VYBERTE SI REGION

Místo kotelny šel na venkov. Teď má profesor Kožmín pamětní desku

Zastávka /FOTOGALERIE/ – Lehce ošuntělý, na nohách prvorepublikové sandály. Člověk ponořený do sebe s vyzařující přirozenou autoritou, který učil milovat literaturu. Takhle na profesora Zdeňka Kožmína, jenž hostoval na vídeňské univerzitě a přednášel i na pařížské Sorbonně, vzpomínají jeho bývalí studenti z Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce na Rosicku. V těchto dnech mu navíc tamní škola odhalila pamětní desku při příležitosti devadesátého výročí narození. Autorem pamětní desky je významný moravský sochař Nikos Armutidis.

6.10.2015
SDÍLEJ:

Lehce ošuntělý, na nohách prvorepublikové sandály. Člověk ponořený do sebe s vyzařující přirozenou autoritou, který učil milovat literaturu. Takhle na profesora Zdeňka Kožmína vzpomínají jeho bývalí studenti z Gymnázia T. G. Masaryka.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Před nástupem na zastávecké gymnázium v roce 1970, přednášel na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Z města neodešel dobrovolně. „Měl vlastně štěstí, že nemusel jít do kotelny, jak většina lidí takto postižených systémem. Dostal šanci učit na venkovské nevýznamné škole," nadneseně povídá jeho bývalý kolega a nynější ředitel Gymnázia v Zastávce Petr Kroutil, jenž je hlavní iniciátor pamětní desky.

Introvert středem pozornosti

Kožmín tedy nuceně strávil patnáct let před důchodem na střední škole ve vsi za Brnem. „Na zastávecké poměry se ve městě objevila velká osobnost, což si možná mnozí tehdy ještě tolik neuvědomovali. Pamětní deska mu právem patří a pro tamní školu má velký smysl," domnívá se historik Jiří Čejka.

Jeho kolegové si ho pamatovali jako klidného, tichého až introvertního člověka. „Ale pak jsme si uvědomili, že i tak se vlastně všechno točilo kolem něho," hodnotí Kožmínovo působení na škole ředitel Kroutil.

Ve škole začal vydávat noviny, které psali studenti a on je zaštiťoval. „Častokrát jsme mu nerozuměli, jak zaníceně mluvil a nebyl ochotný sestoupit na naši nižší úroveň. Ale vychoval v nás lásku k literatuře. Každý chtěl najednou publikovat," popisuje jeho bývalý žák Miroslav Čech.

Kožmín se pak zabýval kritikou, stylistikou a interpretací literárních děl. V 70. a 80. letech měl zakázané publikování, a tak se věnoval analýzám děl Milana Kundery a Bohumila Hrabala či interpretaci moderní české poezie od Jana Skácela a Vladimíra Holana.

V roce 1990 se vrátil Kožmín zpět na brněnskou Pedagogickou fakultu. O rok později pak přešel na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal titul profesora. Zemřel v roce 2007 v Brně.

ADAM HAVEL

Autor: Redakce

6.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Volné místo? V parkovacím domě v Panenské ulici na něj upozorní čidlo

Brno /FOTOGALERIE/ - Správce stavby stojí pod čidlem na parkovacím místě a snaží se předstírat, že je auto. Po chvíli marného čekání natáhne ruku s mobilem, aby jeho přítomnost čidla konečně zaznamenala. Zelené světélko zčervená. Krátká demonstrace ukazuje, jak fungují světelná čidla v novém parkovacím domě Dominipark v centru Brna, který od úterý lidé mohou využívat.

Prodloužení studia: až o 21 tisíc korun dražší

Brno - Kdo si chce prodloužit studium na vysoké škole, pravděpodobně si připlatí. Vedení Masarykovy univerzity zvažuje změny v poplatcích za prodloužení studia.

Cejl a okolí bez předsudků? Přispět má Brnox

Brno - Ulice Cejl a její okolí jsou v Brně známé jako oblast, jíž se mnoho lidí vyhýbá. Reputaci sociálně vyloučené lokality si vysloužily hlavně v devadesátých letech minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies