VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravské drůbežárny drtí polská konkurence

Jižní Morava – Přestože kuřecí maso lidem chutnat nepřestalo, drůbežárny na jižní Moravě zažívají těžké časy. Může za to konkurence ze zahraničí.

17.4.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Archiv

I když propad není tak výrazný jako u prasat, předsedu Agrární komory ČR Jana Velebu znepokojuje. „Život nám komplikují polští zemědělci. Díky výjimce, kterou si vyjednali u Evropské unie, mohou používat zastaralé postupy a metody chovu. Ty jsou samozřejmě mnohem levnější než moderní,“ uvedl Veleba.

Hlavní rozdíl ve výrobním postupu spočívá v konečné úpravě masa. „Nás předpisy nutí vychladit maso proudem mrazivého vzduchu, zatímco Poláci díky výjimce chladí kuřata ponořením do studené vody,“ vysvětlil předseda.

Levné, ale nezdravé

Takto upravené kuře je sice levnější, ale postup chlazení se podepíše na kvalitě jeho masa. „Obsahuje více vody než kuře chlazené vzduchem. Navíc jsme laboratorně potvrdili, že v takovém kuřeti jsou zárodky bakterie salmonely. Ty se samozřejmě tepelnou úpravou zničí,“ sdělil Veleba.

Vyloučil, že by za úbytkem výroby kuřecího a jiného drůbežího masa mohl nedostatek krmiva. „Stejně jako klesají chovy drůbeže, dlouhodobě klesají i chovy prasat a skotu. Kvůli tomu máme trvale přebytky obilí,“ zdůraznil. Doufá, že nepříznivý trend zvrátí podpůrný program na pomoc českým zemědělcům, který chce prosadit v Bruselu.

Provozovatelka jedné jihomoravské porážky kuřat a slepic souhlasí s tím, že proti levné polské konkurenci mají místní chovatelé malou šanci uspět. „Loni jsme dodávali chlazená i mražená kuřata do velkých obchodních řetězců. Letos nám ještě dobíhají smlouvy, ale dá se říct, že pomalu končíme,“ posteskla si žena, která nechtěla uvést své jméno kvůli konkurenčnímu boji. Doplnila, že její společnost teď prodává drůbež převážně jen masokombinátům k dalšímu zpracování.

Kuřata vylíhlá na jižní Moravě často na své cestě do prodejen putují přes Polsko. „Přes šedesát procent kuřat jde na export. Hlavně do Polska, Rumunska, pobaltských států, ale i na západ,“ řekl ředitel drůbeží pěstírny Integra v Žabčicích na Brněnsku Petr Krul.

Jeho společnost chová kuřata nosných slepic. „Vyprodukujeme asi devět milionů jednodenních kuřat ročně. Ty od nás vyvážíme čtyřiadvacet hodin po jejich vylíhnutí,“ upřesnil Krul.

Do Polska prodávala i pobočka Výkrmny Třebíč v Pánově na Hodonínsku. „Kromě Polska jsme vyváželi i na Slovensko. Teď už jsme ale skončili. Prodáváme jenom živá kuřata. Je o ně stále zájem, máme smlouvy na rok dopředu. Dodáváme hlavně firmám, jako jsou Vodňanské kuře nebo pro Albert,“ sdělil vedoucí pánovské pobočky Daniel Varga.

Kuřetomaty

Někteří podnikatelé hledají cesty, jak trh s kuřecím masem oživit. Například soukromý zemědělec z Jevišovic na Znojemsku Bohumír Rada se nechal inspirovat mlékomaty. Plánuje automaty, kde by si lidé mohli koupit čerstvá kuřata.
„Ten nápad je stále živý, ale nyní mám na starosti jiné věci. Do konce roku rozhodnu, co dál,“ uvedl Rada s tím, že myšlenkou na drůbeží automaty se zaobírá už dva roky, ale brzdí ho mimo jiné nedostatek peněz.

Někteří zemědělci na jižní Moravě jsou k jeho nápadu skeptičtí. „Nevěřím tomu, že by se to mělo podařit. Pochybuji, že se budou kuřata prodávat u čerpacích stanic a podobně. Snahy o mlékomaty se taky až tak neosvědčily,“ myslí si Ivo Kudrna, který stojí v čele společnosti, jež provozuje drůbeží farmy na Břeclavsku.

Ochránce zvířat Martin Hyťha o velkochovech a velkovýkrmnách drůbeže říká:

Kuřata trpí nemocemi a stresem

Brno /ROZHOVOR/ - Jsou to zvířecí koncentráky, říkají ochránci zvířat o velkochovech drůbeže. „Mnohem důležitější než pár centimetrů prostoru navíc je přitom vypustit kuřata do volného výběhu a zrušit klecové chovy,“ říká ochránce zvířat spolupracující s Dětmi Země Martin Hyťha.


