Sedmdesátiletá důchodkyně zůstala po smrti manžela sama doma. Rodina ji často navštěvuje, přesto se o ni bojí. „Denně si voláme. Už se ale stalo, že jí nebylo dobře a nic neřekla, aby neobtěžovala. Domov důchodců je pro ni vhodnější, jenže není volno. Zatím tak dál čeká v pořadníku," řekla dcera Alena Pustajová z Brna.

Nejde o ojedinělý problém. Podle nedávno vydaných dat Českého statistického úřadu loni domovy na jižní Moravě odmítly téměř osmnáct tisíc žádostí o pobyt. To je nejvíc ze všech krajů v republice. Lidé tak na souhlas mnohdy čekají i několik let. A bude hůř. „V roce 2050 počet Jihomoravanů nad pětašedesát let dosáhne téměř hranice 350 tisíc," upozornila ředitelka jihomoravské pobočky úřadu Helena Kratochvílová.

Na konci loňského roku přitom na jižní Moravě žilo 213 tisíc lidí ve zmíněném věku. V domovech pro důchodce a těch se speciálním režimem kraj nabídl ale jen necelých šest tisíc míst, tedy zhruba třetinu z počtu žádostí. „Statistické údaje jsou zkreslené, protože lidé si podávají přihlášku do více domovů najednou nebo s předstihem. Přesto tento problém musíme řešit," uvedl náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal.

Prioritu podle něj kraj vidí v postupném rozšiřování domovů a zkvalitňování služeb. Záleží také na dotacích od státu. V porovnání s pečovatelskou službou nebo dalšími programy jsou totiž domovy nejnákladnější. „Naše strategie je založená na myšlence, že pobytová zařízení jsou pro důchodce, kteří už nemůžou zůstat doma ani za pomoci terénních sociálních služeb," dodal. Kromě úprav domovů plánuje kraj v budoucnu otevírat také nová zařízení. Příští rok se to týká Újezdu u Brna se sto lůžky.

Přímo v Brně nabízí jedenáct domovů pod patronátem města devatenáct set míst, o dalších čtyři sta lidí se starají neziskové organizace. „Evidujeme zhruba osm tisíc žádostí o umístění. Skutečně akutní jsou ale asi dva tisíce z nich. Jde o zájemce, jejichž zdravotní nebo sociální situace vyžaduje umístění v řádech týdnů či měsíců," vysvětlila Jitka Tesařová z Odboru sociální péče brněnského magistrátu.

V Brně přitom momentálně žije přes sedmdesát tisíc důchodců, což je necelá pětina jeho obyvatelstva a o dvacet tisíc víc než dětí do patnácti let.

Podobně jako Jihomoravský kraj se Brno zaměřuje na rozšíření kapacity stávajících domovů. Podle Tesařové má vytipované lokality i na stavbu nových, jde ale o několikamilionové investice, na které musí sehnat peníze. „Přibývá seniorů s různými typy demence. Je tedy nezbytné zvýšit počet lůžek v domovech se zvláštním režimem, rozšířit osobní asistenci i pečovatelské služby do večerních hodin a o víkendech, včetně pomoci pečujícím rodinám," vyjmenovala Tesařová.

Podle brněnského analytika Michala Kozuba je stárnutí populace problém pro ekonomiku Jihomoravského kraje i důchodový systém. Česká republika situaci zatím řeší posouváním hranice důchodového věku, zároveň je však u starších lidí mnohem vyšší nezaměstnanost. „Pojí se s tím ale i negativní dopady. Starší lidé a důchodci mají často nižší příjmy a většinu peněz utratí za bydlení a další základní potřeby," vysvětlil Kozub.