VYBERTE SI REGION

Moravané tvoří spisovnou moravštinu

Brno - Zatímco Pražan večer doma rozsvítí, Brňan „rožne“. Spisovná čeština ale uznává jen první termín. Členové Ústavu jazyka moravského se s tím nechtějí smířit: z nářečí používaných na Moravě chtějí vytvořit oficiální spisovný jazyk.

12.11.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Jazyk, kterým se mluví v Čechách, se odlišuje od toho, který používají Moravané. Právě zdůraznění těchto odlišností a osobitost moravštiny nás inspirovala k vytvoření spisovné moravštiny,“ říká Jan Kozohorský z Ústavu jazyka moravského.

Sdružení už vypracovalo podrobnou mluvnici a vymyslelo pro ni i vlastní název: moravopis. Podle vzoru pravopis. Moravopis například přesně uvádí, jak vyslovovat samohlásky či jak místo písmene „Ď“ psát „Dj“.

V úspěch projektu však příliš nevěří jazykovědci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. „Lidé by tuto snahu mohli brát jako vnucování nějakého jazykového slepence z různých částí Moravy, který jim není vlastní. Dopadlo by to tak, že se vezme něco z Ostravska, něco z Hané, něco ze Slovácka a něco z Brněnska. Lidé by tak museli začít povinně používat něco, co v životě nepoužívali,“ obává se Jana Zemanová z Ústavu českého jazyka.
Pochybnosti má i Brňanka Luba Brunclíková. „Uměle vytvářet nějaký jazyk je zbytečné. Čeština je přeci krásná. Lidé by se měli v první řadě naučit pořádně vyjadřovat a psát česky,“ říká Brňanka.

Politolog Martin Bastl připomíná, že Ústav jazyka moravského nepřichází s podobnou snahou první. „Něco podobného tady už bylo v devadesátých letech. Je to ale bizarní a okrajová záležitost, která Moravu nijak neobohatí,“ myslí si Bastl.

Podobně jako před několika lety, i tentokrát jde amatérským jazykovědcům také o politiku. „Pokud se bude právo Moravanů na vlastní jazyk nadále obcházet, bude stále více růst jejich zášť vůči státu a jeho centru,“ uvádí se na internetových stránkách sdružení. Podle Bastla tak projekt slouží hlavně jeho autorům. „V lepším případě se tím zviditelní,“ dodává Bastl.

BARBORA ZEMANOVÁ

12.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies