VYBERTE SI REGION

Ředitel Moravského zemského muzea Reissner ve funkci končí. Odvolal ho ministr

Brno – Ministr kultury Daniel Herman odvolal z funkce ředitele Moravského zemského muzea Martina Reissnera. Zatím ho nahradí jeho náměstek.

14.4.2016 1 AKTUALIZOVÁNO 14.4.2016
SDÍLEJ:

Odvolaný ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.Foto: ČTK

Moravské zemské muzeum bude mít nového ředitele. Dosavadního, Martina Reissnera, ke čtvrtku z funkce odvolal ministr kultury Daniel Herman.

Bližší důvody odvolání Reissnera dosud ministerstvo kultury nezveřejnilo. „Vedením muzea, které je příspěvkovou organizací ministerstva, zatím ministr pověřil dosavadního náměstka pro odbornou činnost Jiřího Mitáčka. Jako důvod odvolání ministr uvedl ztrátu důvěry, víc se k odvolání ředitele vyjadřovat nebude. Na pozici ředitele bude následně vypsáno výběrové řízení," uvedla mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková.

Zaměstnanci muzea ve čtvrtek o odvolání ředitele žádné informace neměli. „Že ministr odvolal ředitele z funkce, jsem se dozvěděla až z telefonátů od novinářů," poznamenala mluvčí muzea a zároveň náměstkyně ředitele Eva Pánková. Zároveň slíbila, že muzeum vydá prohlášení k situaci v pátek.

S odvolaným ředitelem se ve čtvrtek nedalo spojit, jeho dočasný nástupce nezvedal telefon. Mitáček v muzeu dosud působil jako vedoucí pracoviště dějin literatury.

Jak informoval Brněnský deník, Reissner za dobu svého působení čelil kritice ze špatné personální politiky. Někteří zaměstnanci muzea totiž měli získat své pozice díky známostem, a dostatečně je neplnit. Vedení muzea všechny nařčení odmítlo. „Problémy v muzeu byly dlouhodobé. Reissner vytvářel místa pro nekompetentní osoby, přičemž bylo zásadní napojení na politickou scénu. Také komunikace s ním byla špatná. V podstatě neposlouchal žádné jiné názory," poznamenal bývalý dlouholetý zaměstnanec muzea, který si nepřál být jmenovaný. Rovnost jeho jméno zná.

Podobně se vyjádřil i další ze zaměstnanců, který si rovněž nepřeje uvádět jméno. „Komunikace mezi vedením muzea a zaměstnanci byla špatná nebo téměř žádná. V této chvíli se odvolání ředitele pro muzeum jeví jako dobrý krok. Jeho nástupce však nebude mít lehkou pozici, protože v muzeu je spousta problémů," uvedl zdroj Rovnosti.

Kritice muzeum pod Reissnerovým vedením čelilo i poté, co se loni v červenci začal soud zabývat sporem mezi institucí a antropoložkou Martinou Galetovou. Ta jen několik dní poté, co se vrátila z mateřské dovolené, dostala výpověď. Případem se soud stále zabývá, na stranu Galetové se postavila i ombudsmanka Anna Šabatová.

Za dobu působení Reissnera jako ředitele se v druhé největší a zároveň druhé nejstarší muzejní instituci v Česku vzniklo Mendelanium věnující se genetice a odkazu Gregora Mendela.

Reissner do funkce ředitele Moravského zemského muzea nastoupil v roce 2009. Místo generálního ředitele převzal po Petrovi Šuleřovi, kterého odvolal tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Ministr jmenoval Reissnera v lednu, přičemž se neúčastnil ministerstvem vypsaného výběrového řízení na pozici, a v muzeu začal šéfovat od dubna téhož roku. Před svým nástupem do Moravského zemského muzea Reissner působilosm let jako vedoucí odboru kultury brněnského magistrátu.

Martin Reissner ve funkci- do funkce generálního ředitele Moravského zemského muzea nastoupil v roce 2009
- ve funkci nahradil bývalého ředitele Petra Šuleře
- tehdejší ministr kultury jmenoval Reissnera do funkce bez předchozího výběrového řízení
- Reissner byl nařčen, že do pozic v muzeu obsazuje nekvalifikované osoby, které místo získaly díky známostem
- podobná obvinění popřel
- ministr kultury odvolal Reissnera z funkce ředitele ke čtrnáctému dubnu

Autor: Eliška Gáfriková, ČTK

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies