VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Morava chránila své hranice. Až do Mnichova

Brno - Před sedmdesáti lety vyhlásila československá vláda mobilizaci armády. Lidé se bránili před provokacemi Němců od rakouských hranic.

23.9.2008
SDÍLEJ:

Pamětníci dodnes schraňují dobové fotografie, které dokládají události z roku 1938.Foto: historický archiv

Němci v českém pohraničí vyvolávají nepokoje a Hitler pokládá československé vládě stále se stupňující požadavky. V září roku 1938 už bylo jasné, že Československo povolá armádu do zbraně. Mobilizaci vyhlášenou před sedmdesáti lety očekávali vojáci v brněnských kasárnách i v pohraničních oblastech jižní Moravy. Byli v plné pohotovosti. „Prožíváme přímo osudové chvíle národa a státu. Napětí, které se od rakouského anšlusu stupňovalo, dostoupilo nyní vrcholu,“ psal třiadvacátého září na úvodní stránce brněnský časopis Rovnost.

První obavy

Již březnový anšlus, neboli připojení Rakouska k Německé říši, vyvolal mezi Čechy obavy o další osud země. V září pak začala česká vláda systematicky jistit pohraniční oblasti. „Třináctého září měli záložníci výjimečné cvičení. Bylo to podobné jako v květnu, kdy vyhlásili takzvanou částečnou mobilizaci,“ vysvětluje dění před oficiální mobilizací historik Ladislav Šulák.

Stejně jako na západě republiky, v sudetské oblasti, také na jižní Moravě docházelo před mobilizací ke střetům mezi německými Freikorps, pravicovými svobodnými sbory a členy české Stráže obrany státu. Zpočátku ji tvořili pouze četníci a příslušníci finanční i státní policie, později se k nim přidali i další čeští dobrovolníci, kteří chtěli chránit pohraničí před vpádem Němců.

„V Brně si Němci příliš nedovolovali, protože tu byl silný armádní sbor,“ podotýká Šulák. Sbor sídlil v Kounicově ulici. Budově se mezi Brňany přezdívalo „Rohlík“ podle tvaru. „Když ji v roce 1935 stavěli, úmyslně ji tak zahnuli, protože bomby padaly z letadel v linii,“ řekl brněnský pamětník Radovan Poděl.

Po souhlasu Anglie a Francie dala česká vláda třiadvacátého září 1938 v deset hodin večer příkaz k mobilizaci vojska. Bránit jižní Moravu dostala za úkol čtvrtá polní armáda pod vedením generála Lva Prchaly. „Útok vedený od Znojma na Brno či překročení dolního toku řeky Moravy nebyly však tolik pravděpodobné jako jinde v pohraničí,“ tvrdí historik Pavel Minařík. O mobilizaci se dozvěděli Brňané z rozhlasu. Vládlo zde rozhořčení a bojové odhodlání. „Tehdy jsem viděl poprvé a naposledy svého otce plakat. Říkal: Republiku nedáme,“ potvrzuje Poděl.

Vojáci se začali stahovat k hranicím, aby pomohli strážím, zápasícím se sudetskými bojůvkami. Než však stačili zasáhnout, z vedení přišel rozkaz stáhnout se. To už bylo po mnichovské „zradě“, kdy československá vláda seznala, že je třeba se podrobit Hitlerovu diktátu. Po dohodě čtyř mocností třicátého září postoupilo Československo Německu pohraniční oblasti s německou většinou, na své si přišlo i Polsko a Maďarsko.

Freikorps, dosud zastrašované mobilizací, nyní mohly beztrestně uplatnit své síly. Byli mezi nimi Němci žijící u nás i členové vycvičení v Německu. „Byli brutální, vyštvali asi půl milionu Čechů z pohraničí. Dokonce na ně stříleli,“ vypráví Poděl.

Konec nadějí

Na brněnském hlavním nádraží vzniklo po třicátém září zásobovací středisko, které shromažďovalo potraviny či oděvy, určené vyhnaným Čechům z pohraničí. „Asi třikrát jsem tam byl s matkou, která přinášela třeba sádlo nebo mouku. Zásoby zaplňovaly asi půl nádražní haly,“ přibližuje situaci Poděl. K pomoci evakuovaným lidem vybízel i dobový tisk. „Uprchlíci, kteří jsou oběťmi teroru henleinovských ordnerů, musí poznati, že se jim dostane u nás nejlepší péče,“ píše Rovnost z třicátého září 1938.

Vláda pamatovala i na rodiny mobilizovaných vojáků. Poskytla jim vyživovací příspěvky, které se vyplácely v poloměsíčních lhůtách, vždy prvního a šestnáctého v měsíci. Poslední tečkou za pokusem bránit zemi před Hitlerovým diktátem se stalo ukončení mobilizace patnáctého prosince.

Autor: Hana Fasurová

23.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení