Svatá chýše, kde Panna Maria zázrakem počala Ježíše a Svaté schody, po kterých Ježíš kráčel na svoji poslední cestu a po kterých mohou věřící stoupat pouze po kolenou. Tyto historické poklady ukrývá Loreta v Minoritské ulici.

Zatím se z kopie nazaretského domku a římských schodů mohou těšit pouze samotní minorité, o letních prázdninách si je prohlédnou všichni. Minoritský řád, který ji vlastní, se tento brněnský unikát rozhodl po opravách trvajících desítky let opět zpřístupnit.

„Loretánský kostel teď opravujeme. Měl poškozenou statiku a ani se do něj teď nechodíme modlit. Chceme ji však otevřít lidem. Pravděpodobně to bude již o letních prázdninách,“ prozradil vikář minoritů Robert Mayer.

Grimmův klenot

Loretánský kostel, kterou v místě bývalého klášterního hřbitova vystavěl začátkem osmnáctého století na podnět tehdejšího kvardiána Barnabáše Freislera brněnský barokní stavitel Mořic Grimm, má na zdech a stropě spoustu puklin. „Boční strana kaple se hroutila ven. Hrozilo, že spadne do ulice. Museli jsme ji zajistit,“ popisuje Mayer.

Vzácná Loreta, ukrývající cennou Černou madonu, ještě v šedesátých letech sloužila jako skladiště. „Když se v šedesátých letech opravoval kostel svatých Janů, odkládali dělníci do sousední loretánské kaple stavební náčiní,“ vzpomíná brněnský historik Bohumil Samek.

Zpřístupnění dlouho opouštěné a zanedbané Lorety podporují také brněnští památkáři. „Zatím se ji podařilo zajistit staticky, její konečná oprava si však ještě vyžádá spoustu peněz. Lidé se takto dozví, že něco takového v Brně existuje, a získat dotace pak bude jednodušší,“ myslí si Martin Čihalík z brněnského památkového ústavu.

O brněnské Svaté chýši, která je kopií italské Santa Casy, jež vznikla z pozůstatků nazaretského domu Panny Marie, lidé sice mnoho neví, ale její zpřístupnění vítají. „Znám minoritský klášter, ale Loretu nikoli. Jistě se na ni s manželem půjdeme podívat,“ těší se Jitka Krejčířová , pro kterou je poutní místo atraktivní také proto, že je věřící. „O Loretě se dovídám od vás, ale v případě, že ji minorité zpřístupní, ji jistě navštívím,“ tvrdí student Filozofické fakulty Martin Čurda.

Italské kopie

Brněnská loretánská kaple je podobně jako další po celém světě kopií Santa Casy v italském Loretu. Legenda tvrdí, že ji do Itálie z palestinského Nazaretu, kde Marie dostala zprávu o svém početí z Ducha svatého, přenesli andělé. Jde však pravděpodobně o zkomoleninu jména rodiny Angeli, která tři stěny původní Casy do Itálie převezla. Její kopie rozšiřovali křesťanské řeholní řády po celém světě.

Schodiště s osmadvaceti stupni, které jsou osazeny relikviemi světců, patří k jedněm z mála dochovaných v Česku. Je kopií římských schodů Scala Ancta, které symbolizují Ježíšovo utrpení před ukřižováním. Z úcty k němu po Svatých schodech vystupují věřící pouze v kleče.

Žádosti minoritů vždy vyhovíme

Martin Zedníček z odboru památkové péče brněnského magistrátu jedná s minority o milionových dotacích pro klášter. Tvrdí, že město opravy jednoho z nejstarších brněnských klášterů podporuje. „Nikdy jsme minority s jejich žádostí neodmítli,“ říká Zedníček.

Má jeden z nejstarších klášterů v Brně, který je v havarijním stavu, podporu města, i když je v majetku bratří minoritů?
Ano. Brno podporuje památkovou obnovu areálu minoritského kláštera.

Kolika korunami město minoritům přispělo a o jaké se zatím jedná?
Vždy, když minorité o dotaci požádali, poskytli jsme ji. Za šest let poskytlo město celkem přes čtyři miliony korun převážně na statiku lorety a věže u lorety. A také na dokončení úprav jejího interiéru, aby ji mohli zpřístupnit veřejnosti.

Snaha minoritů zpřístupnit loretu Brňanům a turistům se vám tedy líbí?
Samozřejmě. Loreta v klášteře je významnou a jedinečnou brněnskou památkou. Město se na obnově lorety podílelo při památkové obnově a také již zmíněnou peněžní podporou oprav statiky a další obnovy jejích interiérů.

Nachystalo si město dotace na opravu váz, které dělníci sundali a ještě sundají z chátrající klášterní fasády?
V loňském roce demontovali z průčelí kostela svatých Janů tři vázy. O této demontáži prvních tří váz na podzim minulého roku se odbor památkové péče dověděl jen z médií. Až letos požádali minorité město o dotaci na sejmutí a opravu zbývajících tří váz.

Minorité tvrdí, že statiku kláštera narušila stavba sítě městských kolektorů. A že Brno se zodpovědnosti za způsobené škody zříká.
Zda a jak statiku kláštera a lorety narušila výstavba kolektorů, to je otázka pro soudního znalce v oboru statiky. Já k tomu v současné situaci víc říct nemůžu.