované zavedení SMS jízdenek. Tendr na něj přerušil antimonopolní úřad. Čekal jste to?

Ze začátku určitě ne. Když se ale objevovaly různé zprávy v novinách, začal jsem mít pochybnosti. V konkurenčním boji firem jsme se stali rukojmím. Výběrové řízení máme zablokované předběžným opatřením. Ale jsme rádi. Čekáme na rozhodnutí. Jsem přesvědčený, že bude vše v pořádku. Na výběrovém řízení pracoval štáb lidí se zkušenostmi ze stejných řízení po celé republice. Pokud by jej úřad zrušil, zpochybní i všechny předchozí.

Některé firmy obvinily podnik, že výběrové řízení je na míru vypsané jen jediné společnosti. Navíc na poslední chvíli podle starého zákona, když nový neměl povolovat různá omezení. Co říkáte na to obvinění?

Je podivné, že si na tendr stěžovala firma, která ani nepodala nabídku. Vidím v tom škodolibost k těm, co ji podali. Firma si nový zákon vysvětluje tak, že úplně zrušil certifikace, které měly po roce 2000 zajistit určitou kvalitu. Jenže i v novém zákonu je, že si zadavatel určité podmínky vymínit může. A my jsme to udělali a udělali bychom to znovu. V SMS jízdenkách nakládáme s osobními údaji. Je to citlivé, pracujete s peněženkou cestujícího. Pokud dodavatelská firma nezajistí potřebnou bezpečnost, nepůjde si cestující stěžovat na ni, ale k nám. To jsem nechtěl připustit.

Kdy je podle vás reálné spustit SMS jízdenky nyní?

Pokud v září dostaneme dobré rozhodnutí úřadu, může být systém funkční od začátku příštího roku. Pokud úřad rozhodne v náš neprospěch, budeme přemýšlet, zda upravíme podmínky a jaká to přinese rizika. A může nastat i to, že do takového rizika nepůjdeme a jako jediný dopravní podnik v republice SMS jízdenky mít nebudeme.

Kdy se dočkají Brňané i elektronických předplatních karet?

Připravuje je kraj. Zatím vím, že plán na ně odsouhlasil Jihomoravský kraj i Brno.

Jak hodnotíte letošní opravy kolejí? Ať už na Mendlově náměstí, Dornychu či Palackého třídě?

Letos se docela zadařilo. Za sebou už máme opravy Palackého třídy i Mendlova náměstí, kde byl dlouhodobý problém. Před dokončením je Dornych. Tam hrozilo denně vykolejení. Bylo to těžké rozhodnutí, protože je v plánu přesunutí kolejí do Plotní. Ale přesun je odložen. Vítáme i to, že se u Mendlova náměstí podařilo zkrátit termín dokončení prací. Zatím se nepodařilo opravit ulici Milady Horákové a Minskou. Ale i tam je to žhavé pro příští rok.

Podle města je možné, že termíny oprav těchto ulic budou shodné. Lze zvládnout takové dvě velké výluky?

Zvládli bychom to. Ulice jsou přece jen od sebe dále. Z hlediska organizace dopravy nebude takový problém spoje zajistit. Navíc koleje nebudou zavřené po celou dobu oprav.

Autor: Petr Jeřábek

26.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies