"Druhým důvodem je odvětrávání rybníka, protože i v tomto chladném počasí v něm probíhají metabolické procesy a vznikají plyny," řekl Aleš Vavřina z pohořelického podniku. Kdyby se neodvětraly, nepříznivě by zatížily ekosystém rybníku.

Led na rybnících má tloušťku minimálně 20 centimetrů a postupně přibývá, jelikož ani přes den teploty nestoupají nad nulu. Prohlubně se sice dělají tak, aby se zamezilo jejich opětovnému rychlému zamrzání, ale při současných mrazech je stejně potřeba led znovu vysekávat prakticky každý den. "Buď se dělají velké prohlubně minimálně deset metrů dlouhé ve směru převládajících větrů, aby se dělaly vlnky bránící opětovnému zamrznutí. Nebo se do menší prohlubně umístí Paulátův větrný aerátor, u něhož lopatky vrtule roztáčené větrem pohánějí šroub pod hladinou, který ji čeří," uvedl Vavřina.

Díky prohlubním může být v rybníku více kyslíku vyrobeného fytoplanktonem a mohou unikat plyny vzniklé z metabolických procesů. Což v konečném důsledku vyhovuje chovaným rybám. Ty při těchto nízkých teplotách téměř zastavují metabolismus a nadechují se pouze dvakrát až třikrát za minutu. "Jsou u dna a žijí ze svých energetických zásob. Pro ryby nemocné či jinak oslabené může být samozřejmě zima fatální. Přesto je panující počasí pro jejich přezimování mnohem lepší než teplá zima s nezamrzlou hladinou. Neruší je kormoráni a jiní draví ptáci, nejsou stresované a nevyčerpávají své energetické zásoby," řekl Vavřina.

Přes zimu se ryby ani nepřikrmují. Pomalý metabolismus nedokáže krmivo zpracovat a využít živiny v něm obsažené.

Prohlubně musí rybáři označit tak, aby byly z dálky viditelné a nebyly nebezpečné. "V rozích musí být větve a ještě lépe je vytvořit z vysekaného ledu pahrbek po obvodu," uvedl Vavřina.

Rybníkářství Pohořelice patří společně s Rybářstvím Hodonín ke dvěma největších chovatelům ryb na jižní Moravě. Pohořeličtí obhospodařují zhruba 1420 hektarů rybníků a kromě kaprů chovají další sladkovodní ryby, které končí jak na českém, tak zahraničním trhu.