V čem jsou velkochovy pro zvířata nejhorší?
Jednoznačně v tom, že tam nemohou naplňovat svoje základní životní potřeby. Vše je totiž striktně podřízeno co nejvyšším hospodářským výnosům. To znamená, že zvířata v podstatě dostávají jen naprosté minimum, které potřebují, aby přežila. Ale zároveň aby zemědělcům poskytla co nejvíce užitku.

Jsou takto chovaná zvířata náchylnější k nemocem a zraněním?
Imunitní systém překrmovaných zvířat, která žijí bez dostatečného pohybu a ve stísněných podmínkách, vůbec není dobrý. Zvířata trpí různými nemocemi, zraněními a mnoho jich hyne. Ovšem zemědělci raději nechají část zvířat uhynout, než aby jim zajistili dobré podmínky. Je to pro ně levnější. Někteří experti přičítají průmyslovým velkochovům také nedávnou epidemii ptačí chřipky.

Zažívají tam zvířata velký stres?
Drůbež je přirozeně zvyklá žít v hejnech, která tvoří desítky jedinců. Ve velkovýkrmnách jsou ale v jedné hale tisíce kuřat. To jim samozřejmě působí nadměrný stres a vyvolává častější vážné konflikty mezi zvířaty.

Jaké má drůbež ve velkochovech krmivo? Je pravda, že dostává spoustu proteinů a látek pro nadměrný růst?
Krmivo má takové složení, aby přešlechtěná zvířata co nejrychleji přibývala na váze. Výsledkem je, že po šesti týdnech života mají brojleři mnohem víc svalové hmoty, než odpovídá jejich kostře a orgánům. To jim samozřejmě působí řadu problémů.

Chlazené vítězí nad mraženým

Řeznictví a masny na jižní Moravě se o zákazníky bát nemusí. Alespoň, co se týká zájemců o kuřecí maso. Řezníci se shodují na tom, že drůbeží jde dobře na odbyt a nemají strach, že se to v dohledné době změní.

Potvrzují také to, o čem už dlouho mluví prodejci potravin a kuchaři: lidé v kraji stále více dbají na kvalitu surovin, které nakupují. „Pomalu ale jistě přechází z mražených kuřat na chlazená. Navzdory tomu, že je to stojí více peněz,“ řekl provozovatel uzenářství Jan Vepřek z Brna.

Kromě celých kuřat zákazníci často kupují i kuřecí čtvrtky, stehna, prsa, nebo droby do polévky. „Všechno chtějí chlazené, ne mražené. Taky se mnohem víc než dříve zajímají, odkud maso pochází. My bereme od českého výrobce a díky tomu se nám i trochu zvedl obrat,“ podotkl Vepřek.

Jeho zkušenosti potvrdil i řezník Petr Dohnálek z Blažovic na Brněnsku. „Lidi kupují víc chlazené, protože chtějí záruku čerstvosti. Chlazené maso se totiž musí prodat do tří dnů, zatímco u mraženého je lhůta výrazně delší,“ vysvětlil Dohnálek.

Navíc upozornil, že ne vždy se dá spolehnout na poctivost mrazíren. Někdy prý mražená kuřata po úpravě nabízí, i když jim vyprší minimální trvanlivost.
Dohnálek si všiml, že zákazníci kupují kuřecí na úkor hovězího nebo vepřového. Asi proto, že není tak drahé. „Nicméně kvůli tomuto se začíná cena kuřat mírně zvedat,“ upozornil Dohnálek.

Lidé kuřata upřednostňují nejen díky ceně, ale také díky rychlé a snadné přípravě. „Vlna největšího zájmu ale přijde až v létě, kdy naplno začne sezona zahradního grilování,“ podotkl řezník.

Kuřecí maso ráda nakupuje i Pavlína Veselá z Břeclavi. „Není tak tučné jako vepřové a tak drahé jako hovězí. Stačí ho nakrájet na nudličky, osmahnout se zeleninou a během deseti minut mám hotový oběd na asijský způsob,“ vysvětlila Veselá.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

17.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Byt. Ilustrační foto.
1

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Ilustrační foto
2

Mrtvice patří mezi významné zabijáky v kraji. Může za ni i znečištěný vzduch

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Brno /REPORTÁŽ/ – Ve stínu sedí na gymnastických balónech, sedacích pytlech nebo prostě v trávě děti a společně s rodiči sledují dění na blízkém pódiu. O kousek dál, taktéž ve stínu, jsou postavené stánky, které lemují cestu vedoucí po obvodu zahrady Augustiniánského opatství v Brně. Právě v ní se v sobotu odpoledne koná část festivalu Mendel knows.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Prozkoumat nová místa a vychutnat si adrenalinový prožitek. Jižní Morava je výjimečná i jedinečnou přírodou, kterou lze po mnohdy nenáročném lezeckém výstupu obdivovat z vrcholků skal. Lezení je věnovaný třetí díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení